Pracovní smlouva

Tahle stránka je v procesu vytváření v rámci předmětu MVV287K Encyklopedická práce. Děkuji, že stránku needitujete.

Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který zakládá pracovní poměr. Samotný pracovní poměr vzniká až dnem nástupu do práce, uvedeným v pracovní smlouvě. Další možností založení pracovního poměru je jmenování.

Před vznikem

Vztahy které předcházejí vzniku se nazývají předsmluvní vztahy. Dle § 31 ZP je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, a s pracovními a mzdovými podmínkami, které vyplývají z pracovního poměru. Zaměstnanec se před vznikem pracovního poměru musí podrobit zdravotní prohlídce na náklady zaměstnavatele.

Forma

Dle § 34 odst. 2 ZP musí být pracovní smlouva uzavřena písemně. Smlouva uzavřená bez stanovené formy je relativně neplatná, dokud strany vadu neprodleně neopraví. V případě, že již zaměstnanec začal pracovat, nelze se neplatnosti dovolávat a zpochybnit existenci pracovního poměru. Avšak nedodržení této povinnosti může zaměstnavateli přivodit sankci od inspektorátu práce. Taktéž projev vůle účastníku nemusí být na téže listině a také lze pracovní smlouva uzavřít i na dálku.

Obsah

Pracovní smlouva musí obsahovat dle § 34 odst. 1 ZP druh vykonávané práce, místo či místa výkonu a den nástupu do práce. Dále lze do smlouvy sjednat libovolné náležitosti, které však nesmí být v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem či práv týkajících se postavení osob (§ 1, odst. 2 OZ). Pokud by byly obsahem náležitosti, které by zhoršovali právem zaručené podmínky slabší straně (zaměstnanci), nepřihlíží se k nim. O ostatních náležitostech spojených s prací, které nejsou uvedeny v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinnen zaměstnance informovat nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru (§ 37/1). Jedná se o:

• identifikaci zaměstnavatele,
• bližší označení druhu a místa výkonu práce,
• údaje o délce dovolené, o výpovědních dobách, o týdenní pracovní době a o mzdě nebo platu (způsob odměňování, splatnost termínu výplaty a místu a způsobu vyplácení),
• údaji o kolektivních smlouvách.

Zmíněná povinnost informování se nevztahuje na pracovní poměry uzavřených na kratší dobu jak jeden měsíc.

Mzda

Do pracovní smlouvy si lze sjednat i mzdové podmínky, avšak lze je stanovit i vnitřním předpisem či mzdovým výměrem (§ 113/1). Mzda avšak musí být stanovena již před započetím samotného výkonu práce (§ 113/3), stejně tak, jak musí být ujednáno mzdové zařazení.

Ujednání o době trvání pracovního poměru

Pracovní smlouva může obsahovat ujednání o délce trvání pracovního poměru (pokud není, či je uvedeno chybně, platí, že se jedná se o poměr na dobu neurčitou(§ 39/1). Skončení pracovního poměru lze sjednat nejen konkrétním dnem ale i jistou situací (např. po dobu trvání kampaně). Nejdéle však lze sjednat pracovní poměr na dobu 3 let (§ 39/2). Pracovní smlouvu lze dodatečně prodloužit a to nejvýše dvakrát (celkem lze tedy pracovní poměr uzavřít nejdéle 3x na 3 roky tedy na 9 let.) Lhůta pro prodlužovaní se vynuluje uplynutím 3 let od ukončení pracovního poměru. Výše zmíněné podmínky se neuplatňují na pracovní poměr pro agenturou práce a prací u jiného zaměstnavatele.

Zkušební doba

Součástí pracovní smlouvy můžeš být sjednána i zkušební doba, která je významná především díky možnosti okamžitého rozvázání pracovnáho poměru. Lze nejdéle sjednat na 3 měsíce (6 měsíců u vedoucích zaměstnanců)(§ 35/1) a zároveň ne na déle než polovinu trvání pracovnáho poměru (§ 35/5). Nejpozději ji jde sjednat v den nástupu do práce (§ 35/3), a nesmí být již dodatečně prodlužována (§ 35/4).

Konkurenční doložka

Konkurenční doložka je dalším možným ujednáním pracovní smlouvy. Jedná se o dohodu, ve které se zaměstnanec zavauje, že po určenou dobu po skončení pracovního poměru nebude provádět výdělečnou činnost u jiného zaměstnavatele, kde by vykonával práci stejnou či který by měl vůči původnímu zaměstnavateli soutěžní povahu. Konkureční doložku je možné sjednat nejdéle na dobu 1 roku od skončení pracovního poměru a oproti zkušební době ji lze sjednat i v průběhu. Součástí je i povinnost zaměstnavatele každý měsíc poskytovat zaměstnanci stiženému konkurenční doložkou penežité vyrovnání za stíženou možnost hledání práce nové, a to přiměřenou částku, nejméně však polovinu průměrného měsíčního výdělku (§ 310/1). Dále je možné sjednat i smluvní pokutu, kterou v případě porušení musí zaměstnanec zaplatit.

Odstoupení

Odstoupit od pracovní smlouvy lze jedině pokud zaměstnanec nestaoupil do práce (§ 34/4) a zároveň zaměstnanci nebární překážka v práci, o které se zaměstnavatel do týden nedozvěděl (§ 34/3). Vyžaduje se písemná forma (§ 34/4).

Změna

Podrobně na Změna pracovního pomuěru. Změnou pracovní smlouvy lze, jak jednostraně tak dvoustranně, pracovní poměr dodatečně upravovat.

Skončení

Podrobně na Skončení pracovního pomuěru. Skončit pracovní poměr lze pouze z důvodů, uvedených v zákoně.