Pozůstalost

Pozůstalost je veškeré jmění zůstavitele k okamžiku jeho smrti, které je způsobilé přejít na právní nástupce v rámci řízení o pozůstalosti. Párový pojem k pozůstalosti je pojem dědictví. Zatímco pojem pozůstalosti se vztahuje k zůstaviteli, pojem dědictví se vztahuje k dědici. dědictví je ta část pozůstalosti, která přechází na dědice v rámci řízení o pozůstalosti.

Příklad: Zůstavitel má dva potomky a jmění v podobě rodinného domu, osobního automobilu, částky 100.000,- Kč v hotovosti a nemá žádné dluhy. Svou poslední vůli sepsal tak, že prvnímu potomku připadne rodinný dům a druhému potomku osobní automobil a 100.000,- Kč v hotovosti. Všechny tři věci (rodinný dům, osobní automobil a 100.000,- Kč v hotovosti) jsou z pohledu zůstavitele pozůstalost, dědictvím prvního potomka je rodinný dům a dědictvím druhého potomka je osobní automobil a 100.000,- Kč v hotovosti.

Pokud by celé jmění přešlo pouze na jediného dědice, pak se svým rozsahem pozůstalost a dědictví kryjí, avšak i nadále je nutno oba pojmy důsledně odlišovat.

Ve většině případů můžeme říci že pozůstalost je dědictví, ale z tohoto platí výjimky. Příkladem je odkaz. Odkazovník není dědicem a o tom, co nabývá, tedy nemůžeme hovořit jako o dědictví. Dalším příkladem může být obmyšlená osoba určená u stavebního nebo jiného spoření. Prostředky ze spoření mají normálně patřit do pozůstalosti, ledaže zůstavitel ustanoví obmyšlenou osobu, která má pro případ jeho smrti získat naspořený benefit. Tyto prostředky pak nejdou do řízení o pozůstalosti, ale jsou vydány přímo obmyšlené osobě na základě speciálního ustanovení občanského zákoníku.

Předmět pozůstalosti

Oproti minulé úpravě došlo k rozšíření předmětu pozůstalosti i o práva a povinnosti, která jsou vázána výlučně na osobu zůstavitele. Nyní tak do pozůstalosti spadá např. i bolestné a náhrada za ztížené společenské uplatnění na základě § 1475 odst. 2 OZ, ovšem pouze za předpokladu, že bylo uznáno nebo uplatněno u orgánu veřejné moci za života zůstavitele (typicky např. žalobou).

Mimo řízení o pozůstalosti přechází (je pozůstalostí, ale ne vždy musí být dědictvím):

• peněžité nároky z pracovního poměru - např. dlužný plat - oprávněnou osobou k výplatě jsou manžel, děti a rodiče, teprve pokud není nikdo z nich, tak je to předmětem pozůstalosti
• peněžité dávky sociální péče - opět manžel, děti a rodiče
• peněžité dávky státní sociální podpory - oprávněné jsou ty osoby, podle kterých se určuje rozhodný příjem
• nájem bytu - v případech podle § 2279 OZ přechází nájem na další osoby, ovšem to se neřídí dědickým právem, ale právě tímto speciálním ustanovením o přechodu nájmu bytu
• plnění ze stavebního, důchodového či životního pojištění - přechází na stanovenou obmyšlenou osobu, pokud taková osoba není stanovena, tak je výplata předmětem pozůstalosti