Protiprávnost: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Byl popsán pojem protiprávnosti)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
m (Doplnění odkazů)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
Protiprávnost, neboli rozpor s právní normou v rámci právního řádu, je jedním ze znaků trestného činu. Trestným činem může být '''pouze''' jednání právním řádem zakázané a nedovolené.
+
Protiprávnost, neboli rozpor s právní normou v rámci [[právní řád|právního řádu]], je jedním ze [[znaky trestního činu|znaků]] [[trestný čin|trestného činu]]. Trestným činem může být '''pouze''' jednání právním řádem zakázané a nedovolené.
  
 
=== Významy protiprávnosti: ===
 
=== Významy protiprávnosti: ===
  
 
==== Protiprávnost formální: ====
 
==== Protiprávnost formální: ====
Tj. rozpor s právním řádem. Jednání nemusí být v rozporu pouze s trestním zákoníkem, ale i mnoha jinými zákony, na které se trestní zákoník ve svých ustanoveních odkazuje, např.: § 248 odst. 2 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kdy dané ustanovení odkazuje pouze na formy porušení pravidel hospodářské soutěže, ale už je blíže nedefinuje (definice najdeme v zákoně o ochraně hospodářské soutěže).
+
Tj. rozpor s právním řádem. [[Jednání]] nemusí být v rozporu pouze s trestním zákoníkem, ale i mnoha jinými [[zákon|zákon]], na které se trestní zákoník ve svých ustanoveních odkazuje, např.: § 248 odst. 2 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kdy dané ustanovení odkazuje pouze na formy porušení pravidel hospodářské soutěže, ale už je blíže nedefinuje (definice najdeme v zákoně o ochraně hospodářské soutěže).
  
 
===== Protiprávnost materiální: =====
 
===== Protiprávnost materiální: =====
 
Protiprávnost materiální znamená škodlivost pro společnost. Aby se protiprávní jednání mohlo stát trestným činem, musí mít určitou úroveň společenské nebezpečnosti. Samotná formální protiprávnost činu (tedy rozpor s právními normami) ještě totiž nemusí nutně znamenat, že je daný čin společensky nebezpečný, popřípadě natolik nebezpečný, aby musel být řešen prostředky trestního práva a ne třeba pouze přestupkového nebo občanského práva.
 
Protiprávnost materiální znamená škodlivost pro společnost. Aby se protiprávní jednání mohlo stát trestným činem, musí mít určitou úroveň společenské nebezpečnosti. Samotná formální protiprávnost činu (tedy rozpor s právními normami) ještě totiž nemusí nutně znamenat, že je daný čin společensky nebezpečný, popřípadě natolik nebezpečný, aby musel být řešen prostředky trestního práva a ne třeba pouze přestupkového nebo občanského práva.
  
Materiální protiprávnost je též vtělena do zásady subsidiarity trestní represe vyjádřené v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, tj. že když daný čin nevykazuje určitou společenskou nebezpečnost, nelze z jeho spáchání vyvozovat trestněprávní důsledky, i když jinak naplňuje všechny formální znaky daného trestného činu. Použití zásady subsidiarity trestní represe zároveň znamená, že ani žádné jiné další prostředky pro potrestání.
+
Materiální protiprávnost je též vtělena do [[právní zásada|zásady]] [[Zásada subsidiarity trestní represe|subsidiarity trestní represe]] vyjádřené v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, tj. že když daný čin nevykazuje určitou společenskou nebezpečnost, nelze z jeho spáchání vyvozovat trestněprávní důsledky, i když jinak naplňuje všechny formální znaky daného trestného činu. Použití zásady subsidiarity trestní represe zároveň znamená, že ani žádné jiné další prostředky pro potrestání.
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==
Řádek 15: Řádek 15:
 
# ŠÁMAL, P. a kol. ''Trestní právo hmotné.'' 8. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 1052
 
# ŠÁMAL, P. a kol. ''Trestní právo hmotné.'' 8. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 1052
 
# DRAŠTÍK, Antonín, Robert FREMR, Tomáš DURDÍK, Miroslav RŮŽIČKA a Alexander SOTOLÁŘ. Trestní zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). <nowiki>ISBN 978-80-7478-790-4</nowiki>.
 
# DRAŠTÍK, Antonín, Robert FREMR, Tomáš DURDÍK, Miroslav RŮŽIČKA a Alexander SOTOLÁŘ. Trestní zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). <nowiki>ISBN 978-80-7478-790-4</nowiki>.
 +
 +
{{Trestný čin}}
 +
 +
[[Kategorie:Trestní právo]]

Aktuální verze z 11. 11. 2018, 13:56

Protiprávnost, neboli rozpor s právní normou v rámci právního řádu, je jedním ze znaků trestného činu. Trestným činem může být pouze jednání právním řádem zakázané a nedovolené.

Významy protiprávnosti:

Protiprávnost formální:

Tj. rozpor s právním řádem. Jednání nemusí být v rozporu pouze s trestním zákoníkem, ale i mnoha jinými zákon, na které se trestní zákoník ve svých ustanoveních odkazuje, např.: § 248 odst. 2 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kdy dané ustanovení odkazuje pouze na formy porušení pravidel hospodářské soutěže, ale už je blíže nedefinuje (definice najdeme v zákoně o ochraně hospodářské soutěže).

Protiprávnost materiální:

Protiprávnost materiální znamená škodlivost pro společnost. Aby se protiprávní jednání mohlo stát trestným činem, musí mít určitou úroveň společenské nebezpečnosti. Samotná formální protiprávnost činu (tedy rozpor s právními normami) ještě totiž nemusí nutně znamenat, že je daný čin společensky nebezpečný, popřípadě natolik nebezpečný, aby musel být řešen prostředky trestního práva a ne třeba pouze přestupkového nebo občanského práva.

Materiální protiprávnost je též vtělena do zásady subsidiarity trestní represe vyjádřené v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, tj. že když daný čin nevykazuje určitou společenskou nebezpečnost, nelze z jeho spáchání vyvozovat trestněprávní důsledky, i když jinak naplňuje všechny formální znaky daného trestného činu. Použití zásady subsidiarity trestní represe zároveň znamená, že ani žádné jiné další prostředky pro potrestání.

Zdroje

  1. Jelínek J. a kol.: Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 6. vydání. Praha: Leges, 2017, 976 s.
  2. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní právo hmotné. 8. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 1052
  3. DRAŠTÍK, Antonín, Robert FREMR, Tomáš DURDÍK, Miroslav RŮŽIČKA a Alexander SOTOLÁŘ. Trestní zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-790-4.


Autoři článku: Lrousar (Ladislav Roušar), Tutchek (Mgr. et Mgr. Michal Tuláček)