Krajní nouze: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Založena nová stránka s textem „- § 28 TZ - jedná tak osoba, která činem jinak trestným odvrací nebezpečí, které přímo hrozí zájmu chráněnému trestním zákonem o jestliž…“)
 
m (Šablona pro trestné činy + nutno upravit)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 +
{{Nutno upravit}}
 +
 
- § 28 TZ
 
- § 28 TZ
 
- jedná tak osoba, která činem jinak trestným odvrací nebezpečí, které přímo hrozí zájmu chráněnému trestním zákonem
 
- jedná tak osoba, která činem jinak trestným odvrací nebezpečí, které přímo hrozí zájmu chráněnému trestním zákonem
Řádek 57: Řádek 59:
 
o pokud ten, komu nebezpečí hrozilo, byl povinen je snášet
 
o pokud ten, komu nebezpečí hrozilo, byl povinen je snášet
 
 zůstává tedy zachována trestní odpovědnost, ale zákon to uvádí jako alespoň polehčující okolnost
 
 zůstává tedy zachována trestní odpovědnost, ale zákon to uvádí jako alespoň polehčující okolnost
 +
 +
{{Trestný čin}}

Aktuální verze z 11. 11. 2018, 13:49


- § 28 TZ - jedná tak osoba, která činem jinak trestným odvrací nebezpečí, které přímo hrozí zájmu chráněnému trestním zákonem o jestliže toto nebezpečí nelze za daných okolnosti odvrátit jinak o jestliže následek není zřejmě stejně závažný nebo ještě závaznější, než který hrozil z daného nebezpečí o jestli ten, komu nebezpečí hrozilo, není povinen jej snášet - k jednání v krajní nouzi je v zásadě oprávněn každý – to znamená, že se může omlouvat nejen ten, komu nebezpečí hrozí, ale může v ní jednat i jiná osoba (odvracení nebezpečí hrozícího někomu jinému) o v takovém případě hovoříme o tzv. pomoci v krajní nouzi - může být v zásadě namířena proti komukoliv, ale nemůže směřovat vůči osobě, která už sama v krajní nouzi jedná o pokud mě někdo ohrožuje, protože jedná v krajní nouzi, já už vůči němu nemohu zasáhnout v krajní nouzi - podmínky: o existence nějakého nebezpečí, které hrozí zájmům chráněným trestním zákonem  nebezpečí můžeme charakterizovat jako stav hrozící poruchou • široké spektrum příčin nebezpečí o vyvolané působením přírodních sil – blesk, povodeň, oheň o vyvolané jednáním člověka – v důsledku dopravní nehody utrpí nějaká osoba zranění (a v ten moment můžu tuto osobu naložit do auta a odvést do nemocnice i přesto, že jsem už něco popil) o vyvolané jinými skutečnostmi  např. napadení ze strany nepoštvaného zvířete  pokud by někdo úmyslně poštval zvíře, tak už to není situace krajní nouze, ale to zvíře je prostředkem útoku, tedy je možné odvrátit nebezpečí v rámci nutné obrany  zájmu chráněnému trestním zákonem • kterýkoliv zájem, který trestní zákoník chrání o nebezpečí musí hrozit přímo (bezprostředně), případně musí existovat (musí trvat)  pokud vývoj události rychle spěje k poruše – např. oheň se blíží k domu  anebo už jsou splněny všechny podmínky, aby nějaká porucha nastala – a vznik poruchy už závisí jen na náhodě • např. v bytě uniká plyn a jeho koncentrace je už tak vysoká, že už stačí nějaký náhodný prvek („aby nějakej blbec zazvonil“), aby došlo k explozi – pokud by tam teď někdo vlítnul a vyvětral, nebylo by to porušení domovní svobody, protože je to jednání v krajní nouzi  o krajní nouzi se nejedná, pokud už nebezpečí pominulo, nebo pokud je nebezpečí jen abstraktní (není zde bezprostřednost ohrožení) o nebezpečí nelze odvrátit jinak (= podmínka subsidiarity)  okolnost vylučující případ – uskutečňuji jednání, které by normálně bylo trestným činem, ale je to dovolené • je logické, že k takovému závažnému jednání budu oprávněn až v situaci, kdy by žádný jiný prostředek nevedl k odvrácení nebezpečí • tato osoba tedy nesmí mít žádnou jinou reálnou možnost, jak odvrátit nebezpečí • tímto řešením může být