Obchodní podíl: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Značka: editace z VisualEditoru)
(Zrušeno přesměrování na Převod podílu)
(Značky: Zrušeno přesměrování, editace z VisualEditoru)
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Definičním znakem obchodní korporace je přítomnost společníků. Tito společníci mají vůči společnosti práva a povinnosti, pro vyjádření existence těchto oprávnění a povinností užívá zákon pojem podíl. Pojem podíl dle zákona vyjadřuje:
+
Definičním znakem [[obchodní korporace]] je přítomnost společníků. Tito společníci mají vůči společnosti práva a povinnosti, pro vyjádření existence těchto oprávnění a povinností užívá zákon pojem podíl. Pojem podíl dle zákona vyjadřuje:
 
* Relativní právní samostatnost vzájemného poměru společníka a korporace
 
* Relativní právní samostatnost vzájemného poměru společníka a korporace
 
* Vázanost existence podílu na vnitřní sepětí společníka a korporace  
 
* Vázanost existence podílu na vnitřní sepětí společníka a korporace  
Řádek 5: Řádek 5:
 
* Stránku kvalitativní – soubor práv a povinností, které tvoří obsah právního vztahu společníka a korporace
 
* Stránku kvalitativní – soubor práv a povinností, které tvoří obsah právního vztahu společníka a korporace
 
* Stránku kvantitativní – velikost podílu a jeho hodnota<ref>ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. ''Nástin obchodního práva''. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. <nowiki>ISBN 978-80-210-7417-0</nowiki>. s. 142 -143</ref>
 
* Stránku kvantitativní – velikost podílu a jeho hodnota<ref>ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. ''Nástin obchodního práva''. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. <nowiki>ISBN 978-80-210-7417-0</nowiki>. s. 142 -143</ref>
−
Podíl na korporaci je dle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012) chápán jako věc nehmotná movitá. Zákon o obchodních korporací tedy počítá s dopadem občanského zákoníku a upravuje pouze speciální situace, na zbytek situací se užijí ustanovení občanského zákoníku o věcech. V zákonu o obchodních korporacích je problematika podílu zakotvena především v ustanoveních § 31 - § 33. Tato ustanovení jsou vztažena na všechny obchodní korporace – tedy obchodní společnosti a družstva.
+
Podíl na korporaci je dle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012) chápán jako [[Věc v právním smyslu|věc]] nehmotná movitá. Zákon o obchodních korporací tedy počítá s dopadem občanského zákoníku a upravuje pouze speciální situace, na zbytek situací se užijí ustanovení občanského zákoníku o věcech. V zákonu o obchodních korporacích je problematika podílu zakotvena především v ustanoveních § 31 - § 33. Tato ustanovení jsou vztažena na všechny obchodní korporace – tedy obchodní společnosti a družstva.
  
 
{| class="wikitable"
 
{| class="wikitable"
Řádek 68: Řádek 68:
 
