Právní vztahy

Z Iurium Wiki

Právní vztah je společenský vztah dvou či více subjektů práva, které mají vzájemná práva a povinnosti, jehož existence a regulace je upravena právními normami. Právní vztahy jsou tedy jednou z forem realizace práva. Jde o pojem typický pro soukromé právo.

Dělení právních vztahů

Dle počtu subjektů

  • dvoustranné
  • vícestranné

Dle určitosti subjektů

  • relativní – jde o vztah konkrétních subjektů, působí tedy tzv. inter partes.
  • absolutní – absolutní práva a povinnosti subjektů se garantují vůči všem, působí tedy tzv. erga omnes. Jde např. o vlastnické právo.

Dle předmětu vztahu

  • statusové (stavové) - např. rodičovství
  • závazkové (obligační) - vznikají na základě smluvního závazku

Dle dalších skutečností

  • soukromoprávní
  • veřejnoprávní
  • hmotněprávní
  • procesněprávní

Struktura právních vztahů

Díky struktuře právních vztahů lze individuální právní vztah porovnat se vzorem definovaným právní normou. Takto lze snadno zjistit o jaký právní vztah se jedná a identifikovat jeho podstatné součásti. Struktura se skládá z prvků a předpokladů.

Prvky právních vztahů

Jednotlivé prvky musí mít právní charakter, právní normy je tedy musí uznávat jako způsobilé býti prvky právního vztahu.

Subjekt

Subjektem jsou osoby zavázané vzájemnými právy a povinnostmi. Subjekt musí být způsobilý k právům a povinnostem (pasivní právní subjektivita), být způsobilý k právnímu jednání (aktivní právní subjektivita) a být způsobilý k protiprávnímu jednání (deliktní způsobilost).

  • fyzické osoby
  • právnické osoby
  • státní orgány (tzn. orgány veřejné správy)
  • samotný stát

Objekt

Objektem právních vztahů je uspokojování potřeb a zájmů subjektů.

  • věci (tzv. ovladatelné hmotné předměty)
  • výsledky tvůrčí duševní činnosti
  • hodnoty nemajetkové povahy (právo na zdraví, na život atd.)
  • výsledky určitého chování a činnosti směřující k zajištění zdravotních, sociálních, vzdělávacích a kulturních potřeb
  • živé tkáně (např. transplantát)

Obsah

Obsahem jsou konkrétní práva a povinnosti.

  • Směřující k uspokojování potřeb a zájmů oprávněného.
    • právo absolutní - oprávnění určitého subjektu odpovídá povinnosti neurčitého počtu subjektů
    • právo relativní - oprávnění určitého subjektu odpovídá povinnosti jinému určitého subjektů
  • Spočívající v možnosti od jiného subjektu něco požadovat
    • Dare (něco dát) - např. prodávající je povinen předat kupujícímu prodávanou věc
    • Facere (něco vykonat) - např. zaměstnanec je povinen vykonávat sjednaný druh práce
    • Omittere (něčeho se zdržet) - např. vlastník se musí zdržet všech činností, kterými by obtěžoval okolí
    • Pati (něco strpět) - např. vlastní nemovitosti, která je zatížena věcným břemenem je povinen strpět výkon práv

Předpoklady právních vztahů

Předpoklady lze charakterizovat jako podmínky, které musí být splněny, aby právní vztah mohl vzniknout a existovat.

Právní norma

Pokud by vztah nebyl charakterizován právní normou, nebude se jednat o vztah právní. Právní norma je tedy obligatorním předpokladem.

Právní skutečnost

Právní skutečnost je skutečnost, která je právně významná, tedy pracuje s ní alespoň jedna právní norma a působí právní následky (vznik, zánik či změnu právního vztahu). Právní skutečnost však není nezbytná pro vznik a existenci vztahu. Právní skutečnost je tedy fakultativním předpokladem.

  • objektivní (na vůli nezávislé)
    • a) právní události (narození, smrt)
    • b) protiprávní stavy (živelná pohroma)

Vznik právních vztahů

Právní vztahy vznikají v procesu právní regulace života společnosti.

  • z právních a protiprávních jednání
  • z událostí a protiprávních stavů
  • z konstitutivního rozhodnutí soudu nebo správního úřadu (není moc časté)
  • ze zákona (výjimečné, např. vznik zákonného zastoupení)
  • z jiných právních důvodů

Použitá literatura

GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 4. upravené vydání. Plzeň, Aleš Čeněk, 2007, s. 344. ISBN 978-80-7380-023-9.

HARVÁNEK, Jaromír. Teorie práva. Plzeň, Aleš Čeněk, 2008, s. 502. ISBN 978-80-7380-104-5.

HUNGR, Pavel a kol. Teorie práva. Praha, Linde, 2007, s. 335. ISBN 978-80-7201-637-2.

KNAPP, Viktor. Teorie práva. Praha, C. H. Beck, 1995, s. 248. ISBN 80-7179-028-1.

ŠKOP, Martin. Základy právní nauky. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 196. ISBN 978-80-7357-709-4.

Autoři článku: Matylda (Kristýna Jandová)