Protiprávnost: Porovnání verzí
(Byl popsán pojem protiprávnosti) (Značka: editace z VisualEditoru) |
m (Doplnění odkazů) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Protiprávnost, neboli rozpor s právní normou v rámci právního řádu, je jedním ze znaků trestného činu. Trestným činem může být '''pouze''' jednání právním řádem zakázané a nedovolené. | + | Protiprávnost, neboli rozpor s právní normou v rámci [[právní řád|právního řádu]], je jedním ze [[znaky trestního činu|znaků]] [[trestný čin|trestného činu]]. Trestným činem může být '''pouze''' jednání právním řádem zakázané a nedovolené. |
=== Významy protiprávnosti: === | === Významy protiprávnosti: === | ||
==== Protiprávnost formální: ==== | ==== Protiprávnost formální: ==== | ||
| − | Tj. rozpor s právním řádem. Jednání nemusí být v rozporu pouze s trestním zákoníkem, ale i mnoha jinými | + | Tj. rozpor s právním řádem. [[Jednání]] nemusí být v rozporu pouze s trestním zákoníkem, ale i mnoha jinými [[zákon|zákon]], na které se trestní zákoník ve svých ustanoveních odkazuje, např.: § 248 odst. 2 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kdy dané ustanovení odkazuje pouze na formy porušení pravidel hospodářské soutěže, ale už je blíže nedefinuje (definice najdeme v zákoně o ochraně hospodářské soutěže). |
===== Protiprávnost materiální: ===== | ===== Protiprávnost materiální: ===== | ||
Protiprávnost materiální znamená škodlivost pro společnost. Aby se protiprávní jednání mohlo stát trestným činem, musí mít určitou úroveň společenské nebezpečnosti. Samotná formální protiprávnost činu (tedy rozpor s právními normami) ještě totiž nemusí nutně znamenat, že je daný čin společensky nebezpečný, popřípadě natolik nebezpečný, aby musel být řešen prostředky trestního práva a ne třeba pouze přestupkového nebo občanského práva. | Protiprávnost materiální znamená škodlivost pro společnost. Aby se protiprávní jednání mohlo stát trestným činem, musí mít určitou úroveň společenské nebezpečnosti. Samotná formální protiprávnost činu (tedy rozpor s právními normami) ještě totiž nemusí nutně znamenat, že je daný čin společensky nebezpečný, popřípadě natolik nebezpečný, aby musel být řešen prostředky trestního práva a ne třeba pouze přestupkového nebo občanského práva. | ||
| − | Materiální protiprávnost je též vtělena do zásady subsidiarity trestní represe vyjádřené v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, tj. že když daný čin nevykazuje určitou společenskou nebezpečnost, nelze z jeho spáchání vyvozovat trestněprávní důsledky, i když jinak naplňuje všechny formální znaky daného trestného činu. Použití zásady subsidiarity trestní represe zároveň znamená, že ani žádné jiné další prostředky pro potrestání. | + | Materiální protiprávnost je též vtělena do [[právní zásada|zásady]] [[Zásada subsidiarity trestní represe|subsidiarity trestní represe]] vyjádřené v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, tj. že když daný čin nevykazuje určitou společenskou nebezpečnost, nelze z jeho spáchání vyvozovat trestněprávní důsledky, i když jinak naplňuje všechny formální znaky daného trestného činu. Použití zásady subsidiarity trestní represe zároveň znamená, že ani žádné jiné další prostředky pro potrestání. |
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
# ŠÁMAL, P. a kol. ''Trestní právo hmotné.'' 8. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 1052 | # ŠÁMAL, P. a kol. ''Trestní právo hmotné.'' 8. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 1052 | ||
# DRAŠTÍK, Antonín, Robert FREMR, Tomáš DURDÍK, Miroslav RŮŽIČKA a Alexander SOTOLÁŘ. Trestní zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). <nowiki>ISBN 978-80-7478-790-4</nowiki>. | # DRAŠTÍK, Antonín, Robert FREMR, Tomáš DURDÍK, Miroslav RŮŽIČKA a Alexander SOTOLÁŘ. Trestní zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). <nowiki>ISBN 978-80-7478-790-4</nowiki>. | ||
| + | |||
| + | {{Trestný čin}} | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Trestní právo]] | ||
Aktuální verze z 11. 11. 2018, 13:56
Protiprávnost, neboli rozpor s právní normou v rámci právního řádu, je jedním ze znaků trestného činu. Trestným činem může být pouze jednání právním řádem zakázané a nedovolené.
Obsah
Významy protiprávnosti:
Protiprávnost formální:
Tj. rozpor s právním řádem. Jednání nemusí být v rozporu pouze s trestním zákoníkem, ale i mnoha jinými zákon, na které se trestní zákoník ve svých ustanoveních odkazuje, např.: § 248 odst. 2 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, kdy dané ustanovení odkazuje pouze na formy porušení pravidel hospodářské soutěže, ale už je blíže nedefinuje (definice najdeme v zákoně o ochraně hospodářské soutěže).
Protiprávnost materiální:
Protiprávnost materiální znamená škodlivost pro společnost. Aby se protiprávní jednání mohlo stát trestným činem, musí mít určitou úroveň společenské nebezpečnosti. Samotná formální protiprávnost činu (tedy rozpor s právními normami) ještě totiž nemusí nutně znamenat, že je daný čin společensky nebezpečný, popřípadě natolik nebezpečný, aby musel být řešen prostředky trestního práva a ne třeba pouze přestupkového nebo občanského práva.
Materiální protiprávnost je též vtělena do zásady subsidiarity trestní represe vyjádřené v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, tj. že když daný čin nevykazuje určitou společenskou nebezpečnost, nelze z jeho spáchání vyvozovat trestněprávní důsledky, i když jinak naplňuje všechny formální znaky daného trestného činu. Použití zásady subsidiarity trestní represe zároveň znamená, že ani žádné jiné další prostředky pro potrestání.
Zdroje
- Jelínek J. a kol.: Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 6. vydání. Praha: Leges, 2017, 976 s.
- ŠÁMAL, P. a kol. Trestní právo hmotné. 8. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 1052
- DRAŠTÍK, Antonín, Robert FREMR, Tomáš DURDÍK, Miroslav RŮŽIČKA a Alexander SOTOLÁŘ. Trestní zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478-790-4.
