Americký právní realismus: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(→‎Charakteristika směru)
(Značka: editace z VisualEditoru)
(→‎Charakteristika směru)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Americký právní realismus je právně-filosofickým hnutím panujícím v americké právní vědě převážně ve '''30. a 40. letech 20. století'''. Jedná se o typ '''právního pozitivismu''' zaměřený na zkoumání práva jako reálně existujícího společenského jevu.<ref>WEINBERGER, Ota. ''Norma a instituce: úvod do teorie práva.'' Reprint. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2017. s. 73.</ref> Odmítají metafyzické spekulace a kritizují tzv. formalismus, který se dle nich v právní vědě rozmáhá. Američtí právní realisté '''zdůrazňují roli soudců''', kteří jsou těmi, kdo svými rozhodnutími určují, jak bude právo vypadat. Představitelé těchto myšlenek vycházeli z filosofie '''pragmatismu'''.<ref>BIX, Brian. ''A Dictionary of Legal Theory''. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2004. s. 3-5.    </ref>
+
Americký právní realismus je právně-filosofickým a právně-sociologickým hnutím panujícím v americké právní vědě převážně ve '''30. a 40. letech 20. století'''. Jedná se o typ '''právního pozitivismu''' zaměřený na zkoumání práva jako reálně existujícího společenského jevu.<ref>WEINBERGER, Ota. ''Norma a instituce: úvod do teorie práva.'' Reprint. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2017. s. 73.</ref> Odmítají metafyzické spekulace a kritizují tzv. formalismus, který se dle nich v právní vědě rozmáhá. Američtí právní realisté '''zdůrazňují roli soudců''', kteří jsou těmi, kdo svými rozhodnutími určují, jak bude právo vypadat. Představitelé těchto myšlenek vycházeli z filosofie '''pragmatismu'''.<ref>BIX, Brian. ''A Dictionary of Legal Theory''. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2004. s. 3-5.    </ref>
  
 
== Charakteristika směru ==
 
== Charakteristika směru ==
 
* Americký právní realismus navazuje na tradici [[Anglosaský právní pozitivismus 19. století|anglosaského pozitivismu]] (Bentham, Austin), který obohacuje silnějším zaměřením na působení mimoprávních vlivů na podobu práva.
 
