Mzda
Za vykonanou práci náleží zaměstnanci odměna za práci – mzda nebo plat podle § 109 odst. 1, rozlišujeme to podle toho, z jakých zdrojů jsou hrazeny a míry jejich právní regulace.
Plat je poskytován zaměstnancům, jejichž zaměstnavatelé zabezpečují svou činnost z veřejných zdrojů – stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba zřízená MŠMT nebo regionální rada regionu soudržnosti.
V případě mzdy se jedná o peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty. V den nástupu do práce je zaměstnavatel povinen vydat písemný mzdový výměr, obsahující způsob odměňování, místo a termín výplaty. „Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet."[1]
Určuje se:
· Smlouvou
· Vnitřním předpisem
· Mzdovým výměrem, není-li stanoveno jinak
Smlouva
„Méně flexibilní způsob pro zaměstnavatele"[2], změnu mzdy umožňuje jen se souhlasem zaměstnance. Zaměstnavatel ale není povinen poskytnout svému zaměstnanci příplatek nebo náhradní volno za práci přesčas.
Vnitřní předpis
Vnitřní předpis stanoví hranice mzdy vyplácené pro jednotlivé pozice.
Mzdový výměr
Jde o jednostranné jednání, které umožňuje zaměstnavateli změnu mzdy[3]. Zaměstnavatel nepotřebuje souhlas zaměstnance ke snížení mzdy. V tomto případě jsou limitem jen minimální a zaručená mzda. Změna musí být zaměstnanci oznámen písemně.
Za stejnou práci u zaměstnavatele i v rámci jiných regionů přísluší zaměstnanci stejná mzda[4]. Určuje se podle svého rázu.
Formy mzdy
- · Časová mzda je dána součinem mzdové sazby stanovené za zvolenou časovou jednotku a počtem jednotek odpracovaných zaměstnancem
- Úkolová mzda je vyjádřená mírou plnění stanovené normy výkonu[5]
- · Podílová mzda znamená podíl na výkonu vyjádřeném peněžně
- · Smíšená mzda je kombinací časové, úkolové nebo podílové mzdy
- · Prémie umožňují motivaci zaměstnanců k dosažení lepších pracovních výsledků
- · Příplatky kompenzují nestandardní pracovní podmínky
- · Osobní ohodnocení/příplatek motivuje k pracovní výkonnosti a lepším výsledkům
- · Účast na hospodářských výsledcích organizační jednotky se používají v závislosti na výsledcích zaměstnavatele
Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou.
Do dosažené mzdy nebo platu rozhodného pro vznik nároku na doplatek do minimální mzdy se zahrnují všechna mzdová plnění, s výjimkou mzdy a platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má sjednánu kratší pracovní dobu (§ 80 zákoníku práce), nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.
Mzda nesmí být nižší, než je minimální mzda stanovená nařízením vlády o minimální mzdě. Minimální mzda nezahrnuje níže zmíněné příplatky.[6]
Povinné příplatky:
Práce přesčas
Zaměstnavatel může nařídit výkon práce přesčas, a to v maximálním rozsahu 8 hodin v jednotlivých týdnech a celkovém rozsahu 150 hodin ročně. V pracovní smlouvě se mohou zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnout na vyšším rozsahu, ne však déle než 8 hodin týdně. Maximální sjednaná práce přesčas nesmí přesáhnout 416 hodin.[7]
Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec nedohodli na náhradním volnu, náleží zaměstnanci příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je rovněž možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců v mezích celkového rozsahu práce přesčas dle zákoníku práce.
Práce v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek
Zaměstnanci náleží mimo dosaženou mzdu i příplatek ve výši minimálně 10 % průměrného výdělku, není-li stanoveno jinak.
Práce ve ztíženém prostředí
Při práci ve ztíženém prostředí pak přísluší zaměstnanci příplatek ve výši minimálně 10 % z minimální mzdy stanovené vládním nařízením podle § 111.
