Společnost s ručením omezeným

Z Iurium Wiki

Základní charakteristika

Jedná se o právnickou osobu, která je obchodní korporací. Společnost s ručením omezeným je právně upravena zejména v zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Jedná se o právnickou osobu, která je obchodní korporací. Společnost s ručením omezeným je tvořena společenstvím osob, může se jednat o osoby fyzické či osoby právnické. Společnost s ručením omezeným může mít i jediného člena. Jedná se o tzv. kapitálovou společnost. Kapitálová společnost má ze zákona povinnost vytvářet základní kapitál z vkladu všech společníků. Minimální výše vkladu společníka je 1 Kč. Společníci ručí za závazky společnosti omezeně a to v rozsahu, v jakém nesplnili vkladovou povinnost. Typicky se zakládá za účelem podnikání, nicméně se může jednat též o veřejně prospěšnou společnost.[1]

Znaky

  • Právnická osoba
  • Tvořena společenstvím osob (korporace)
  • Společníci ručí za závazky společnosti omezeně
  • Minimální výše vkladu je 1 Kč

Založení společnosti

U právnických osob rozlišujeme založení a vznik. Založení právnické osoby jako takové ještě nevyvolává právní účinky, sepsáním zakladatelské listiny/společenské smlouvy ještě společnost nevzniká.

Zakladatelé

S.r.o. mohou založit osoby fyzické či právnické. S.r.o. může založit také jediný zakladatele, kdy tuto možnost připouští zákon. Maximální počet společníků s.r.o. není zákonem nikterak omezen.

Způsob založení

Vzhledem k tomu, že se jedná o právnickou osobu, lze ji založit následujícími způsoby, tak jak to stanovuje ustanovení § 122 občanského zákoník. Nejtypičtějším způsobem bude zakladatelské právní jednání. To může spočívat buďto v uzavření společenské smlouvy, bude-li s.r.o. zakládat více společníku, respektive ve vydání zakladatelské listiny, v případě kdy bude s.r.o. zakládat jediný společník.

Právnická osoba může být rovněž založena zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci či jiným způsobem stanoveným právním předpisem.[2]

Forma založení

Společenská smlouva musí být sepsána v písemné formě.[3] Nepostačuje však prostá písemná forma, ale je nutné, aby tato písemná forma byla ve formě veřejné listiny.[4] Veřejnou listinou se pro tyto účely rozumí notářský zápis.[5]

Náležitosti společenské smlouvy a zakladatelské listiny

Každé právní jednání, kterým se zakládá právnická osoba, musí obsahovat alespoň tyto náležitosti:

  • Název
  • Sídlo
  • Předmět činnosti
  • Statutární orgán a jeho vznik (u s.r.o. se jedná o jednatele)
    • Určení jeho prvních členů

Výše uvedené údaje jsou vyžadovány obecně pro jakoukoliv právnickou osobu.[6]

U společnosti s ručením omezeným jsou však další podstatné náležitosti, které musí zakladatelské právní jednání obsahovat. Povinně musí společenská smlouva či zakladatelská listina obsahovat tyto náležitosti[7]:

  • firmu společnosti,
  • předmět podnikání nebo činnosti společnosti,
  • určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,
  • určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,
  • výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly
  • výši základního kapitálu a
  • počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.

Náležitosti výše uvedené musí zakladatelské právní jednání obsahovat po celou dobu existence s.r.o.

Zakladatelské právní jednání však musí obsahovat další náležitosti, které však lze po vzniku s.r.o. a po splnění vkladové povinnosti ze zakladatelského právního jednání vypustit. Do této kategorie řadíme[8]:

  • vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění,
  • údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle tohoto zákona voleni valnou hromadou,
  • určení správce vkladů a
  • u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.

