Pracovní smlouva

Z Iurium Wiki

Verze z 25. 10. 2019, 09:22, kterou vytvořil T (diskuse | příspěvky) (Zrušena verze 108762 od uživatele T (diskuse))

Tahle stránka je v procesu vytváření v rámci předmětu MVV287K Encyklopedická práce. Děkuji, že stránku needitujete.

Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který zakládá pracovní poměr. Samotný pracovní poměr vzniká až dnem nástupu do práce, uvedeným v pracovní smlouvě. Další možností založení pracovního poměru je jmenování.

Před vznikem

Vztahy, které předcházejí vzniku, se nazývají předsmluvní vztahy. Dle § 31 ZP je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, a s pracovními a mzdovými podmínkami, které vyplývají z pracovního poměru. Zaměstnanec se před vznikem pracovního poměru musí podrobit zdravotní prohlídce na náklady zaměstnavatele.

Forma

Dle § 34 odst. 2 ZP musí být pracovní smlouva uzavřena písemně. Smlouva uzavřená bez stanovené formy je relativně neplatná, dokud strany vadu neprodleně neopraví. V případě, že již zaměstnanec začal pracovat, nelze se neplatnosti dovolávat a zpochybnit existenci pracovního poměru. Avšak nedodržení této povinnosti může zaměstnavateli přivodit sankci od inspektorátu práce. Projev vůle účastníků nemusí být na téže listině a pracovní smlouvu lze také uzavřít i na dálku.

Obsah

Pracovní smlouva musí obsahovat dle § 34 odst. 1 ZP druh vykonávané práce, místo či místa výkonu a den nástupu do práce. Dále lze do smlouvy sjednat libovolné náležitosti, které však nesmí být v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem či právy týkajících se postavení osob (§ 1, odst. 2 OZ). Pokud by byly obsahem náležitosti, které by zhoršovaly právem zaručené podmínky slabší straně (zaměstnanci), nepřihlíží se k nim. O ostatních náležitostech spojených s prací, které nejsou uvedeny v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru (§ 37/1). Jedná se o:

Zmíněná povinnost informování se nevztahuje na pracovní poměry uzavřené na kratší dobu jak jeden měsíc.

Mzda

Do pracovní smlouvy si lze sjednat i mzdové podmínky, avšak lze je stanovit i vnitřním předpisem či mzdovým výměrem (§ 113/1). Musí být vyměřena již před započetím samotného výkonu práce (§ 113/3), stejně jako ujednání mzdové zařazení.

Ujednání o době trvání pracovního poměru

Pracovní smlouva může obsahovat ujednání o délce trvání pracovního poměru (pokud není či je uvedeno chybně, platí, že se jedná o poměr na dobu neurčitou (§ 39/1). Skončení pracovního poměru lze sjednat nejen konkrétním dnem ale i jistou situací (např. po dobu trvání kampaně). Nejdéle však lze sjednat pracovní poměr na dobu 3 let (§ 39/2). Pracovní smlouvu lze dodatečně prodloužit a to nejvýše dvakrát (celkem lze tedy pracovní poměr uzavřít nejdéle 3x na 3 roky, tedy na 9 let). Lhůta pro prodlužovaní se vynuluje uplynutím 3 let od ukončení pracovního poměru. Výše zmíněné podmínky se neuplatňují na pracovní poměr pro agenturu práce a prací u jiného zaměstnavatele.

Zkušební doba

Součástí pracovní smlouvy může být sjednána i zkušební doba, která je významná především díky možnosti okamžitého rozvázání pracovního poměru. Lze nejdéle sjednat na 3 měsíce (6 měsíců u vedoucích zaměstnanců)(§ 35/1) a zároveň ne na delší dobu, než je polovina trvání pracovního poměru (§ 35/5). Nejzazší datem sjednání musí být den nástupu do práce (§ 35/3), a nesmí být již dodatečně prodlužována (§ 35/4).

Konkurenční doložka

Konkurenční doložka je dalším možným ujednáním pracovní smlouvy. Jedná se o dohodu, ve které se zaměstnanec zavazuje, že po určenou dobu po skončení pracovního poměru nebude provádět u jiného zaměstnavatele výdělečnou činnost, ve které by vykonával práci stejnou nebo která by měla vůči původnímu zaměstnavateli soutěžní povahu. Konkurenční doložku je možné sjednat nejdéle na dobu 1 roku od skončení pracovního poměru a oproti zkušební době si ji lze dohodnout i v průběhu. Součástí je i povinnost zaměstnavatele každý měsíc poskytovat zaměstnanci stiženému konkurenční doložkou peněžité vyrovnání za ztíženou možnost hledání práce nové, a to přiměřenou částku, nejméně však polovinu průměrného měsíčního výdělku (§ 310/1). Dále je možné sjednat i smluvní pokutu, kterou v případě porušení musí zaměstnanec zaplatit.

Odstoupení

Odstoupit od pracovní smlouvy lze jedině, pokud zaměstnanec nenastoupil do práce (§ 34/4) a zároveň zaměstnanci nebrání překážka v práci, o které se zaměstnavatel do týdne nedozvěděl (§ 34/3). Vyžaduje se písemná forma (§ 34/4).

Změna

Podrobně na Změna pracovního poměru.

Změnou pracovní smlouvy lze, jak jednostranně tak oboustranně, pracovní poměr dodatečně upravovat.

Skončení

Podrobně na Skončení pracovního poměru.

Skončit pracovní poměr lze pouze z důvodů uvedených v zákoně.

Autoři článku: T