Právní vztahy: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
m
(Značka: editace z VisualEditoru)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Právní vztah''' je jednou z forem existence a regulace společenský vztahů upravených [[Právní norma|právními normami]] dvou nebo více [[Subjekty práva|subjektů práva]], které mají vzájemná práva a povinnosti. Jde o pojem [[Soukromé právo|soukromého práva]].
+
'''Právní vztah''' je společenský vztah dvou či více [[Subjekty práva|subjektů práva]], které mají vzájemná práva a povinnosti, jehož existence a regulace je upravena [[Právní norma|právními normami]]. Právní vztahy jsou tedy jednou z forem [[realizace práva]]. Jde o pojem typický pro [[Soukromé právo|soukromé právo]].
  
 
== Dělení právních vztahů ==
 
== Dělení právních vztahů ==
Řádek 10: Řádek 10:
 
=== Dle určitosti subjektů ===
 
=== Dle určitosti subjektů ===
 
* ''relativní'' – jde o vztah konkrétních subjektů, působí tedy tzv. ''inter partes.''
 
* ''relativní'' – jde o vztah konkrétních subjektů, působí tedy tzv. ''inter partes.''
−
* ''absolutní'' – jeden ze subjektů má vůči ostatním subjektům práva či povinnosti, působí tedy tzv. ''erga omnes''. Jde např. o vlastnické právo.
+
* ''absolutní'' – absolutní práva a povinnosti subjektů se garantují vůči všem, působí tedy tzv. ''erga omnes''. Jde např. o vlastnické právo.
  
 
=== Dle předmětu vztahu ===
 
=== Dle předmětu vztahu ===
Řádek 18: Řádek 18:
  
 
=== Dle dalších skutečností ===
 
=== Dle dalších skutečností ===
−
* soukromoprávní
+
* ''soukromoprávní''
−
* veřejnoprávní
+
* ''veřejnoprávní''
−
* hmotněprávní
+
* ''hmotněprávní''
−
* procesněprávní
+
* ''procesněprávní''
  
−
== Prvky právních vztahů ==
+
== Struktura právních vztahů ==
 +
Díky struktuře právních vztahů lze individuální právní vztah porovnat se vzorem definovaným právní normou. Takto lze snadno zjistit o jaký právní vztah se jedná a identifikovat jeho podstatné součásti. Struktura se skládá z prvků a předpokladů.
  
−
=== Subjekt ===
+
=== Prvky právních vztahů ===
−
Subjektem jsou osoby zavázané vzájemnými povinnostmi a oprávněné k vzájemným právům. Subjekt musí být způsobilý k právům a povinnostem (''právní subjektivita''), být způsobilý k právním úkonům (''svéprávnost'') a být způsobilý k právní odpovědnosti.
+
Jednotlivé prvky musí mít právní charakter, právní normy je tedy musí uznávat jako způsobilé býti prvky právního vztahu.
−
* fyzické osoby (právní osobnost se nabývá narozením, resp. početím, jde-li o tzv. nascitura a svéprávnost se plně nabývá dovršením zletilosti)
 
  
−
* právnické osoby (právní osobnost se nabývá vznikem)
+
==== Subjekt ====
 +
Subjektem jsou osoby zavázané vzájemnými právy a povinnostmi. Subjekt musí být '''způsobilý k právům a povinnostem''' (''pasivní'' ''právní subjektivita''), být '''způsobilý k právnímu jednání''' (''aktivní právní subjektivita'') a být '''způsobilý k protiprávnímu jednání''' (''deliktní způsobilost'').
 +
* fyzické osoby
 +
 
 +
* právnické osoby
  
 
* státní orgány (tzn. orgány veřejné správy)
 
* státní orgány (tzn. orgány veřejné správy)
Řádek 35: Řádek 39:
 
* samotný stát
 
* samotný stát
  
−
=== Objekt ===
+
==== Objekt ====
 
Objektem právních vztahů je uspokojování potřeb a zájmů subjektů.
 
Objektem právních vztahů je uspokojování potřeb a zájmů subjektů.
 
* věci (tzv. ovladatelné hmotné předměty)
 
* věci (tzv. ovladatelné hmotné předměty)
Řádek 45: Řádek 49:
 
* výsledky určitého chování a činnosti směřující k zajištění zdravotních, sociálních, vzdělávacích a kulturních potřeb
 
* výsledky určitého chování a činnosti směřující k zajištění zdravotních, sociálních, vzdělávacích a kulturních potřeb
  
−
* živé tkáně
+
* živé tkáně (např. transplantát)
  
−
=== Obsah ===
+
==== Obsah ====
 
Obsahem jsou konkrétní práva a povinnosti.
 
