Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost obecně

Zákon o obchodních korporacích (90/2012 Sb.) podrobně upravuje veřejnou obchodní společnost („VOS“) v hlavě druhé první části, konkrétně v § 95 – 117. Nicméně nelze opomenout právní úpravu v hlavě prví této části, která obsahuje jakási „obecná ustanovení“. Ta se dotýkají všech obchodních společností, zahrnuje společné principy pro fungování a jejich znalost pro jejich celkové, komplexní pochopení je proto nezbytná. Mimo zákon o obchodních korporacích obsahuje relevantní ustanovení také občanský zákoník („OZ“) a zákon o veřejných rejstřících („VeřR“).

Jak vyplývá z § 1/2, společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.

Následně z § 2/1 vyplývá, že osobní společnost může být založena jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku. Na rozdíl tedy od společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti („kapitálová společnost“) nemůže být VOS založena na příklad za účelem veřejné prospěšnost, jak to uvádí v § 146 občanský zákoník („Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu“.). Stejně tak tuto problematiku upravoval i starý obchodní zákoník v § 56/1. Osobní společnost, mezi něž patří i VOS, tedy může být založena pouze za dvěma výše uvedenými účely.

VOS je společností alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně.

  Pokud máme tedy společníky A, B a C a společnost dluží osobě D 4 000 000 Kč, ručí za tento dluh společně (dohromady); osobě D nezáleží na tom, jaké jsou mezi  společníky poměry – sumárně musí uhradit dlužnou částku).

Nutno dodat, že ručí v neomezeném rozsahu (srov. § 132/1).

Firma

Firma (tedy ne ve smyslu závodu, fabriky atd., ale jedná se o „označení“ či právní formu, která se nachází za vlastním názvem společnosti) obsahuje označení „veřejná obchodní společnost“, které může být nahrazeno zkratkou „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“. Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení „a spol.“.

Založení a vznik VOS

Nutné je rozlišovat založení a vznik obchodní korporace. Založení upravuje § 122 OZ, ve kterém se uvádí, že právnickou osobu lze ustavit zakladatelským právním jednáním (tedy vlastním svobodným projevem vůle), zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis.

Naproti tomu pojem vznik obchodní korporace vyjadřuje, že obchodní korporace byla registrována v obchodní rejstříku (byla tam tedy zapsána a třetím osobám je umožněno z tohoto rejstříku získat informace o konkretní společnosti).

Zakladatelské právní jednání (založení)

VOS se zakládá společenskou smlouvou. Zakladatelskou listinou se zakládá společnost pouze jednou osobou, v případě VOS je to tedy vyloučeno. Akciová společnost se naproti tomu zakládá stanovami.

Podle § 123/2 OZ se pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma. V případě VOS je k založení potřeba právní jednání v písemné formě s úředně ověřenými podpisy (na rozdíl od kapitálových společností, kde je potřeba formy veřejné listiny, tedy notářského zápisu). Vyplývá to z §§ 6/1 a 8/1.

Co se následné změny společenské smlouvy týče, § 99/1 uvádí, že společenskou smlouvu lze měnit pouze dohodou všech společníků.

Zakladatelské právní jednání také určí alespoň:

• název,

• sídlo právnické osoby (právní úprava v OZ § 136: (1) Při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě. (2) Zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obce, kde je sídlo právnické osoby; do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla a § 137) Pro vznik je však nutné již uvést přesnou adresu společnosti,

• předmět činnosti / předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku,

• jaký má právnická osoba statutární orgán (§ 123/1 OZ) a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo / určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu (dále jen „jméno“) a bydliště nebo sídla [kdo je členem statutárního orgánu VOS srov. níže].

• Určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu.

Vznik VOS

Zde je potřeba upozornit na § 9/1 ZOK, dle kterého není-li návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podán do 6 měsíců ode dne jejího založení, platí, že nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy. Nicméně dle odst. 2 lhůtu podle odstavce 1 lze ve společenské smlouvě změnit.

