Převod podílu

Z Iurium Wiki

Převod podílu

Převodem podílu rozumíme převod účasti (práv a povinností) vtělených do podílu společníka na jinou osobu, ať už jiného společníka či osobu stojící vně společnosti. Podíl je věcí v právním smyslu.[1] Zpravidla se tedy bude jednat o kupní (úplatné převody) či darovací (bezúplatné převody) smlouvu. V odborné literatuře se nachází více názorů ohledně účinnosti převodu vlastnického práva k podílu. Jedna skupina zastává názor, že vlastnické právo se nabývá až zápisem do obchodního rejstříku a druhá naopak, že zápis je pouze deklaratorní, a tedy k nabytí vlastnického práva dochází již účinností smlouvy, což vychází z § 1099 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Převažující názor je, že se vlastnické právo převádí již samotnou smlouvou, tedy její účinností.[2] Jelikož je převod podílu odlišný u různých obchodních korporací dále jsou pravidla rozřazena podle nich.

Veřejná obchodní společnost

V úpravě veřejné obchodní společnosti můžeme nalézt pouze § 116 zákona o obchodních korporacích (dále jen z. o. k.), který převod podílu výslovně zakazuje. Ospravedlnění tohoto zákazu bývá spatřováno převážně v osobní povaze této společnosti. Její trvání je vázáno na život společníků. Ti mají mezi sebou užší vztah, podílí se osobně na řízení společnosti, jsou neomezenými ručiteli a celkově má být tato společnost uzavřenější než například společnost s ručením omezeným. Zákon umožňuje změnit osoby společníků díky ustanovení o přistoupení a popř. vystoupení ze společnosti.[3] Tato varianta se může jevit jako dostatečná a vhodná. Nevýhodou tohoto postupu bude nutné vyplacení vypořádací podílu, což vede ke zbytečným výdajům ohledně sestavení mimořádné účetní závěrky a také odlivu peněz ze společnosti. Zákaz převodu podílu zakotvil až zákon o obchodních korporacích, který vyjasnil dřívější odborné diskuze o nejasnosti zastavení a převodu podílu.[4] Zajímavou otázkou však může být jaký důsledek bude mít porušení zákazu převodu podílu. I přes tento zákaz dovozuje komentářová literatura, že bude právní jednaní relativně neplatné, jelikož zde nejsou důvody, které by ospravedlnily nutnost trvat na neplatnosti absolutní.[5] Důvodová zpráva navíc připouští cesi smlouvy.[6] Je tedy otázkou, proč zákonodárce zakázal převod podílu, ale v důvodové zprávě je přímo zmiňována cese smlouvy. Při cesi bude vyžadován souhlas společníků (stran smlouvy), jsou zde tedy vždy chráněni společníci, avšak proč je nutné trvat na zákazu převodu podílu je otázkou a důvodová zpráva o tomto mlčí.[7]

Komanditní společnost

Komanditní společnost je již některými prvky blíže ke společnostem kapitálovým. Tím, že se v ní rozlišují dva typy společníků, musí se tato skutečnost reflektovat i v právní úpravě. Převod podílu je výslovně zmíněn v § 123 z. o. k., kde je pouze odkázáno na přiměřenou aplikaci úpravy převodu podílu u společnosti s ručením omezeným. V tomto pouhém odkazu však hned na první pohled lze spatřovat problém. Komplementář je v postavení jako by byl společníkem ve veřejné obchodní společnosti a naproti tomu komanditista je pouze osoba, která poskytuje finanční prostředky a na reálném fungování společnosti se nepodílí. Pokud přihlédneme ke smyslu a účelu, tak je zřejmé, že se převody těchto podílů nemohou řídit stejnými pravidly.[8]

Komplementář

Pro komplementáře platí pravidlo obsažené v § 119 z. o. k, a proto se na převod jeho podílu použije úprava uvedená u veřejné obchodní společnosti. Je třeba věnovat pozornost také tomu, že výše uvedený paragraf poukazuje pouze na přiměřené použití úpravy a nikoli na obdobné (stejné).[9] Pro převod podílu by však měla platit stejná pravidla a tyto závěry dovozují i komentáře.[10] Převod podílu komplementáře je vyloučen.

