Právní moc: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Formální a materiální právní moc)
(Značka: editace z VisualEditoru)
(Formální a materiální právní moc)
(Značka: editace z VisualEditoru)
Řádek 1: Řádek 1:
Právní moc je pojem především práva procesního. Je to vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti. Tyto vlastnosti jsou spojeny a vyjádřeny právě jedním institutem, který je současně důkazem autoritativnosti řešení<ref>Winterová, Alena a kol. ''Civilní právo procesní.'' 6. vyd. Praha: Linde, 2011, str. 283</ref> daného konfliktu. Pojem právní moci lze nalézt v řízení před civilními, trestními i správními soudy, stejně jako v řízení před  správními orgány.
+
Právní moc je pojem především práva procesního. Je to vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti. Tyto vlastnosti jsou spojeny a vyjádřeny právě jedním institutem, který je současně důkazem autoritativnosti řešení<ref>Winterová, Alena a kol. ''Civilní právo procesní.'' 6. vyd. Praha: Linde, 2011, str. 283</ref> daného konfliktu. Pojem právní moci lze nalézt v řízení před [[Civilní právo procesní|civilními]], [[Trestní řízení|trestními]] i správními soudy, stejně jako v řízení před  správními orgány.
  
 
=== Formální a materiální právní moc ===
 
=== Formální a materiální právní moc ===
Vlastnosti rozhodnutí, které jsou spojeny s právní mocí mají vztah buď k probíhajícímu řízení, nebo přímo k jeho předmětu (řešenému právnímu vztahu). Vlastnosti, které mají vztah k řízení se označují jako '''formální právní moc'''. Tato znamená, že předmětné rozhodnutí je rozhodnutím konečným (nelze jej napadnout opravným prostředkem).  
+
Vlastnosti rozhodnutí, které jsou spojeny s právní mocí mají vztah buď k probíhajícímu řízení, nebo přímo k jeho předmětu (řešenému právnímu vztahu). Vlastnosti, které mají vztah k řízení se označují jako '''formální právní moc'''. Tato znamená, že předmětné rozhodnutí je rozhodnutím konečným a tedy jej nelze napadnout řádným opravným prostředkem (např.[[Odvolání|odvoláním]]).  
  
 
Vlastnosti, které se týkají předmětu řízení se označují jako '''materiální právní moc'''. Tuto lze dále rozdělit na závaznost a nezměnitelnost. Závaznost rozhodnutí se projevuje jak ohledně předmětu řízení, tak ohledně dotčených osob. Nezměnitelnost se pak projevuje v tom, že o dané věci již nelze znovu v novém řízení jednat a rozhodnout, u konkrétního rozhodnutí tak nastává překážka věci rozsouzené – ''res iudicata''.
 
Vlastnosti, které se týkají předmětu řízení se označují jako '''materiální právní moc'''. Tuto lze dále rozdělit na závaznost a nezměnitelnost. Závaznost rozhodnutí se projevuje jak ohledně předmětu řízení, tak ohledně dotčených osob. Nezměnitelnost se pak projevuje v tom, že o dané věci již nelze znovu v novém řízení jednat a rozhodnout, u konkrétního rozhodnutí tak nastává překážka věci rozsouzené – ''res iudicata''.

Verze z 8. 4. 2020, 16:25

Právní moc je pojem především práva procesního. Je to vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti. Tyto vlastnosti jsou spojeny a vyjádřeny právě jedním institutem, který je současně důkazem autoritativnosti řešení[1] daného konfliktu. Pojem právní moci lze nalézt v řízení před civilními, trestními i správními soudy, stejně jako v řízení před správními orgány.

Formální a materiální právní moc

Vlastnosti rozhodnutí, které jsou spojeny s právní mocí mají vztah buď k probíhajícímu řízení, nebo přímo k jeho předmětu (řešenému právnímu vztahu). Vlastnosti, které mají vztah k řízení se označují jako formální právní moc. Tato znamená, že předmětné rozhodnutí je rozhodnutím konečným a tedy jej nelze napadnout řádným opravným prostředkem (např.odvoláním).

Vlastnosti, které se týkají předmětu řízení se označují jako materiální právní moc. Tuto lze dále rozdělit na závaznost a nezměnitelnost. Závaznost rozhodnutí se projevuje jak ohledně předmětu řízení, tak ohledně dotčených osob. Nezměnitelnost se pak projevuje v tom, že o dané věci již nelze znovu v novém řízení jednat a rozhodnout, u konkrétního rozhodnutí tak nastává překážka věci rozsouzené – res iudicata.

Podmínky právní moci

Přestože je v teorii právní moc rozdělována formální a materiální, tvoří ve skutečnost jeden celek, jehož vlastnosti nastávají současně. Aby rozhodnutí (soudu, správního orgánu) nabylo právní moci, musí splňovat následující podmínky:[2]

  • řádné oznámení všem účastníkům a dotčeným osobám
  • je-li proti rozhodnutí přípustný opravný prostředek, marné uplynutí lhůty k podání tohoto prostředku

Zdroje

  • Hendrych, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. vyd. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 5. 4. 2020]. 2009, 1481 s. ISBN 978-80-7400-059-1
  • Winterová, Alena a kol. Civilní právo procesní. 6. vyd. Praha: Linde, 2011, 711s. ISBN 978-80-7201-824-0
  • Skulová, Soňa a kol. Správní právo procesní. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, 386 s. ISBN 978-80-7380-381-0
  1. Winterová, Alena a kol. Civilní právo procesní. 6. vyd. Praha: Linde, 2011, str. 283
  2. Skulová, Soňa a kol. Správní právo procesní. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, str. 219
Autoři článku: Michal (Michal Plšek)