Kromě výše uvedených může společenská smlouva obsahovat i další náležitosti, které můžou být předvídané zákonem, příkladem lze uvést možnost kumulativního hlasování při volbě členů orgánů společnosti (§ 178 ZOK), možnost určení příplatků (§ 162 ZOK), ale mohou to být též náležitosti vlastní, zákonem nepředvídané.[9]

Vznik společnosti

Nejprve je třeba upozornit na to, že okamžik vzniku společnosti není totožný s okažmikem založení společnosti. Je proto třeba tyto odlišovat. Společnost je založena v okamžiku, kdy je zde platné zakladatelské právní jednání, což u s.r.o. znamená, že máme platnou společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu ve formě veřejné listiny (notářského zápisu), která obsahuje všechny zákonem vymezené náležitosti.

Okamžik vzniku společnosti je důležitý, neboť právě od vzniku společnosti nabývá společnost právní osobnost, tj. může být objektem i subjektem práv a povinností, vznikají orgány společnosti a členové těchto orgánů mohou za společnost rozhodovat a nahrazovat její vůli.[10]

Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.[11] Návrh na zápis založené společnosti podávají všichni jednatelé.[12] Nikdo jiný kromě jednatelů návrh na zápis podat nemůže.[13] Sama společnost je vyloučena z podání návrhu už z povahy věci, kdy v době podání návrhu ještě neexistuje.

Zapisované skutečnosti

Při prvotním zápisu společnosti s ručením omezením se do obchodního rejstříku zapisují zejména tyto údaje[14]:

  • obchodní firma
  • sídlo
  • předmět činnosti nebo předmět podnikání
  • právní forma právnické osoby - společnost s ručením omezeným
  • den vzniku společnosti
  • identifikační číslo společnosti (tzv. IČO)
  • statutární orgán - zde je nutné u konkrétních osob, jež jsou statutárními orgány uvést, že se jedná o jednatele, dále je nutné uvést jejich jméno a sídlo nebo adresu místa pobytu a den vzniku funkce
  • způsob jakým jednatel či jednatelé jednají za spoečnost (např. každý samostatně či zda jednají kolektivně)
  • výše základního kapitálu společnosti
  • den k němuž byl proveden zápis společnosti do obchodního rejstříku.

Orgány společnosti

Společnost s ručením omezeným má dle zákonné úpravy 3 různé orgány, které se podílejí na jejím chodu. Orgány společnosti jsou valná hromada, jednatel a dozorčí rada. Z hlediska členění lze rozlišovat orgány na volené a nevolené, povinné a nepovinné, individuální a kolektivní.

Valná hromada

Jedná se o nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným, je to povinný orgán a současně se jedná o orgán kolektivní. Není voleným orgánem. Je to orgán jehož prostřednictvím společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti, činí tak buď na valné hromadě nebo mimo ni. V případě jednočlenné společnosti s ručením omezením vykonává působnost valné hromady její jediný společník.

Působnost VH

S ohledem na povahu valné hromady jako nejvyššího orgánu společnosti s ručením omezením, spadá do její působnosti rozhodování o těch nejpodstatnějších věcech společnosti. Zákon svěřuje rozhodování o určitých otázkách pouze valné hromadě, při rozhodování o těchto otázkách má valná hromada tzv. výlučnou působnost (o těchto věcech může rozhodovat pouze VH). Do výlučné působnosti valné hromady náleží[15]:

  • rozhodování o změně výše základního kapitálu
  • rozhodování o připuštění nepeněžitého vkladu
  • volba a odvolání jednatele, příp. dozorčí rady, byla-li zřízena
  • schvalování řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát
  • schválení finanční asistence
  • rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem
  • rozhodování o vyloučení společníka, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti
  • rozhodování o naložení s uvolněným podílem dle § 215 odst. 2 ZOK
  • rozhodování o udělení pokynu k obchodnímu vedení na žádost statutárního orgánu
  • rozhodování o schválení smlouvy o výkonu funkce

Působnost valné hromady může být též nevýlučná, to znamená, že valná hromada o takových otázkách může rozhodovat ale nemusí. Do nevýlučné působnosti patří například[16]:

  • schvalování udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva určí jinak (společenská smlouva může tuto otázku svěřit do působnosti jiného orgánu společnosti)
  • volba a odvolání likvidátora, určí-li tak společenská smlouva (zde je případ opačný než u prokury, tato otázka spadá do působnosti statutárního orgánu, avšak společenská smlouva ji může svěřit do působnosti valné hromady)
  • rozhodnutí o pozastavení funkce člena orgánu