* Americký právní realismus navazuje na tradici [[Anglosaský právní pozitivismus 19. století|anglosaského pozitivismu]] (Bentham, Austin), který obohacuje silnějším zaměřením na působení mimoprávních vlivů na podobu práva.
−
* Zaměření na to, co právo je, nikoliv na to, jaké by mělo být – vlastnost, která je typická pro právně-pozitivistická učení. Američtí právní realisté se nezabývali otázkou, jak by měli soudci rozhodovat. Zajímalo je, '''jak reálně rozhodují''', případně jaké mimoprávní vlivy na jejich rozhodování působí.<ref>SOBEK, Tomáš. ''Právní myšlení: kritika moralismu''. 1. vyd. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2011. s. 319.</ref>  
+
* Zaměřuje se na to, co právo je, nikoliv na to, jaké by mělo být. Jedná se o vlastnost, která je typická pro právně-pozitivistická učení. Američtí právní realisté se nezabývali otázkou, jak by měli soudci rozhodovat. Zajímalo je, '''jak reálně rozhodují''', případně jaké mimoprávní vlivy na jejich rozhodování působí.<ref>SOBEK, Tomáš. ''Právní myšlení: kritika moralismu''. 1. vyd. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2011. s. 319.</ref>  
−
* '''Právní normy jako předpověď''' toho, jak soud rozhodne: „''…legal duty so called is nothing but a prediction that if a man does or omits certain things he will be made to suffer in this or that way by judgment of the court; and so of a legal right.''“<ref>HOLMES, Oliver W. ''The Path of the Law''. Boston Law School Magazine, roč. 1, č. 4, 1897, s. 5. Dostupné zde: <nowiki>https://warwick.ac.uk/fac/soc/sociology/staff/sfuller/social_theory_law_2015-16/oliver_wendell_holmes_oliver_holmes_the_path_of_law.pdf</nowiki>    </ref>  
+
* '''Právní normy jsou chápany jako předpověď''' toho, jak soud rozhodne: „''…legal duty so called is nothing but a prediction that if a man does or omits certain things he will be made to suffer in this or that way by judgment of the court; and so of a legal right.''“<ref>HOLMES, Oliver W. ''The Path of the Law''. Boston Law School Magazine, roč. 1, č. 4, 1897, s. 5. Dostupné zde: <nowiki>https://warwick.ac.uk/fac/soc/sociology/staff/sfuller/social_theory_law_2015-16/oliver_wendell_holmes_oliver_holmes_the_path_of_law.pdf</nowiki>
−
* '''Kritika právního sylogismu''' – právním sylogismem se rozumí představa, že soudce rozhoduje mechanicky zhruba podle schématu: zjištění skutkového stavu –> nalezení příslušné právní normy –> podřazení skutkového stavu pod tuto normu –> rozhodnutí případu. Američtí právní realisté takové formalistické pojetí práva kritizovali a naopak zdůrazňovali, že rozhodování probíhá daleko složitěji a působí na něj třeba i morální, náboženské či politické přesvědčení soudce.<ref>SOBEK. ''Právní myšlení…,'' s. 319.    </ref>  
+
Volně přeloženo: ,,...takzvaná právní povinnost není ničím jiným než předpovědí, zda člověk, který se dopustí určitého jednání nebo nejednání, bude nucen strpět újmu určenou soudním rozhodnutím; podobně je tomu s oprávněním."
 +
</ref>  
 +
* Američtí právní realisté '''kritizují právní sylogismus.''' Právním sylogismem se rozumí představa, že soudce rozhoduje mechanicky zhruba podle schématu: zjištění skutkového stavu –> nalezení příslušné právní normy –> podřazení skutkového stavu pod tuto normu –> rozhodnutí případu. Američtí právní realisté takové formalistické pojetí práva kritizovali a naopak zdůrazňovali, že rozhodování probíhá daleko složitěji a působí na něj třeba i morální, náboženské či politické přesvědčení soudce.<ref>SOBEK. ''Právní myšlení…,'' s. 319.    </ref>  
 
* '''Právo''' zkoumané jako '''součást širšího společenského kontextu''' – právo nepůsobí ve společnosti izolovaně, ale funguje a vyvíjí se v rámci společnosti. Proto je třeba při zkoumání práva brát na zřetel i jeho společenský kontext. V tomto bodě se americký právní realismus blíží sociologické jurisprudenci. Zakladatel její americké větve Roscoe Pound bývá někdy řazen i k představitelům amerického právního realismu.<ref>BIX. ''A Dictionary of Legal Theory'', s. 3-5.    </ref>  
 