Komanditista

Převod podílu komanditisty se bude řídit úpravou obsaženou u společnosti s ručením omezeným. Komanditista může bez omezení převést svůj podíl na jiného komanditistu (nikoli komplementáře), avšak lze se od tohoto pravidla odchýlit ve společenské smlouvě. Jedná-li se o převod na osobu stojící vně společnosti, bude nutný souhlas valné hromady (pokud společenská smlouva neurčuje jinak). Tento nejvyšší orgán u komanditní společnosti chybí, avšak lze analogicky dojít k tomu, že hlasovat o souhlasu budou všichni společníci. Z přiměřeného odkazu na úpravu u společnosti s ručením omezeným se dovozuje, že jsou-li společníci nečinní nebo neudělí souhlas s převodem bez udání důvodu, může ze společnosti společník vystoupit.[11] Neudělením souhlasu do šesti měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu podílu, nastávají stejné účinky (ex tunc) jako by došlo k odstoupení od smlouvy (tzn. účinnost je podmíněna tímto souhlasem).[12]

Společnost s ručením omezeným

Mezi kapitálové společnosti je řazena společnost s ručením omezeným, která na rozdíl od osobních společností může být založena i za jiným něž podnikatelským účelem.[13] Převod podílu je nejčastějším způsobem zániku účasti společníka. U převodu podílu rozlišujeme situace, kdy byl vtělen do kmenového listu či se jedná o podíl jako věc nehmotnou, která se převádí buď na jiného společníka nebo osobu třetí. Každý společník může mít pouze jeden podíl, ledaže společenská smlouva určí jinak.[14] Pokud se společenská smlouva neodchyluje od zákona, při prodeji podílu jinému společníkovi přiroste nově nabytý podíl k dosavadnímu podílu.

Kmenový list

Podíl společníka může být představován kmenovým listem. Z nehmotné věci (podílu) se stává věc hmotná (kmenový list), kdy je podíl vtělen do cenného papíru na řad a nelze jej vydat jako zaknihovaný cenný papír. Aby mohlo být přípustné vydání kmenového listu, musí jej připustit společenská smlouva a zároveň tento kmenový list musí být neomezeně převoditelný.

Kmenový list se převádí rubopisem a pro převod vlastnického práva se dále předpokládá uzavření smlouvy o převodu podílu a předání. Jméno společníka i nabyvatele jsou uvedeny v záznamu rubopisu.[15] Indosament (rubopis) je postup, při kterém se na rub cenného papíru například napíše: „Za mě na řad Janu Novákovi." Dotyčný se musí podepsat a následně musí dojít i k předání. Kmenový list je vždy neomezeně převoditelný a nelze tedy jeho převoditelnost omezit ve společenské smlouvě.

Převod podílu na společníka

Společník může svůj podíl na jiného společníka převést bez omezení. Je však dáno na vůli společníkům, jak si převod upraví ve společenské smlouvě. Mohou si jej podmínit souhlasem orgánu společnosti (valné hromady, jednatelů, dozorčí rady) či si jej můžou zcela vyloučit.[16] Pokud dojde k podmínění si souhlasu s převodem, bude zde platit pravidlo fikce odstoupení od smlouvy, jestliže nebude souhlas udělen do šesti měsíců od uzavření smlouvy. Nabytím podílu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě ze zákona. V § 207 odst. 3 z. o. k. je upravena ochrana společníka, kterému bylo ztíženo opustit společnost. Nebyl-li mu dán souhlas s převodem podílu, společník může ze společnosti v prekluzivní lhůtě jednoho měsíce vystoupit. Vlastnické právo se převádí již samotnou smlouvou, tedy její účinností, avšak tento převod bude účinný vůči společnosti až doručením účinné smlouvy o převodu podílu společnosti (jednatelům). Jednatelé jsou následně v souvislosti s převodem podílu nuceni změnit zápis v seznamu společníků, podat návrh na změnu zápisu společníků v obchodním rejstříku a také změnit znění společenské smlouvy.[17] Zákon vyžaduje, aby smlouva byla písemná s úředně ověřenými podpisy.

Převod podílu na třetí osobu

Omezení převoditelnosti je upraveno v § 208 z. o. k., který stanoví, že pro převod podílu na třetí osobu, je třeba, aby s tímto souhlasila valná hromada. Souhlas nejvyššího orgánu podmiňuje účinnost této smlouvy. Opět však není vyloučeno, aby si společníci upravili

podmínky pro tento převod odlišně od zákona. Stanovisko Nejvyššího soudu upřesnilo charakter změny v osobě společníka převodem podílu na osobu vně společnosti: „Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným o souhlasu s převodem podílu na osobu, která není společníkem (§ 208 odst. 1 z. o. k.), není usnesením, v jehož důsledku se mění společenská smlouva ve smyslu § 171 odst. 1 písm. b) z. o. k.; nejde tudíž ani o rozhodnutí, které se obligatorně osvědčuje veřejnou listinou podle § 172 odst. 2 z. o. k.“[18] Je otázkou zda i při převodu na třetí osobu, bude mít společník možnost vystoupit ze společnosti podle § 207 odst. 3 z. o. k. a zda je možné analogicky aplikovat úpravu při převodu na jiného společníka. Toto použití je nejisté, jelikož se jedná o dvě odlišné situace, avšak při nedůvodném neudělení souhlasu by se jednalo o vhodnou ochranu proti vynucování setrvání ve společnosti.[19] Fikce odstoupení platí stejně jako u převodu na společníka.