typicky útěk – např. napadení nepoštvaným zvířetem o např. řídí se na mě rozzuřený rotvajler, v tu chvíli jsou dvě reálné možnosti – buď zastřelit psa, nebo udělám krok zpět, zavřu dveře a pes bude mít smůlu  a v tomto případě musí udělat tu druhou možnost – utéct, protože jinak by byl za trestný čin odpovědný o tato možnost ale musí být reálná a očividná možnost, jak uniknout nebezpečí  např. pokud by už byl od svého domu vzdálen – nelze posuzovat, že podle znaleckých posudků by mu to ještě vyšlo, kdyby utíkal • musí se možnosti jiného řešení hodnotit z pohledu této osoby o následek způsobený při odvracení nebezpečí nesmí být zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který z nebezpečí hrozil (= podmínka proporcionality)  jsou zde srovnávány následky – ten, který jsem způsobil já, a ten, který mohl vzniknout v důsledku nebezpečí  dobře se to posuzuje, pokud je typ následku v obou případech stejný – pak je možné jednoduše vyvodit, že nemůžu usmrtit jiného člověka, abych zachránil sám sebe • hrozí totiž smrt moje (tedy smrt jedné osoby), ale kdybych usmrtil někoho jiného, způsobil bych stejně závažný následek, který hrozil – a tato podmínka by nebyla splněna • např. živý štít – někdo mě chce zastřelit, já před sebe někoho postavím a on to schytá – podmínky krajní nouze nejsou splněny • např. jachta Mignonette – ztroskotala na cestě do Austrálie – na záchranném člunu se zachránili 4 námořníci, hrozilo jim vyhladovění – jednoho z nich usmrtili a snědli o 2 z těch takto se zachránících byli odsouzeni, ale dostali pouze mírný trest (6 měsíců vězení), ten 3. byl dokonce zproštěn, protože s tím usmrcením nesouhlasil o z pohledu současného českého trestního práva by to bylo jednání, které by splňovalo podmínky krajní nouze  hrozila smrt 3 osob vyhladověním – a oni tu smrt odvrátili způsobením smrti jednoho člověka (způsobili méně závažný následek, než který hrozil)  současný trestní zákoník neumožńuje ani způsobení stejného následku – na Slovensku ale trestní zákoník připouští, aby způsobil stejně závažný následek, ale nesmí být závažnější • na Slovensku je tedy možné použít živý štít a tam už by to podmínky krajní nouze splňovalo o ten, komu nebezpečí hrozí (ne ten, kdo odvrací), nemá povinnost nebezpečí snášet  určité osoby osob mají ze zákona nebo z podstaty svého povolání povinnost snášet nebezpečí určitého typu (např. zdravotní personál nebezpečí z chorob, hasič nebezpečí z požáru, voják z bojové situace, …) • tyto osoby nemohou své jednání omlouvat krajní nouzí, i kdyby všechny ostatní podmínky krajní nouze splnili  kdybychom tuto podmínky vykládali doslova a formalisticky, byla by velice přísná • např. v hořícím domě uvidím ležet hasiče v bezvědomí – kdybychom tu podmínku posuzovali důsledně – pak v situaci, kdy bych sebral odvahu a šel do toho domu a třeba poškodil cizí věc, abych hasiče zachránil, pak bych nemohl uplatnit krajní nouzi – ale to by byl nespravedlivý důsledek • tedy tato podmínka se musí posuzovat citlivě, ne úplně doslova a ne formalisticky - můžeme z toho vyvodit případy, kdy dojde k excesu (vybočení) z krajní nouze – čímž zůstane zachována trestní odpovědnost – čin by byl protiprávní o nesplnění podmínky subsidiarity (byla zde reálná možnost, jak nebezpečí odvrátit jinak) o porušení podmínky proporcionality (byl způsoben zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější následek, než ten, který hrozil) o pokud nebezpečí nehrozilo přímo, nebo už pominulo o pokud ten, komu nebezpečí hrozilo, byl povinen je snášet  zůstává tedy zachována trestní odpovědnost, ale zákon to uvádí jako alespoň polehčující okolnost


Autoři článku: Gealfow (Mgr. Bc. John A. Gealfow), Tutchek (Mgr. et Mgr. Michal Tuláček)