* '''Právo''' zkoumané jako '''součást širšího společenského kontextu''' – právo nepůsobí ve společnosti izolovaně, ale funguje a vyvíjí se v rámci společnosti. Proto je třeba při zkoumání práva brát na zřetel i jeho společenský kontext. V tomto bodě se americký právní realismus blíží sociologické jurisprudenci. Zakladatel její americké větve Roscoe Pound bývá někdy řazen i k představitelům amerického právního realismu.<ref>BIX. ''A Dictionary of Legal Theory'', s. 3-5.    </ref>  
−
* Právní instituty jako '''účely pro dosahování mimoprávních cílů''' – zde se projevuje vliv [[Pragmatismus|pragmatismu]] (John Dewey, William James), podle kterého je správné, případně pravdivé, to, co se osvědčí v praxi. Tento názor vede k důrazu na výklad právních norem s ohledem na '''praktické důsledky jejich uplatnění''' ve společnosti.<ref>SOBEK. ''Právní myšlení…,'' s. 321.    </ref>  
+
* Právní instituty slouží jako '''účely pro dosahování mimoprávních cílů.''' Zde se projevuje vliv [[Pragmatismus|pragmatismu]] (John Dewey, William James), podle kterého je správné, případně pravdivé, to, co se osvědčí v praxi. Tento názor vede k důrazu na aplikaci právních norem s ohledem na '''praktické důsledky jejich uplatnění''' ve společnosti.<ref>SOBEK. ''Právní myšlení…,'' s. 321.    </ref>  
−
* '''Intuice''' jako způsob aplikace práva -  Podle některých zástupců amerického právního realismu  probíhá aplikace práva tak, že soudce se nejprve seznámí se skutkovým stavem a relevantními právními normami a následně u něj dojde k jakémusi intuitivnímu osvícení, které mu vyřeší otázku, jak daný případ rozhodne. Soudce amerického odvolacího soudu Joseph Hutcheson Jr. nazýval uvedenou intuici anglickým slovem ''hunch'' (odtud ''hunch theory'').<ref>Tamtéž, s. 323.    </ref>  
+
* '''Intuice''' je řazena mezi významné zdroje poznání při rozhodování případů. Podle některých zástupců amerického právního realismu probíhá aplikace práva tak, že soudce se nejprve seznámí se skutkovým stavem a relevantními právními normami a následně u něj dojde k jakémusi intuitivnímu osvícení, které mu vyřeší otázku, jak daný případ rozhodne. Soudce amerického odvolacího soudu Joseph Hutcheson Jr. nazýval uvedenou intuici anglickým slovem ''hunch'' (odtud ''hunch theory'').<ref>Tamtéž, s. 323.    </ref>  
−
* Paralelně s americkým právním realismem se v meziválečném období rozvíjelo i hnutí [[Skandinávský právní realismus|skandinávského právního realismu]] (Axel Hägerström, Karl Olivecrona, Alf Ross) představované právními filosofy působícími na univerzitě ve švédské Uppsale.<ref>PŘIBÁŇ, Jiří. ''Sociologie práva: systémově teoretický přístup k modernímu právu''. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1996. s. 20.    </ref>  Na myšlenky amerického právního realismu navázalo ve druhé polovině 20. století i hnutí [[Critical Legal Studies]], zaměřující se na levicově orientovanou kritiku práva jako nástroje k udržování moci.<ref>BIX. ''A Dictionary of Legal Theory,'' s. 46.    </ref>  
+
* Paralelně s americkým právním realismem se v meziválečném období rozvíjelo i hnutí [[Skandinávský právní realismus|skandinávského právního realismu]] (Axel Hägerström, Karl Olivecrona, Alf Ross) představované právními filosofy působícími převážně na univerzitě ve švédské Uppsale.<ref>PŘIBÁŇ, Jiří. ''Sociologie práva: systémově teoretický přístup k modernímu právu''. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1996. s. 20.    </ref>  Na myšlenky amerického právního realismu navázalo ve druhé polovině 20. století i hnutí [[Critical Legal Studies]], zaměřující se na levicově orientovanou kritiku práva jako nástroje k udržování moci.<ref>BIX. ''A Dictionary of Legal Theory,'' s. 46.    </ref>  
  
 
== Hlavní představitelé ==
 
== Hlavní představitelé ==
Řádek 16: Řádek 18:
 
[[Roscoe Pound]] (1870 - 1964) působil jako děkan právnické fakulty na Harvardově univerzitě a je znám jako hlavní představitel sociologické jurisprudence. Kladl důraz na sociologické, zejména empirické metody zkoumání práva. S hnutím amerického právního realismu sympatizoval, nicméně pro údajnou metodologickou nepřesnost a nejednotnost tohoto směru k němu měl určité výhrady.<ref>SOBEK. ''Právní myšlení…,'' s. 321.    </ref>  
 
[[Roscoe Pound]] (1870 - 1964) působil jako děkan právnické fakulty na Harvardově univerzitě a je znám jako hlavní představitel sociologické jurisprudence. Kladl důraz na sociologické, zejména empirické metody zkoumání práva. S hnutím amerického právního realismu sympatizoval, nicméně pro údajnou metodologickou nepřesnost a nejednotnost tohoto směru k němu měl určité výhrady.<ref>SOBEK. ''Právní myšlení…,'' s. 321.    </ref>  
  