Valná hromada si může vyhradit rozhodování případů, které podle tohoto zákona náleží do působnosti jiného orgánu společnosti.[17]

Svolávání VH

Valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období, nestanoví-li společenská smlouva nebo zákon, že se svolává častěji.[18]

Jednatel svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že společnosti hrozí úpadek podle insolvenčního zákona nebo z jiných vážných důvodů (např. je ohrožen cíl sledovaný společností) a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo navrhne přijetí jiného vhodného opatření, nestanoví-li zákon jinak.[19]

V případě, že společnost nemá jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti, svolá valnou hromadu kterýkoliv společník. Vyžadují-li to zájmy společnosti, svolá valnou hromadu dozorčí rada, je-li zřízena.[20]

Společník nebo společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech (dále jen „kvalifikovaný společník“), mohou požádat jednatele, aby svolal valnou hromadu k projednání jimi navržených záležitostí.[21]Není-li svolána do 1 měsíce ode dne doručení žádosti a nekoná-li se v přiměřené lhůtě, je ji kvalifikovaný společník oprávněn svolat sám.[22]

Průběh VH

Valné hromady se vždy účastní jednatel. Dále se valné hromady účastní společníci, kteří skrze tuto svou účast na valné hromadě vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti. Společník se může valné hromady účastnit buď osobně nebo v zastoupení. Valná hromada volí ze svého středu předsedu a zapisovatele; do doby zvolení předsedy a nebyl-li předseda zvolen, řídí valnou hromadu její svolavatel. Nebyl-li zvolen zapisovatel, určí jej rovněž svolavatel valné hromady.[23]

Rozhodnutí VH

Valná hromada rozhoduje usnesením. Valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, přičemž společenská smlouva může stanovit něco jiného. Každý ze společníků má 1 hlas na každou 1 Kč vkladu, s tím, že společenská smlouva může stanovit něco jiného.[24]

  1. ↑ POKORNÁ, Jarmila, HOLEJŠOVSKÝ Josef a kol. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-475-9. s. 225-226.
  2. ↑ POKORNÁ, Jarmila, HOLEJŠOVSKÝ, Josef a kol. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-475-9. s. 226.
  3. ↑ § 123 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  4. ↑ § 8 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
  5. ↑ § 776 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
  6. ↑ § 123 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  7. ↑ § 146 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
  8. ↑ § 146 odst. 2 a odst. 3 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
  9. ↑ POKORNÁ, Jarmila HOLEJŠOVSKÝ, Josef a kol. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-475-9. s. 228.
  10. ↑ POKORNÁ, Jarmila, HOLEJŠOVSKÝ Josef a kol. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-475-9. s. 228
  11. ↑ § 126 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  12. ↑ § 46 odst. 2 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.
  13. ↑ § 11 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.
  14. ↑ POKORNÁ, Jarmila, HOLEJŠOVSKÝ, Josef a kol. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-475-9. s. 228-229.
  15. ↑ POKORNÁ, Jarmila, HOLEJŠOVSKÝ, Josef a kol. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-475-9. s. 244-245.
  16. ↑ POKORNÁ, Jarmila, HOLEJŠOVSKÝ, Josef a kol. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-475-9. s. 245.
  17. ↑ § 190 odst. 3 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
  18. ↑ § 181 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
  19. ↑ § 182 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
  20. ↑ § 183 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
  21. ↑ § 187 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
  22. ↑ § 187 odst. 2 věta první zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.
  23. ↑ POKORNÁ, Jarmila, HOLEJŠOVSKÝ, Josef a kol. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-475-9. s. 246-247.
  24. ↑ POKORNÁ, Jarmila, HOLEJŠOVSKÝ, Josef a kol. Obchodní společnosti a družstva. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris (C.H. Beck). ISBN 978-80-7400-475-9. s. 247-248.
Autoři článku: JZ (Jakub Zajíc)
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Společnost_s_ručením_omezeným&oldid=56118“