Dále v § 46/1 je uvedeno, že návrh na zápis založené veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti do obchodního rejstříku podávají všichni společníci. Neuplatňují se zde tedy podmínky § 46, které jsou vyžadovány pro členy statutárního orgánu.

Statutární orgán

V rámci VOS nejsou žádné orgány společnosti, což úzce souvisí s osobní účastí společník na řízení sopečnosti. Jediným je statutární orgán, který je upraven v § 106. Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, kteří splňují požadavky stanovené v § 46. Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, kteří splňují požadavky stanovené v § 46, nebo jeden z nich. Společníkem však může být i osoba nezletilá, ne však členem statutárního orgánu (§ 46)! Dle § 123/1 zakladatelské právní jednání určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu.

Společníci tedy můžou být všichni, ti, na kterých se dohodnou, avšak členem statutárního orgánu můžou být jenom ti, kdo splní podmínky § 46 ZOK.

Společníci

Kdo nemůže být společníkem

• § 95/3 uvádí, že společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující; kdo tento zákaz poruší, se společníkem nestane, i když společnost vznikne.

Má-li podle společenské smlouvy společník vkladovou povinnost, splní ji ve lhůtě, způsobem a v rozsahu určených společenskou smlouvou, jinak v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti.

  • vytvoření základního kapitálu ve VOS není nezbytné. Nicméně pokud společenská smlouva stanoví, že společník / společníci mají vkladovou povinnost, musí ji splnit. A to buď ve lhůtě stanovenou smlouvou nebo pokud určená není, bez zbytečného odkladu. Do obchodního rejstříku se však vklady nezapisují.

Pokud tedy je vkladová povinnost pro určité nebo všechny společníky určena, vyplývají z toho pro ně ze zákona povinnosti a práva. To je upraveno v § 101 – 103:

§ 101 (1) Společník, který je v prodlení se splacením peněžitého vkladu, platí úrok z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení z dlužné částky stanovené jiným právním předpisem, ledaže společenská smlouva určí jinak.

(2) Společník, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, může být ze společnosti jejím nejvyšším orgánem (tedy všemi společníky; k hlasu vyloučeného společníka se nepřihlíží) po marném uplynutí dodatečné lhůty určené pro splnění vyloučen, určuje-li tak společenská smlouva; to neplatí, jsou-li ve společnosti jen dva společníci (v takovém případě by došlo ke zrušení společnosti). K rozhodnutí se vyžaduje souhlas všech společníků; k hlasu vylučovaného společníka se při rozhodování nepřihlíží.

§ 102 (1) Každý společník je oprávněn domáhat se za společnost u soudu splnění vkladové povinnosti proti společníkovi, který je s jejím splněním v prodlení, a v tomto řízení ji zastupovat; to platí obdobně pro následný výkon rozhodnutí. Věta první se nepoužije, bylo-li před podáním návrhu již zahájeno jednání o vyloučení společníka ze společnosti podle § 101 odst. 2 a v tomto řízení se řádně pokračuje.

(2) Návrh podle odstavce 1 může společník podat jen tehdy, pokud jej bez zbytečného odkladu poté, co na to společnost upozorní, nejpozději však do jednoho měsíce, nepodá společnost.

§ 103 (1) Připouští-li to společenská smlouva, může společník za podmínek ve společenské smlouvě určených a se souhlasem všech společníků splnit svou vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. V takovém případě obsahuje společenská smlouva i ocenění prováděné práce nebo poskytované služby nebo způsob ocenění.

(2) Jestliže je společník povinen pro společnost provádět práci nebo jí poskytovat služby, aniž tím plní svou vkladovou povinnost, poskytne mu společnost podíl na zisku ve výši odpovídající ocenění provedených prací nebo poskytnutých služeb, ledaže společenská smlouva stanoví jiný způsob vypořádání.