Obsahem jsou konkrétní práva a povinnosti.
 
* Směřující k uspokojování potřeb a zájmů oprávněného.
 
* Směřující k uspokojování potřeb a zájmů oprávněného.
−
** právo absolutní
+
** ''právo absolutní'' - oprávnění určitého subjektu odpovídá povinnosti neurčitého počtu subjektů
−
** právo relativní
+
** ''právo relativní'' - oprávnění určitého subjektu odpovídá povinnosti jinému určitého subjektů
  
 
* Spočívající v možnosti od jiného subjektu něco požadovat
 
* Spočívající v možnosti od jiného subjektu něco požadovat
 
** ''Dare'' (něco dát) - např. prodávající je povinen předat kupujícímu prodávanou věc
 
** ''Dare'' (něco dát) - např. prodávající je povinen předat kupujícímu prodávanou věc
 
** ''Facere'' (něco vykonat) - např. zaměstnanec je povinen vykonávat sjednaný druh práce
 
** ''Facere'' (něco vykonat) - např. zaměstnanec je povinen vykonávat sjednaný druh práce
−
** ''Omitere'' (něčeho se zdržet) - např. vlastník se musí zdržet všech činností, kterými by obtěžoval okolí
+
** ''Omittere'' (něčeho se zdržet) - např. vlastník se musí zdržet všech činností, kterými by obtěžoval okolí
 
** ''Pati'' (něco strpět) - např. vlastní nemovitosti, která je zatížena věcným břemenem je povinen strpět výkon práv
 
** ''Pati'' (něco strpět) - např. vlastní nemovitosti, která je zatížena věcným břemenem je povinen strpět výkon práv
  
−
== Předpoklady právních vztahů ==
+
=== Předpoklady právních vztahů ===
 +
Předpoklady lze charakterizovat jako podmínky, které musí být splněny, aby právní vztah mohl vzniknout a existovat.
  
−
=== Právní norma ===
+
==== [[Právní norma]] ====
 +
Pokud by vztah nebyl charakterizován právní normou, nebude se jednat o vztah právní. Právní norma je tedy obligatorním předpokladem.
  
−
=== Právní skutečnost ===
+
==== [[Právní skutečnosti|Právní skutečnost]] ====
−
Skutečnost, která je právně významná, tedy pracuje s ní alespoň jedna právní norma a působí právní následky (vznik, zánik či změnu právního vztahu).
+
Právní skutečnost je skutečnost, která je právně významná, tedy pracuje s ní alespoň jedna právní norma a působí právní následky (vznik, zánik či změnu právního vztahu). Právní skutečnost však není nezbytná pro vznik a existenci vztahu. Právní skutečnost je tedy fakultativním předpokladem.  
−
* subjektivní - [[Právní jednání|právní]] či protiprávní jednání
+
* subjektivní (''volní jednání'')
 +
** a) [[Právní jednání|právní jednání]] ([[právní úkon]] či [[Individuální právní akt|IPA]])
 +
** b) protiprávní jednání ([[delikt]])
  
−
* objektivní - okolnosti nezávislé na lidské vůli, událost či protiprávní stav
+
* objektivní (''na vůli nezávislé'')
 +
** a) právní události (narození, smrt)
 +
** b) protiprávní stavy (živelná pohroma)
  
 
== Vznik právních vztahů ==
 
== Vznik právních vztahů ==

Aktuální verze z 18. 5. 2020, 13:43

Právní vztah je společenský vztah dvou či více subjektů práva, které mají vzájemná práva a povinnosti, jehož existence a regulace je upravena právními normami. Právní vztahy jsou tedy jednou z forem realizace práva. Jde o pojem typický pro soukromé právo.

Dělení právních vztahů

Dle počtu subjektů

  • dvoustranné
  • vícestranné

Dle určitosti subjektů

  • relativní – jde o vztah konkrétních subjektů, působí tedy tzv. inter partes.
  • absolutní – absolutní práva a povinnosti subjektů se garantují vůči všem, působí tedy tzv. erga omnes. Jde např. o vlastnické právo.