Naturální mzda
Naturální mzdou se rozumí výrobky. Účtuje se úměrně k jejich obvyklé ceně účtované odběratelům. Naturální mzda může být poskytována jen na základě souhlasu zaměstnance, v rozsahu přiměřeném jeho potřebám a pouze v takovém rozsahu, aby zaměstnanci byla vyplácena alespoň částka odpovídající minimální mzdě.
Nevyplacení mzdy
Jestliže se zaměstnavatel dostane do platební neschopnosti a není schopen zaměstnanci mzdu vyplatit, mohou podle zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele požádat zaměstnanci o vyplacení mzdy úřad práce. Proti zaměstnavateli musí být zahájeno insolvenční řízení. Zaměstnanec poskytuje doklady nebo důkazy k prokázání výše uplatňovaných nároků na mzdu, pokud nelze výši mzdového nároku prokázat úřad práce poté přizná zaměstnanci mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni podání insolvenčního návrhu.[8]
Právo na náhradu mzdy zaměstnanci náleží pouze za dobu, po niž je připraven konat pro zaměstnavatele práci, takže důvody nepřidělování práce se musejí nacházet výlučně na straně zaměstnavatele.[9] „Zaměstnanec není povinen být přítomen na pracovišti po dobu, po niž mu zaměstnavatel práci nepřiděluje, a nemusí ani ihned nastoupit k výkonu práce v okamžiku, kdy by mu ji zaměstnavatel mohl přidělit"[10]
Jestliže nebyla zaměstnanci vyplacena mzda či plat nebo náhrada mzdy, do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, je zaměstnanec oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.
- ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 21 Cdo 771/2020-II.
- ↑ GRANTEX ADVISORY GROUP. Pozor na limity mzdového výměru. 18.2.2020. Dostupné z: https://www.grantex.cz/blog/pozor-na-limity-mzdoveho-vymeru
- ↑ Viz TRYNER, Miroslav. Kolik budete brát? Pozor na mzdový výměr, hraje do karet zaměstnavateli. 3.10.2019. Dostupné z: https://www.euro.cz/byznys/mzdovy-vymer-nevyhody-zakonik-prace-zmena-vzor-formular-1464996
- ↑ Viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3955/2018
- ↑ Viz Usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. III. ÚS 867/17
- ↑ MPSV. Minimální mzda. 7. 1. 2021. Dostupné z:' https://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/pracovni-pravo/minimalni-mzda/minimalni-mzda/
- ↑ MATZER. Jiří. Kdy po vás může zaměstnavatel požadovat práci přesčas a co už je za hranou zákona?.15.4.2019. Dostupné z: https://www.mesec.cz/clanky/kdy-po-vas-muze-zamestnavatel-pozadovat-prescas-a-co-uz-je-za-hranou-zakona/
- ↑ Viz Viz JOUZA, Ladislav. Právní důsledky vyšší minimální mzdy. 2019. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2019/12/10/pravni-dusledky-vyssi-minimalni-mzdy/
- ↑ Viz ANTLOVÁ, Tereza, BLAŽEK, Michal, ZAPLETAL, Roman. Nezapomínej, že: „Kolik prací máš, tolikrát jsi zaměstnancem“. Právní rozhledy, 2021, č. 1. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgfpxa4s7gfpxgxzr&groupIndex=0&rowIndex=0#
- ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2048/2003
https://sites.google.com/a/iure.org/prakticke-nastroje-pro-zamestnance/home/mzda-a-srazky-ze-mzdy
https://www.aspi.cz/products/lawText/1/62694/1/2#c_5454
https://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/pracovni-pravo/minimalni-mzda/minimalni-mzda/
BĚLINA, Miroslav. Zákoník práce: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-290-8.
Hůrka, Petr. Pracovní Právo. 3. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2020. str. 214 – 221
HŮRKA, Petr a kolektiv. Pracovní právo v bodech s příklady. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 2016 s. ISBN 978-80-7598-356-5. Kapitola, Odměňování str. 79-92.
