Právní vztahy: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Značka: editace z VisualEditoru)
m
(Značka: editace z VisualEditoru)
Řádek 76: Řádek 76:
 
* ze zákona (výjimečné, např. vznik zákonného zastoupení)
 
* ze zákona (výjimečné, např. vznik zákonného zastoupení)
 
* z jiných právních důvodů
 
* z jiných právních důvodů
 +
 +
== Použitá literatura ==
 +
GERLOCH, Aleš. ''Teorie práva''. 4. upravené vydání. Plzeň, Aleš Čeněk, 2007, s. 344. <nowiki>ISBN 978-80-7380-023-9</nowiki>.
 +
 +
HARVÁNEK, Jaromír. ''Teorie práva''. Plzeň, Aleš Čeněk, 2008, s. 502. <nowiki>ISBN 978-80-7380-104-5</nowiki>.
 +
 +
HUNGR, Pavel a kol. Teorie práva. Praha, Linde, 2007, s. 335. <nowiki>ISBN 978-80-7201-637-2</nowiki>.
 +
 +
KNAPP, Viktor. ''Teorie práva''. Praha, C. H. Beck, 1995, s. 248. <nowiki>ISBN 80-7179-028-1</nowiki>.
 +
 +
ŠKOP, Martin. ''Základy právní nauky.'' Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 196. <nowiki>ISBN 978-80-7357-709-4</nowiki>.

Verze z 17. 5. 2020, 13:01

Právní vztah je jednou z forem existence a regulace společenský vztahů upravených právními normami dvou nebo více subjektů práva, které mají vzájemná práva a povinnosti. Jde o pojem soukromého práva.

Dělení právních vztahů

Dle počtu subjektů

  • dvoustranné
  • vícestranné

Dle určitosti subjektů

  • relativní – jde o vztah konkrétních subjektů, působí tedy tzv. inter partes.
  • absolutní – jeden ze subjektů má vůči ostatním subjektům práva či povinnosti, působí tedy tzv. erga omnes. Jde např. o vlastnické právo.

Dle předmětu vztahu

  • statusové (stavové) - např. rodičovství
  • závazkové (obligační) - vznikají na základě smluvního závazku

Dle dalších skutečností

  • soukromoprávní
  • veřejnoprávní
  • hmotněprávní
  • procesněprávní

Prvky právních vztahů

Subjekt

Subjektem jsou osoby zavázané vzájemnými povinnostmi a oprávněné k vzájemným právům. Subjekt musí být způsobilý k právům a povinnostem (právní subjektivita), být způsobilý k právním úkonům (svéprávnost) a být způsobilý k právní odpovědnosti.

  • fyzické osoby (právní osobnost se nabývá narozením, resp. početím, jde-li o tzv. nascitura a svéprávnost se plně nabývá dovršením zletilosti)
  • právnické osoby (právní osobnost se nabývá vznikem)
  • státní orgány (tzn. orgány veřejné správy)
  • samotný stát

Objekt

Objektem právních vztahů je uspokojování potřeb a zájmů subjektů.

  • věci (tzv. ovladatelné hmotné předměty)
  • výsledky tvůrčí duševní činnosti
  • hodnoty nemajetkové povahy (právo na zdraví, na život atd.)
  • výsledky určitého chování a činnosti směřující k zajištění zdravotních, sociálních, vzdělávacích a kulturních potřeb
  • živé tkáně

Obsah

Obsahem jsou konkrétní práva a povinnosti.

  • Směřující k uspokojování potřeb a zájmů oprávněného.
    • právo absolutní
    • právo relativní
  • Spočívající v možnosti od jiného subjektu něco požadovat
    • Dare (něco dát) - např. prodávající je povinen předat kupujícímu prodávanou věc
    • Facere (něco vykonat) - např. zaměstnanec je povinen vykonávat sjednaný druh práce
    • Omitere (něčeho se zdržet) - např. vlastník se musí zdržet všech činností, kterými by obtěžoval okolí
    • Pati (něco strpět) - např. vlastní nemovitosti, která je zatížena věcným břemenem je povinen strpět výkon práv

Předpoklady právních vztahů

Právní norma

Právní skutečnost

Skutečnost, která je právně významná, tedy pracuje s ní alespoň jedna právní norma a působí právní následky (vznik, zánik či změnu právního vztahu).

  • subjektivní - právní či protiprávní jednání
  • objektivní - okolnosti nezávislé na lidské vůli, událost či protiprávní stav

Vznik právních vztahů

Právní vztahy vznikají v procesu právní regulace života společnosti.

  • z právních a protiprávních jednání
  • z událostí a protiprávních stavů
  • z konstitutivního rozhodnutí soudu nebo správního úřadu (není moc časté)
  • ze zákona (výjimečné, např. vznik zákonného zastoupení)
  • z jiných právních důvodů

Použitá literatura

GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 4. upravené vydání. Plzeň, Aleš Čeněk, 2007, s. 344. ISBN 978-80-7380-023-9.

HARVÁNEK, Jaromír. Teorie práva. Plzeň, Aleš Čeněk, 2008, s. 502. ISBN 978-80-7380-104-5.

HUNGR, Pavel a kol. Teorie práva. Praha, Linde, 2007, s. 335. ISBN 978-80-7201-637-2.

KNAPP, Viktor. Teorie práva. Praha, C. H. Beck, 1995, s. 248. ISBN 80-7179-028-1.

ŠKOP, Martin. Základy právní nauky. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 196. ISBN 978-80-7357-709-4.

Autoři článku: Matylda (Kristýna Jandová)