Liniové stavby

Z Iurium Wiki

Úvodem k liniovým stavbám

Liniové stavby jsou systematicky zařazeny v obecné části zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), čtvrté hlavě, třetím díle, § 509. Samotný pojem „liniové stavby“ je v oblasti soukromého práva (nikoliv však veřejného) nový, který nahradil dříve užívaný pojem „inženýrské sítě“.[1] Nejedná se však pouze o změnu v terminologii, ale též v samotném obsahu pojmu –⁠ pojem liniové stavby je širším a zastřešujícím pojmem pro inženýrské sítě a ostatní stavby navázané na pojmové znaky v ustanovení § 509 OZ.[2]

„Liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí."[3]

Obecně k pojmu "stavba"

Ačkoliv OZ pojem „stavba“ používá, nevymezuje přesnou definici ani bližší pojmové znaky. Ustálená judikatura však stavbu v občanskoprávním pojetí chápe jako „věc v právním smyslu, tedy jako výsledek stavební činnosti, jenž je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů“.[4][5] Pro určení právního režimu stavby je pak nezbytné posouzení, zda je umístění stavby na pozemku dočasné a může dojít k přemístění bez narušení její podstaty (pak je stavba samostatnou věcí v právní smyslu), nebo jsou stavba a pozemek neoddělitelně spojeny a jejich oddělení bez znehodnocení není možné (pak je stavba součástí pozemku, na němž je vystavěna[6]).[7]

V prvním případě je stavba samostatnou věcí a může být předmětem obligačních i věcných právních vztahů nezávisle na pozemku, na němž dočasně stojí; totéž platí i pro pozemek, na němž se stavba nachází. Důsledkem oddělených a samostatných právních režimů je typicky samostatný výkon vlastnického práva ke stavbě nezávisle na pozemku a naopak (obě věci mohou mít odlišné vlastníky). Nemůže-li být stavba od pozemku oddělena bez znehodnocení, aplikuje se ustanovení § 505 o součásti věci. Součást věci nemůže být samostatným předmětem věcných práv a její právní režim závisí na osudu celé složené věci (např. při převodu vlastnického práva přechází na téhož nabyvatele právo k součásti věci i celé věci).[8] Je však možné, aby součást věci byla samostatným předmětem obligačních práv (např. předmětem nájmu).[9]

Liniová stavbu je však nutné chápat jako speciální případ stavby. Ačkoliv nebude ve většině případů možné liniovou stavbu přemístit bez narušení podstaty nebo znehodnocení a s pozemkem bude fakticky spojena technicky, bude její právní režim nezávislý na právním osudu pozemku.

Prolomení zásady superficies solo cedit

Na institut liniových staveb nedopadá původně římskoprávní[10] zásada superficies solo cedit (povrch ustupuje půdě) zakotvená v § 506 odst. 1 OZ, proto jsou liniové stavby samostatnými věcmi v právním smyslu, přestože jsou s pozemkem pevně spojeny nebo k němu upevněny.[11][12] Liniová stavba proto nesdílí právní osud pozemku, na němž je umístěna.

Vnímání pozemku a liniové stavby jako dvou samostatných věcí v právním smyslu má své opodstatnění v praktických důsledcích. Oddělený právní režim vyplývá z rozdílnosti účelu pozemků a stavby. Liniové stavby mají především technický nebo hospodářský význam a slouží k uspokojení zájmu širokého okruhu individuálně neurčených osob, které nemusí mít přímé vazby na pozemky, jimiž stavby prochází.[13] Pokud by liniové stavby byly považovány za součást pozemku, rozpadalo by se vlastnické právo k nim na velké množství právních množin s různými subjekty obligačních závazků a věcných práv. Z právního hlediska by bylo složité až neudržitelné s liniovou stavbou nakládat (např. ji prodat), neboť by k prodeji každé její jednotlivé části dané pozemkovými hranicemi bylo třeba samostatného právního jednání vlastníka pozemku, jímž by daný segment procházel. Znemožňovalo by to též samotnou faktickou funkčnost a údržbu stavby.

Povaha liniových staveb

Liniové stavby mohou být movité, lze-li je bez narušení jejich podstaty přemisťovat.[14][15] Většina jich je však nemovitá, což je dáno jejich podstatou.[16] Kanalizace, vodovody a inženýrské sítě jsou věcmi nemovitými vždy.[17]

Definiční znaky

Liniové stavby jsou takové výsledky stavební činnosti (předměty nebo vedení), které mají samostatný význam v právním styku a současně ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků.[18] Z toho vyplývá, že typickým znakem těchto staveb je výrazný rozměrový přesah délky nad šířkou a výškou.[19]

Liniové stavby nemusí zasahovat pouze povrch pozemků, kterými prochází, ale mohou vést i pod povrchem nebo nad povrchem.[20] Vlastníkem zhotovené stavby se stává zpravidla objednatel.