|ANO dovolují-li to stanovy se  souhlasem představenstva
 
|ANO dovolují-li to stanovy se  souhlasem představenstva
 
|}
 
|}
 +
 +
= Kvantitativní stránka podílu =
 +
Kvantitativní podíl je jedna ze dvou stránek podílu. Je jej možné zkoumat ze dvou hledisek, a to co do velikosti podílu anebo jako hodnotu podílu.
 +
 +
Velikost podílu určuje rozsah, ve kterém společník vykonává svá práva povinnosti společníka. Samotná velikost podílu pak nepředstavuje konkrétní podíl na majetku, ale jedná se o relativní veličinu, která se vyjadřuje zlomkem či v procentech. Velikost podílu se liší v jednotlivých formách obchodních korporací. Taktéž velikost podílů se může lišit – například podíl na zisku nemusí odpovídat podílu na likvidaci, atd.
 +
* '''[[Veřejná obchodní společnost|v.o.s.]]''' – podíly jsou kvantifikovány v zásadě jako rovné bez ohledu na případné velikosti vkladů jednotlivých společníků.
 +
* [[Komanditní společnost|'''k.s'''.]] – v této společnosti jsou 2 typy společníků – komanditisté (ručí omezeně a mají vkladovou povinnost) a komplementáři (ručí neomezeně a nemají vkladovou povinnost). Komplementáři mají velikost podílu všichni stejnou. U komanditistů je velikost podílu závislá na velikosti vkladu.  Pokud se tedy ve společenské smlouvě neujednají jinak, pak se kupříkladu pro dělení zisku rozdělí zisk na dvě poloviny a jednu si rozdělí komplementáři stejným dílem a druhou polovinu si rozdělí komanditisté v závislosti na výši jejich vkladu.
 +
 +
* '''[[Společnost s ručením omezeným|s.r.o.]]''' – podíl společníka je určen podle poměru vkladu společníka k výši základního kapitálu společnosti.
 +
*'''[[Akciová společnost|a.s]].''' – zde je vazba společníků na společnost velmi volná, práva jsou inkorporována do cenných papírů (akcií). Pokud nestanoví stanovy jinak, pak je akcionářův podíl na zisku vypočítán jako poměr akcionářova podílu k základnímu kapitálu.
 +
Hodnota podílu pak není zákonem přímo upravena. K ocenění podílu dochází při jeho převodu pomocí dohody převodce a nabyvatele, po případě je možno hodnotu určit na základě stavu nabídky a poptávky. Při stanovování hodnoty vypořádacího podílu či likvidačního podílu se užijí speciální ustanovení a zákonná pravidla.<ref>POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. ''Obchodní společnosti a družstva''. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. <nowiki>ISBN 978-80-7400-475-9</nowiki>. s. 74-76
 +
</ref>
 +
== Kvalitativní stránka podílu =
 +
Jedná se o souhrn práv a povinností společníka. Práva a povinnosti mohou vyplývat přímo ze zákona, nebo je možné je zakotvit ve [[Společenská smlouva|společenské smlouvě]].
 +
 +
'''<big>Práva</big>'''
 +
*'''Práva na výnos''' – Tato práva vyjadřují povahu podílu jako investice, od které společník čeká její zhodnocení.
 +
** '''Právo na podíl na zisku''' – Stanoví se na základě účetní závěrky, která je schvalována nejvyšším orgánem korporace či všemi společníky. V [[Kapitálové společnosti|kapitálových společnostech]] je podíl na zisku splatný do 3 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí o jeho rozdělení, u [[Osobní společnosti|společností osobních]] je splatný do 6 měsíců.<ref>ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. ''Nástin obchodního práva''. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. <nowiki>ISBN 978-80-210-7417-0</nowiki>. s. 145</ref>
 +
** '''Právo na vypořádání společníka a korporace''' – Toto právo je uplatněno v případě, kdy dochází k zániku účasti společníka, ale korporace dále trvá. V takovém případě může být společník vypořádán vypořádacím podílem, nebo cenou, kterou získá za podíl, který převádí.
 +
** '''Právo na podíl na likvidačním zůstatku''' – Aby mohlo být uplatněno toto právo musí dojít k zániku účasti společníka společně se zánikem korporace. Při zrušení korporace s likvidací vzniká společníkovi nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Velikosti těchto podílů jsou upraveny speciálně pro jednotlivé typy korporací.<ref>TAMTÉŽ s. 145 – 146</ref>
 +
* '''Práva nemajetková''' – Jedná se o práva, se kterými není spojen převod majetku z korporace na společníka. Jedná se o práva, která umožňují společníkovi podílet se na rozhodování o záležitostech korporace.
 +
** '''Právo podílet se na řízení korporace''' – Toto právo je ovlivněno právní formou korporace a tím, zda vytváří orgánovou soustavu. Společníci se mají právo podílet na řízení korporace několika způsoby: jednání s ostatními společníky, rozhodování na valné hromadě, rozhodování na členské schůzi.
 +
** '''Právo na informace''' – Jedná se o právo být informován o záležitostech, které se týkají korporace. Opět je výkon tohoto práva upraven v rámci jednotlivých typů korporací.<ref>POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. ''Obchodní společnosti a družstva''. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. <nowiki>ISBN 978-80-7400-475-9</nowiki>. s. 72</ref>
 +
** '''Právo podávat návrhy'''
 +
** '''Právo žádat vysvětlení'''
 +
'''<big>Povinnosti</big>'''
 +
* '''Povinnost vkladová''' – u kapitálových společností je dána zákonem podobně jako u družstva. U osobních společností pak záleží na tom, co stanoví společenská smlouva.
 +
* '''Povinnost kompenzovat ztráty obchodní korporace''' – Opět povinnost stanovená pro některé případe přímo zákonem, nebo je pak zakotvena ve společenské smlouvě.
 +
* '''Ostatní povinnosti''' – tyto povinnosti vyplývají zpravidla ze společenské smlouvy.
 +
** '''Povinnost zdržet se konkurenčního jednání''' – Záleží na právní formě korporace, dle ní může nabývat různé intenzity. Kupříkladu akciové společnosti je její význam pouze velice omezený vzhledem ke slabým vazbám společníků na společnost. U s.r.o. je možné upravit problematiku ve společenské smlouvě. Osobní společnosti mají tuto úpravu zakotvenou přímo v zákoně. Družstva speciální úpravu pro zákaz konkurenčního jednání nemají.
 +
** '''Povinnost účastnit se na činnostech obchodní korporace''' – upraveny společenskou smlouvou, typické pro osobní společnosti, kde je charakteristický osobní prvek.<ref>POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. ''Obchodní společnosti a družstva''. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. <nowiki>ISBN 978-80-7400-475-9</nowiki>. s. 72</ref>
 +
 +
<references />