Dle předmětu vztahu

  • statusové (stavové) - např. rodičovství
  • závazkové (obligační) - vznikají na základě smluvního závazku

Dle dalších skutečností

  • soukromoprávní
  • veřejnoprávní
  • hmotněprávní
  • procesněprávní

Struktura právních vztahů

Díky struktuře právních vztahů lze individuální právní vztah porovnat se vzorem definovaným právní normou. Takto lze snadno zjistit o jaký právní vztah se jedná a identifikovat jeho podstatné součásti. Struktura se skládá z prvků a předpokladů.

Prvky právních vztahů

Jednotlivé prvky musí mít právní charakter, právní normy je tedy musí uznávat jako způsobilé býti prvky právního vztahu.

Subjekt

Subjektem jsou osoby zavázané vzájemnými právy a povinnostmi. Subjekt musí být způsobilý k právům a povinnostem (pasivní právní subjektivita), být způsobilý k právnímu jednání (aktivní právní subjektivita) a být způsobilý k protiprávnímu jednání (deliktní způsobilost).

  • fyzické osoby
  • právnické osoby
  • státní orgány (tzn. orgány veřejné správy)
  • samotný stát

Objekt

Objektem právních vztahů je uspokojování potřeb a zájmů subjektů.

  • věci (tzv. ovladatelné hmotné předměty)
  • výsledky tvůrčí duševní činnosti
  • hodnoty nemajetkové povahy (právo na zdraví, na život atd.)
  • výsledky určitého chování a činnosti směřující k zajištění zdravotních, sociálních, vzdělávacích a kulturních potřeb
  • živé tkáně (např. transplantát)

Obsah

Obsahem jsou konkrétní práva a povinnosti.

  • Směřující k uspokojování potřeb a zájmů oprávněného.
    • právo absolutní - oprávnění určitého subjektu odpovídá povinnosti neurčitého počtu subjektů
    • právo relativní - oprávnění určitého subjektu odpovídá povinnosti jinému určitého subjektů
  • Spočívající v možnosti od jiného subjektu něco požadovat
    • Dare (něco dát) - např. prodávající je povinen předat kupujícímu prodávanou věc
    • Facere (něco vykonat) - např. zaměstnanec je povinen vykonávat sjednaný druh práce
    • Omittere (něčeho se zdržet) - např. vlastník se musí zdržet všech činností, kterými by obtěžoval okolí
    • Pati (něco strpět) - např. vlastní nemovitosti, která je zatížena věcným břemenem je povinen strpět výkon práv

Předpoklady právních vztahů

Předpoklady lze charakterizovat jako podmínky, které musí být splněny, aby právní vztah mohl vzniknout a existovat.

Právní norma

Pokud by vztah nebyl charakterizován právní normou, nebude se jednat o vztah právní. Právní norma je tedy obligatorním předpokladem.

Právní skutečnost

Právní skutečnost je skutečnost, která je právně významná, tedy pracuje s ní alespoň jedna právní norma a působí právní následky (vznik, zánik či změnu právního vztahu). Právní skutečnost však není nezbytná pro vznik a existenci vztahu. Právní skutečnost je tedy fakultativním předpokladem.

  • objektivní (na vůli nezávislé)
    • a) právní události (narození, smrt)
    • b) protiprávní stavy (živelná pohroma)

Vznik právních vztahů

Právní vztahy vznikají v procesu právní regulace života společnosti.

  • z právních a protiprávních jednání
  • z událostí a protiprávních stavů
  • z konstitutivního rozhodnutí soudu nebo správního úřadu (není moc časté)
  • ze zákona (výjimečné, např. vznik zákonného zastoupení)
  • z jiných právních důvodů

Použitá literatura

GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 4. upravené vydání. Plzeň, Aleš Čeněk, 2007, s. 344. ISBN 978-80-7380-023-9.

HARVÁNEK, Jaromír. Teorie práva. Plzeň, Aleš Čeněk, 2008, s. 502. ISBN 978-80-7380-104-5.

HUNGR, Pavel a kol. Teorie práva. Praha, Linde, 2007, s. 335. ISBN 978-80-7201-637-2.

KNAPP, Viktor. Teorie práva. Praha, C. H. Beck, 1995, s. 248. ISBN 80-7179-028-1.

ŠKOP, Martin. Základy právní nauky. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 196. ISBN 978-80-7357-709-4.

Autoři článku: Matylda (Kristýna Jandová)
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Právní_vztahy&oldid=134752“