Akciová společnost

U akciové společnosti je její základní kapitál rozvržen na určitý počet akcií, které mohou mít zákonem připuštěnou formu a díky ní rozlišujeme nakládání s nimi.[20] Jedná se o tradiční kapitálovou společnost. Úprava cenných papírů je obsažena v občanském zákoníku a speciální úprava přímo v zákoně o obchodních korporacích. Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře. Pokud dosud nedošlo k vydání akcií ani zatímního listu, lze nesplacené akcie převádět stejně jako pohledávky postoupením.[21]

Akcie na jméno

Akcie na jméno má vždy formu cenného papíru na řad. Platí zde tedy pravidlo, že je převoditelná rubopisem a smlouvou k okamžiku jejího předání, což potvrzuje ustanovení § 269 z. o. k., kde je uvedena i nutnost jednoznačné identifikace nabyvatele.[22] Nevyžaduje se písemná smlouva, postačí konkludentní, která může vycházet již ze samostatného jednání při rubopisování. K účinnosti převodu vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře společně s předložením akcie na jméno společnosti. Dispozitivní úprava převodu umožňuje, aby se společnost omezila převod těchto akcií, avšak nelze ji nikdy zcela vyloučit. Stejně jako u společnosti s ručením omezeným platí, že pokud nebyl souhlas udělen do šesti měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu podílu, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy (ex tunc). Speciální úpravu však stanoví § 272 z. o.k., který předvídá fikci souhlasu, pokud do dvou měsíců od doručení žádosti příslušný orgán nerozhodne o souhlasu s převodem podílu. Dojde-li k převodu podílu i přes omezení převoditelnosti upravené ve stanovách a nejedná se o pouhý souhlas orgánu společnosti, je takový převod relativně neplatný.[23]

Akcie na majitele

Společnost může akcie na majitele (cenný papír na doručitele) vydat pouze jako zaknihované či imobilizované akcie, kdy jejich převoditelnost nelze omezit. Rozdíl tkví v tom, zda se jedná o listinnou akci, která je uložena v hromadné úschově nebo je akcie pouhým zápisem v evidenci (zaknihovaný cenný papír). Imobilizované akcie se vydávají dnem, kdy byly uloženy do hromadné úschovy ve prospěch jejich vlastníků. Převod akcií se uskutečňuje smlouvou k okamžiku jejího předání. Akcionáři nejsou oprávněni požadovat jejich vydání. Zaknihované akcie jsou vydány dnem kdy, byly zapsány do příslušné evidence. Převod nastává registrací převodu v příslušné evidenci zaknihovaných cenných papírů.[24]

Zaknihované akcie

Zákon umožňuje neomezený převod zaknihovaných akcií, avšak jedná se o pouhou dispozitivní úpravu. Jelikož ustanovení § 275 odst. 1 z. o. k. odkazuje na obdobnou aplikaci omezení převoditelnosti akcií na jméno, platí, že převoditelnost lze pouze omezit a nikoli zcela vyloučit. Jak již bylo uvedeno u akcií na majitele, zaknihované akcie se převádějí registrací převodu v příslušné evidenci a účinnost převodu vůči společnosti je podmíněna prokázáním změny osoby vlastníka akcie výpisem z účtu vlastníků nebo dnem kdy společnost tento výpis převezme (př. pro účely svolání valné hromady).[25]

Zatímní list

Cenný papír, se kterým jsou spojena práva s nesplacenou akcií. Vydání tohoto cenného papíru musí připustit stanovy. Zatímní list vždy nahrazuje všechny nesplacené akcie, nikdy tedy jeden akcionář nebude mít více zatímních listů.[26] Pokud dojde ke splacení části akcií, vydá se akcionáři nový zatímní list. Jedná se o cenný papír na řad, a proto bude převoditelný stejně jako akcie na jméno a převodce bude ručit společnosti za dluhy, které byly se zatímním listem na nabyvatele převedeny.[27]

Samostatně převoditelná práva

Zpravidla se převodem akcií převádí veškerá práva s akcií spojená. Majetková práva mohou být samostatně převoditelná. Lze tedy od akcie oddělit část práv a převést je samostatně. Zákon výslovně vylučuje převod hlasovacího práva. Stanovy nad výčet v § 281 z. o. k. mohou vymezit další majetkové práva, která lze samostatně převádět. Pokud samostatné právo není spojeno s cenným papírem, lze jej převést jako pohledávku.[28]