• na rozdíl od kapitálových společností, kde je tato možnost vyloučena, je možno splnit vkladovou povinnost provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby

• co se týče problematiky nepeněžitých vkladů, je potřeba odkázat na úpravu v § 15 an. ZOK. Zde je potřeba upozornit na to, že ocenění nepeněžitého vkladu se uvede ve společenské smlouvě obchodní korporace, nicméně není zde potřeba znalce, a dále také, že nepeněžitý vklad se do kapitálové společnosti vnese před jejím vznikem. Z toho plyne, že nepeněžitý vklad lze vnést i po založení společnosti. Stejně tak není potřeba, aby se peněžitý vklad do společnosti splácel na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „banka“), který zřídí správce vkladů.

Ručení za dluhy

Ručení společníků je neomezené, ručí za dluhy společně a nerozdílně (to souvisí s právní úpravou v § 1876/1 OZ; tehdy hovoříme o tak zvaném preventivním regresu). V případě, že společnost nebude schopna uhradit celkový dluh, který má, dluh bude plněn z majetku společníka.

Konkurenční jednání

Tuto problematiku upravuje ZOK v § 109, v jehož odstavci jedna je uvedeno: Bez svolení všech ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Společník nesmí být ani členem statutárního nebo jiného orgánu jiné obchodní korporace s obdobným předmětem podnikání, ledaže se jedná o koncern.

Z textu tohoto ustanovení vyplývá, že společník veřejné obchodní společnosti může podnikat v předmětu podnikání, který je odlišný a nepřekrývá se. To samé platí i pro členství ve statuárním orgánu jiné společnosti (v případě členství ve statutárním orgánu jiné VOS tak bude tato osoba i s ohledem na § 46 ZOK jejím společníkem. Může tedy být společníkem i jiné veřejné obchodní společnosti).

Pozor však na úpravu v § 31 a 32, z nichž plyne, že společník VOS může mít pouze jeden podíl v téže společnosti.

Odstavec dva tohoto ustanovení dále uvádí, že společenská smlouva může zákaz konkurence upravit odlišně. Zákaz konkurence uvedený v odstavci 1 může být tedy vyloučen, což je s ohledem na osobní povahu této společnosti překvapující.

Podíl

Převod, přechod, zastavení a rozdělení podílu

Převod podílu ve VOS upravuje § 116, který stanoví, že převod podílu společníka (na jinou osobu) ve veřejné obchodní společnosti se zakazuje. S tím úzce souvisí § 32/3. Z něj vyplývá, že zastavit podíl společníka v obchodní korporaci lze jen za podmínek, za nichž ho lze převést. Důsledek je zřejmý, podíl ve VOS nelze ani převést, ani zastavit.

Přechod podílu

Dědění podílu ve veřejné obchodní společnosti společnosti musí stanovit výslovně společenská smlouva, jinak je dění (neboli přechod) vyloučeno. To vyplývá z § 113/1 písm. d) "...ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce". Pokud je tato možnost ve společenské smlouvě upravena, může dědic uplatnit právo vyplývající z § 117, tedy vypovědět svou účast ve společnosti.

Rozdělení podílu

Rozdělení podílu společníka VOS je přímo ze zákona vyloučen (§ 43/1).

Podíl na zisku

§ 112, odstavec 1 uvádí, že zisk a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným se celkový zisk společnosti nezdaňuje, zdaňují se až konkrétní rozdělené podíly na zisku.

  Má-li tedy společnost společníky A, B a C a společnost vykázala čistý zisk 9 000 000 Kč, tak tato suma se nezdaňuje. Až po rozdělení tohoto zisku mezi 3 společníky bude samostatně každému z nich daněna částka 3 000 000 Kč.

Takto bude částka mezi společníky rozdělena ovšem za předpokladu, že společenská smlouva neurčí jinak, jak uvádí odstavec 5 tohoto ustanovení.

  Společenská smlouva může určit, že společník A má právo na podíl na zisku 50%, B a C stejně 25%.

V odstavci 2 se uvádí, že společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky podle odstavce 1.