Aktuální verze z 8. 4. 2020, 15:47

Definičním znakem obchodní korporace je přítomnost společníků. Tito společníci mají vůči společnosti práva a povinnosti, pro vyjádření existence těchto oprávnění a povinností užívá zákon pojem podíl. Pojem podíl dle zákona vyjadřuje:

  • Relativní právní samostatnost vzájemného poměru společníka a korporace
  • Vázanost existence podílu na vnitřní sepětí společníka a korporace

Na podíl lze hledět ze dvou pohledů – definovat dvě stránky podílu:

  • Stránku kvalitativní – soubor práv a povinností, které tvoří obsah právního vztahu společníka a korporace
  • Stránku kvantitativní – velikost podílu a jeho hodnota[1]

Podíl na korporaci je dle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012) chápán jako věc nehmotná movitá. Zákon o obchodních korporací tedy počítá s dopadem občanského zákoníku a upravuje pouze speciální situace, na zbytek situací se užijí ustanovení občanského zákoníku o věcech. V zákonu o obchodních korporacích je problematika podílu zakotvena především v ustanoveních § 31 - § 33. Tato ustanovení jsou vztažena na všechny obchodní korporace – tedy obchodní společnosti a družstva.

Nakládání s podílem v jednotlivých obchodních korporacích
Podíly §496 a násl. OZ v.o.s. k.s. s. r. o. a.s. družstvo
počet a velikost §32 (1) ZOK jen 1 a stejně komplementáři jen 1 a stejně    komanditisté více dle poměru vkladů           více a různé druhy, výpočet podílu: vklad/ZK                       více, různé druhy jen 1 družstevní podíl                
CP (vyjádření podílu CP) §32 (2) ZOK NE NE ANO ANO             NE
zastavení podílu §32 (3) ZOK , § 1320 až 1327 OZ NE komanditista ANO, komplementář NE ANO ANO ANO, lze-li podíl převést jen za určitých podmínek, vyžaduje se jejich splnění
spoluvlastnictví podílu §32 (5) ZOK, §1121 OZ ANO komanditista ANO ANO ANO ANO, ale stanovy mohou vyloučit
převod podílu §36 ZOK, §207 a násl. NE komplementáři NE komanditisté ANO ANO ANO               ANO pokud to stanovy dovolí, jinak NE
přechod podílu § 42 ZOK ANO komplementář NE

komanditista ANO

ANO ANO ANO pokud to stanovy dovolí, jinak NE
rozdělení podílu §43 ZOK NE komplementář NE

komandista ANO

ANO ANO ANO dovolují-li to stanovy se souhlasem představenstva

Kvantitativní stránka podílu

Kvantitativní podíl je jedna ze dvou stránek podílu. Je jej možné zkoumat ze dvou hledisek, a to co do velikosti podílu anebo jako hodnotu podílu.

Velikost podílu určuje rozsah, ve kterém společník vykonává svá práva povinnosti společníka. Samotná velikost podílu pak nepředstavuje konkrétní podíl na majetku, ale jedná se o relativní veličinu, která se vyjadřuje zlomkem či v procentech. Velikost podílu se liší v jednotlivých formách obchodních korporací. Taktéž velikost podílů se může lišit – například podíl na zisku nemusí odpovídat podílu na likvidaci, atd.

  • v.o.s. – podíly jsou kvantifikovány v zásadě jako rovné bez ohledu na případné velikosti vkladů jednotlivých společníků.
  • k.s. – v této společnosti jsou 2 typy společníků – komanditisté (ručí omezeně a mají vkladovou povinnost) a komplementáři (ručí neomezeně a nemají vkladovou povinnost). Komplementáři mají velikost podílu všichni stejnou. U komanditistů je velikost podílu závislá na velikosti vkladu. Pokud se tedy ve společenské smlouvě neujednají jinak, pak se kupříkladu pro dělení zisku rozdělí zisk na dvě poloviny a jednu si rozdělí komplementáři stejným dílem a druhou polovinu si rozdělí komanditisté v závislosti na výši jejich vkladu.
  • s.r.o. – podíl společníka je určen podle poměru vkladu společníka k výši základního kapitálu společnosti.
  • a.s. – zde je vazba společníků na společnost velmi volná, práva jsou inkorporována do cenných papírů (akcií). Pokud nestanoví stanovy jinak, pak je akcionářův podíl na zisku vypočítán jako poměr akcionářova podílu k základnímu kapitálu.