Družstvo

U převodu družstevního podílu je třeba, aby nabyvatel splňoval kritéria pro přijetí za člena stanovená zákonem či stanovami. Pokud dochází k převodu podílu na člena družstva je to přípustné a stanovy jej mohou vyloučit. U převodu podílu na osobu, která stojí vně, jej musí stanovy přímo připustit. Stanovy mohou podmínit převod podílu souhlasem představenstva. U bytového družstva převoditelnost omezit nelze, a naopak u sociálního družstva je jakýkoli převod zcela vyloučen. Vlastnické právo se převádí smlouvou k okamžiku její účinnosti a vůči společnosti je převod účinný dnem doručení účinné smlouvy či prohlášení stran, že došlo k převodu.[29]

  1. § 489 občanského zákoníku, aktuální znění: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  2. POKORNÁ Jarmila. In: LASÁK, Jan. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 1066 (§ 207)
  3. § 110 z.o.k., aktuální znění: zákon č. 90/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  4. ELIÁŠ, Karel.  Veřejná obchodní společnost, Právník, č. 1, rok 1998, str. 38, dále DĚDIČ, Jan. Obchodní zákoník komentář díl I. §1 až §92e. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Polygon, 2002, s. 777, dále MAREŠOVÁ, Michaela. Převod obchodního podílu neomezeně ručícího společníka. Ad Notam. 2006, č. 5, s. 156 – 158
  5. ALEXANDER, Juraj. a kol. In: LASÁK, J. Doležil a kolektiv. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I.díl. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 804. (§ 116)
  6. Důvodová zpráva k zákonu č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), č. 90/2012 k § 101 až 123. Dostupná na <https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=oz5f6mrqgezf6ojql5shu&rowIndex=0>.
  7. Blíže Rašťáková, T. T. in: ČERNÝ, M. - PETR, M. - PŁONKOVÁ, D. - DOSTAL, O. - RAŠŤÁKOVÁ, T. T. Výzvy v právu: Soutěžní právo a obchodně korporační právo (MMXIX).  Olomouc : Iuridicum Olomoucense, 2019., s. 129
  8. POKORNÁ, J.: in: Pokorná, J., Holejšovský, J. Lasák J. a kol. Obchodní společnosti a družstva. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. S. 217
  9. Čl. 7 odst. 4 písm. f) Legislativní pravidla vlády dostupné: https://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/dokumenty/legislativni-pravidla-vlady-91209/
  10. ALEXANDER, Juraj. a kol. In: LASÁK, J. Doležil a kolektiv. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I.díl. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 831. (§ 123) a ŠTENGLOVÁ, Ivana. [Převoditelnost podílu komanditisty]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 289. (§ 123)
  11. Pokorná, Jarmila.: in: Pokorná, Jarmila. a kol. Obchodní společnosti a družstva. 1. vydání. Praha : C. H. Beck. S. 217
  12. § 2004 odst. 1 o.z., aktuální znění: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  13. § 1 odst. 2 z. o. k., aktuální znění: zákon č. 90/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  14. § 32 odst. 2 z. o. k., aktuální znění: zákon č. 90/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  15. POKORNÁ, Jarmila. In: LASÁK, Jan. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I.díl. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 879. (§ 137)
  16. POKORNÁ, Jarmila. In: LASÁK, Jan. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I.díl. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 1066-1070 (§ 207)
  17. tamtéž
  18. Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. Cpjn 204/2015
  19. POKORNÁ, Jarmila. In: LASÁK, Jan. a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I.díl. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 1072 (§ 209)  
  20. § 263 z. o. k., aktuální znění: zákon č. 90/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  21. § 256 odst. 2 z. o. k., aktuální znění: zákon č. 90/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  22. ŠTENGLOVÁ Ivana. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana. a kol. Základy obchodního práva: vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014, s. 300
  23. VYBÍRAL, Petr. In: LASÁK, Jan. Doležil a kolektiv. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I.díl. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 1374 (§ 271)
  24. ŠTENGLOVÁ, Ivana. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana. a kol. Základy obchodního práva: vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014, s. 301
  25. ŠTENGLOVÁ, Ivana. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana. a kol. Základy obchodního práva: vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014, s. 302
  26. LASÁK, Jan. In: POKORNÁ, Jarmila. a kol. Obchodní společnosti a družstva. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, s. 270
  27. § 285 odst. 3 z. o. k., aktuální znění: zákon č. 90/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  28. ŠTENGLOVÁ Ivana. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana. a kol. Základy obchodního práva: vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014, s. 303
  29. KŘÍŽ, Jakub. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana. a kol. Základy obchodního práva: vysokoškolská učebnice. Praha: Leges, 2014, s. 367
Autoři článku: TerezaTina