Tato situace nastane v případě, že společník, popřípadě společníci, mají vkladovou povinnost.

Důležité je zde připomenout § 34 ZOK:

  (1) Podíl na zisku se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace (v případě osobní společnosti, tedy i VOS, jsou to všichni společníci dle § 44/1). Lze jej rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.

  (2) Podíl na zisku v kapitálových společnostech je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace o jeho rozdělení, ledaže společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak. Podíl na zisku v osobních společnostech je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva určí jinak.

  (3) O vyplacení podílu na zisku rozhoduje statutární orgán (Zde všichni společníci, kteří splňují požadavky stanovené v § 46 (§ 106), nicméně společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, kteří splňují požadavky stanovené v § 46, nebo jeden z nich). Je-li rozdělení zisku a podílů na zisku v rozporu s tímto zákonem, podíly na zisku se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením podílu na zisku v rozporu s tímto zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře.

Vypořádací podíl a podíl na likvidačním zůstatku

V případě veřejné obchodní společnosti bude použito ustanovení § 36 ZOK, pro vypořádací podíl a § 37 a 38.

Rozhodování

K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak (§ 105). To však neplatí pro změnu společenské smlouvy, kterou lze měnit pouze dohodou všech společníků. Ustanovení § 99/3 říká, že každý společník má jeden hlas, ledaže společenská smlouva určí jinak.

  Společenská smlouva tak může určit, že společník A má 4 hlasy, společník B má 3 hlasy a C má 2. V případě, že se rozhodnou změnit společenskou smlouvu je potřeba všech hlasů k tomuto jednání, nelze jakkoliv společníka přehlasovat. V ostatních případech můžou dle § 105 určit ve společenské smlouvě jinak.

Zrušení a zánik společnosti

Společnost se zrušuje

Zánikem se rozumí výmaz společnosti z obchodního rejstříku.

Dle § 113 se VOS zrušuje:

a) výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, a to posledním dnem účetního období, ledaže společenská smlouva určí lhůtu jinou,

b) dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým zrušuje společnost (§ 211/2: Klesne-li počet členů korporace pod počet stanovený zákonem, soud ji i bez návrhu zruší a rozhodne o její likvidaci. Nejprve jí však poskytne přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy),

c) smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu,

d) zánikem společníka právnické osoby, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce,

e) dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek některého ze společníků nebo zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku nebo zrušením konkursu proto, že je společníkův majetek zcela nepostačující,

f) dnem právní moci rozhodnutí o schválení oddlužení některého ze společníků,

g) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí rozhodnutí o tomto,

h) dnem, v němž žádný ze společníků nebude splňovat požadavky podle § 46 [členem orgánu obchodní korporace nemůže být také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání (za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena), a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti], dále také podmínky § 152/2 OZ (fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána (dále jen „člen voleného orgánu“), musí být plně svéprávná. To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem voleného orgánu jiné právnické osoby)

i) vyloučením společníka podle § 115 odst. 1 (zde je nutno uvést, že v odstavci 1 není nic uvedeno o jakékoliv možnosti vyloučit společníka; to zákon uvádí až v odstavci 2), nebo

j) z jiných důvodů určených ve společenské smlouvě.

Trvání společnosti podle § 113/2 ZOK

Při důvodech zrušení společnosti uvedených v odstavci 1, s výjimkou důvodů uvedených v písmenech b) a h), se mohou ostatní společníci do okamžiku předložení konečné zprávy o průběhu likvidace likvidátorem změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost trvá nadále i bez společníka, jehož se důvod zrušení týká. Tato dohoda společníků může být také předem obsažena ve společenské smlouvě.

Byla-li společnost zrušena podle odstavce 1 písm. h), mohou se společníci dohodnout na přistoupení společníka, který splňuje požadavky podle § 46, a na tom, že společnost dále trvá.

Účinností dohody podle odstavce 2 nebo 3 se ukončuje likvidace.