Hodnota podílu pak není zákonem přímo upravena. K ocenění podílu dochází při jeho převodu pomocí dohody převodce a nabyvatele, po případě je možno hodnotu určit na základě stavu nabídky a poptávky. Při stanovování hodnoty vypořádacího podílu či likvidačního podílu se užijí speciální ustanovení a zákonná pravidla.[2]

= Kvalitativní stránka podílu

Jedná se o souhrn práv a povinností společníka. Práva a povinnosti mohou vyplývat přímo ze zákona, nebo je možné je zakotvit ve společenské smlouvě.

Práva

  • Práva na výnos – Tato práva vyjadřují povahu podílu jako investice, od které společník čeká její zhodnocení.
    • Právo na podíl na zisku – Stanoví se na základě účetní závěrky, která je schvalována nejvyšším orgánem korporace či všemi společníky. V kapitálových společnostech je podíl na zisku splatný do 3 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí o jeho rozdělení, u společností osobních je splatný do 6 měsíců.[3]
    • Právo na vypořádání společníka a korporace – Toto právo je uplatněno v případě, kdy dochází k zániku účasti společníka, ale korporace dále trvá. V takovém případě může být společník vypořádán vypořádacím podílem, nebo cenou, kterou získá za podíl, který převádí.
    • Právo na podíl na likvidačním zůstatku – Aby mohlo být uplatněno toto právo musí dojít k zániku účasti společníka společně se zánikem korporace. Při zrušení korporace s likvidací vzniká společníkovi nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Velikosti těchto podílů jsou upraveny speciálně pro jednotlivé typy korporací.[4]
  • Práva nemajetková – Jedná se o práva, se kterými není spojen převod majetku z korporace na společníka. Jedná se o práva, která umožňují společníkovi podílet se na rozhodování o záležitostech korporace.
    • Právo podílet se na řízení korporace – Toto právo je ovlivněno právní formou korporace a tím, zda vytváří orgánovou soustavu. Společníci se mají právo podílet na řízení korporace několika způsoby: jednání s ostatními společníky, rozhodování na valné hromadě, rozhodování na členské schůzi.
    • Právo na informace – Jedná se o právo být informován o záležitostech, které se týkají korporace. Opět je výkon tohoto práva upraven v rámci jednotlivých typů korporací.[5]
    • Právo podávat návrhy
    • Právo žádat vysvětlení

Povinnosti

  • Povinnost vkladová – u kapitálových společností je dána zákonem podobně jako u družstva. U osobních společností pak záleží na tom, co stanoví společenská smlouva.
  • Povinnost kompenzovat ztráty obchodní korporace – Opět povinnost stanovená pro některé případe přímo zákonem, nebo je pak zakotvena ve společenské smlouvě.
  • Ostatní povinnosti – tyto povinnosti vyplývají zpravidla ze společenské smlouvy.
    • Povinnost zdržet se konkurenčního jednání – Záleží na právní formě korporace, dle ní může nabývat různé intenzity. Kupříkladu akciové společnosti je její význam pouze velice omezený vzhledem ke slabým vazbám společníků na společnost. U s.r.o. je možné upravit problematiku ve společenské smlouvě. Osobní společnosti mají tuto úpravu zakotvenou přímo v zákoně. Družstva speciální úpravu pro zákaz konkurenčního jednání nemají.
    • Povinnost účastnit se na činnostech obchodní korporace – upraveny společenskou smlouvou, typické pro osobní společnosti, kde je charakteristický osobní prvek.[6]
  1. ↑ ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s. 142 -143
  2. ↑ POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-475-9. s. 74-76
  3. ↑ ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s. 145
  4. ↑ TAMTÉŽ s. 145 – 146
  5. ↑ POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-475-9. s. 72
  6. ↑ POKORNÁ, Jarmila, Jaromír KOŽIAK, Milan PEKÁREK, Eva TOMÁŠKOVÁ a Alena KERLINOVÁ. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-475-9. s. 72
Autoři článku: M.svobodova (Monika Svobodová), TerezaTina
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Obchodní_podíl&oldid=128749“