Součásti liniových staveb

Druhá věta ustanovení § 509 uvádí vyvratitelnou domněnku, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Spojení nemusí být fyzické, především jde o funkční a účelové propojení.[19][13]

Příkladem součásti liniové stavby je například jímka ve vztahu ke kanalizační síti.[19]

Evidence liniových staveb

Nehmotné liniové stavby nepodléhají zápisu do katastru nemovitostí.[13] Pro některé typy liniových staveb však ustanovení veřejného práva zakládají evidenční povinnost do zvláštních seznamů (vodovody a kanalizace do Ústřední evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích[21]).[22]

Příklady liniových staveb

Kromě vodovodů a kanalizací mezi liniové stavby patří také ostatní inženýrské sítě (ropovody, plynovody, parovody, elektrická vedení aj.), a dále dálnice[23], silnice, metro[24], ochranné hráze, plavební derivační kanály, přístavy a jiné.[13]

Platí, že pro samotné posouzení klasifikace věci jako liniové stavby, případně charakteru movitosti nebo nemovitosti, je nezbytné posuzovat konkrétní případ.

Právo stavby k liniovým stavbám

K liniovým stavbám nelze zřídit právo stavby podle §1240 a následující OZ. Pokud by to bylo možné, liniová stavba by se měla stát součástí práva stavby a přestala by být samostatnou věcí, což by ale odporovalo zákonu, a proto je vyloučeno zřizovat právo stavby k těmto stavbám.[2]

  1. ↑ Pojem „liniové stavby“ novelizaci ustanovení zákonem č. 460/2016 Sb. kterým se mění OZ a další související zákony, nahradil od 28. 2. 2017 dřívější zaužívaný termín „inženýrské sítě“.
  2. ↑ 2,0 2,1 OŽĎAN, Pavel. ŽŮRKOVÁ, Tereza. Právo stavby vs. liniové stavby [online]. Právní prostor. 17.9.2020. Citováno dne 20. 11. 2021. Dostupné online na: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/pravo-stavby-vs-liniove-stavby
  3. ↑ § 509 OZ
  4. ↑ Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4933/2015
  5. ↑ Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 1997, sp. zn. 3 Cdon 265/96
  6. ↑ § 505 OZ
  7. ↑ § 506 OZ
  8. ↑ KOUKAL, Pavel. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, marg. č. 5., s. 1560, § 509 [Liniové stavby].
  9. ↑ TÉGL, Petr. MELZER, Filip. In: MELZER, Filip. TÉGL, Petr a kol. Občanský zákoník. Velký komentář. Svazek III (§ 419 až 654). Praha: Leges, 2014 s. 298, Součást věci - § 505
  10. ↑ KINCL, J., URFUS, V., SKŘEJPEK, M.: Římské právo. Praha, C. H. Beck, 1995, s. 86
  11. ↑ Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (konsolidované znění). s 129
  12. ↑ HUBKOVÁ, Pavlína. In: PETROV, Jan a kol. Občanský zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 563, Součást pozemku.
  13. ↑ 13,0 13,1 13,2 13,3 SVOBODA, Karel. In: ŠVESTKA, Jiří. Dvořák, Jan. FIALA, Josef a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek III (§ 976 až 1474). Citováno dne 7. 12. 2021. Dostupné online v právním informačním systému ASPI: https://www.aspi.cz/products/lawText/13/11656/1/2#pa_509
  14. ↑ HUBKOVÁ, Pavlína. In: PETROV, Jan a kol. Občanský zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 564, Součást pozemku.
  15. ↑ Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (konsolidované znění). s 129
  16. ↑ KOUKAL, Pavel. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, marg. č. 5., s. 1573, § 509 [Liniové stavby].
  17. ↑ NOHEJL, Lukáš a kol. Zákon o vodovodech a kanalizacích. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 19-20
  18. ↑ KOUKAL, Pavel. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, marg. č. 5., s. 1572, § 509 [Liniové stavby].
  19. ↑ 19,0 19,1 19,2 HUBKOVÁ, Pavlína. In: PETROV, Jan a kol. Občanský zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 565, Součást pozemku.
  20. ↑ BAREŠOVÁ, Eva. Komu patří prostor nad pozemkem a pod ním. Bulletin advokacie, 2019, č. 6, s. 34-36
  21. ↑ § 5 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích
  22. ↑ HUBKOVÁ, Pavlína. In: PETROV, Jan a kol. Občanský zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 566, Součást pozemku.
  23. ↑ § 9 odst. 1 věta čtvrtá zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
  24. ↑ MELZER, Filip. TÉGL, Petr. Metro jako věc v právním smyslu. Bulletin advokacie, 2019, č. 7-8, s. 19-29
Autoři článku: Mirka L.
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Liniové_stavby&oldid=281048“