Právní moc: Porovnání verzí
(→Formální a materiální právní moc) (Značka: editace z VisualEditoru) |
(→Formální a materiální právní moc) (Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Právní moc je pojem především práva procesního. Je to vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti. Tyto vlastnosti jsou spojeny a vyjádřeny právě jedním institutem, který je současně důkazem autoritativnosti řešení<ref>Winterová, Alena a kol. ''Civilní právo procesní.'' 6. vyd. Praha: Linde, 2011, str. 283</ref> daného konfliktu. Pojem právní moci lze nalézt v řízení před civilními, trestními i správními soudy, stejně jako v řízení před správními orgány. | + | Právní moc je pojem především práva procesního. Je to vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti. Tyto vlastnosti jsou spojeny a vyjádřeny právě jedním institutem, který je současně důkazem autoritativnosti řešení<ref>Winterová, Alena a kol. ''Civilní právo procesní.'' 6. vyd. Praha: Linde, 2011, str. 283</ref> daného konfliktu. Pojem právní moci lze nalézt v řízení před [[Civilní právo procesní|civilními]], [[Trestní řízení|trestními]] i správními soudy, stejně jako v řízení před správními orgány. |
=== Formální a materiální právní moc === | === Formální a materiální právní moc === | ||
| − | Vlastnosti rozhodnutí, které jsou spojeny s právní mocí mají vztah buď k probíhajícímu řízení, nebo přímo k jeho předmětu (řešenému právnímu vztahu). Vlastnosti, které mají vztah k řízení se označují jako '''formální právní moc'''. Tato znamená, že předmětné rozhodnutí je rozhodnutím konečným | + | Vlastnosti rozhodnutí, které jsou spojeny s právní mocí mají vztah buď k probíhajícímu řízení, nebo přímo k jeho předmětu (řešenému právnímu vztahu). Vlastnosti, které mají vztah k řízení se označují jako '''formální právní moc'''. Tato znamená, že předmětné rozhodnutí je rozhodnutím konečným a tedy jej nelze napadnout řádným opravným prostředkem (např.[[Odvolání|odvoláním]]). |
Vlastnosti, které se týkají předmětu řízení se označují jako '''materiální právní moc'''. Tuto lze dále rozdělit na závaznost a nezměnitelnost. Závaznost rozhodnutí se projevuje jak ohledně předmětu řízení, tak ohledně dotčených osob. Nezměnitelnost se pak projevuje v tom, že o dané věci již nelze znovu v novém řízení jednat a rozhodnout, u konkrétního rozhodnutí tak nastává překážka věci rozsouzené – ''res iudicata''. | Vlastnosti, které se týkají předmětu řízení se označují jako '''materiální právní moc'''. Tuto lze dále rozdělit na závaznost a nezměnitelnost. Závaznost rozhodnutí se projevuje jak ohledně předmětu řízení, tak ohledně dotčených osob. Nezměnitelnost se pak projevuje v tom, že o dané věci již nelze znovu v novém řízení jednat a rozhodnout, u konkrétního rozhodnutí tak nastává překážka věci rozsouzené – ''res iudicata''. | ||
Verze z 8. 4. 2020, 16:25
Právní moc je pojem především práva procesního. Je to vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti. Tyto vlastnosti jsou spojeny a vyjádřeny právě jedním institutem, který je současně důkazem autoritativnosti řešení[1] daného konfliktu. Pojem právní moci lze nalézt v řízení před civilními, trestními i správními soudy, stejně jako v řízení před správními orgány.
Formální a materiální právní moc
Vlastnosti rozhodnutí, které jsou spojeny s právní mocí mají vztah buď k probíhajícímu řízení, nebo přímo k jeho předmětu (řešenému právnímu vztahu). Vlastnosti, které mají vztah k řízení se označují jako formální právní moc. Tato znamená, že předmětné rozhodnutí je rozhodnutím konečným a tedy jej nelze napadnout řádným opravným prostředkem (např.odvoláním).
Vlastnosti, které se týkají předmětu řízení se označují jako materiální právní moc. Tuto lze dále rozdělit na závaznost a nezměnitelnost. Závaznost rozhodnutí se projevuje jak ohledně předmětu řízení, tak ohledně dotčených osob. Nezměnitelnost se pak projevuje v tom, že o dané věci již nelze znovu v novém řízení jednat a rozhodnout, u konkrétního rozhodnutí tak nastává překážka věci rozsouzené – res iudicata.
Podmínky právní moci
Přestože je v teorii právní moc rozdělována formální a materiální, tvoří ve skutečnost jeden celek, jehož vlastnosti nastávají současně. Aby rozhodnutí (soudu, správního orgánu) nabylo právní moci, musí splňovat následující podmínky:[2]
- řádné oznámení všem účastníkům a dotčeným osobám
- je-li proti rozhodnutí přípustný opravný prostředek, marné uplynutí lhůty k podání tohoto prostředku
Zdroje
- Hendrych, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. vyd. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 5. 4. 2020]. 2009, 1481 s. ISBN 978-80-7400-059-1
- Winterová, Alena a kol. Civilní právo procesní. 6. vyd. Praha: Linde, 2011, 711s. ISBN 978-80-7201-824-0
- Skulová, Soňa a kol. Správní právo procesní. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, 386 s. ISBN 978-80-7380-381-0