−
Odpověď na jeho kritiku mu poskytl '''Karl N. Llewelyn''' (1893 - 1962), který v článku ''Some Realism about Realism – Responding to Dean Pound'' zformuloval jednotící myšlenky amerického právního realismu. Stejně jako Pound byl představitelem sociologického přístupu k právu. Rozlišoval dva druhy pravidel; paper rules a real rules. V jejich odlišování nebyl tak přísný jako Pound, jenž hovořil o law in books v protikladu k law in action. Llewelyn připouštěl, že paper rules, tedy právní normy, někdy skutečně mohou odpovídat real rules, tedy tomu, jak soudy rozhodují. Mimo to byl ovlivněn i filosofií pragmatismu, což se odrazilo v jeho funkcionálnímu přístupu k právu. Podle Llewelyna by měli soudci vnímat i společenské a hospodářské potřeby občanů a  reagovat na ně při svém rozhodování. Mezi jeho další publikace patří článek ''A Realistic Jurisprudence – the Next Step'' nebo kniha ''The Common Law Tradition''.<ref>BIX. ''A Dictionary of Legal Philosophy'', s. 129-130.</ref>  
+
Odpověď na jeho kritiku mu poskytl '''Karl N. Llewelyn''' (1893 - 1962), který v článku ''Some Realism about Realism – Responding to Dean Pound'' zformuloval jednotící myšlenky amerického právního realismu. Stejně jako Pound byl představitelem sociologického přístupu k právu. Rozlišoval dva druhy pravidel; paper rules a real rules. V jejich odlišování nebyl tak přísný jako Pound, jenž hovořil o law in books v protikladu k law in action. Llewelyn připouštěl, že paper rules, tedy právní normy, někdy skutečně mohou odpovídat real rules, tedy tomu, jak soudy rozhodují. Mimo to byl ovlivněn i filosofií pragmatismu, což se odrazilo v jeho funkcionálnímu přístupu k právu. Podle Llewelyna by měli soudci vnímat i společenské a hospodářské potřeby občanů a reagovat na ně při svém rozhodování. Mezi jeho další publikace patří článek ''A Realistic Jurisprudence – the Next Step'' nebo kniha ''The Common Law Tradition''.<ref>BIX. ''A Dictionary of Legal Philosophy'', s. 129-130.</ref>  
  
−
'''Benjamin N. Cardozo''' (1870 - 1938) působil jako soudce Nejvyššího soudu USA. Ve své nejznámější knize ''The Nature of Judicial Process'' upozorňuje na zdánlivě zřejmou skutečnost, že i soudce je člověk a působí na něj řada podvědomých sil (předsudků, zvyků, emocí), které pak mají vliv na jeho rozhodování, což ale dle něj právní věda často přehlížela.
+
'''Benjamin N. Cardozo''' (1870 - 1938) působil jako soudce Nejvyššího soudu USA. Ve své nejznámější knize ''The Nature of Judicial Process'' upozorňuje na zdánlivě zřejmou skutečnost, že i soudce je člověk a působí na něj řada podvědomých sil (předsudků, zvyků, emocí), které pak mají vliv na jeho rozhodování, což ale dle něj právní věda často přehlížela.<ref>CARDOZO, Benjamin N. ''The nature of the judicial process''. New Haven: Yale University Press, 1991.    </ref>
  
−
'''Jerome Frank''' (1889 – 1957) působil jako soudce odvolacího soudu v USA. Ve své právní filosofii se inspiroval psychologií a kladl důraz na význam osobnosti soudce pro jeho rozhodovací činnost, o čemž pojednal v knize ''Law and the Modern Mind''.  
+
'''Jerome Frank''' (1889 – 1957) působil jako soudce odvolacího soudu v USA. Ve své právní filosofii se inspiroval psychologií a kladl důraz na význam osobnosti soudce pro jeho rozhodovací činnost, o čemž pojednal v knize ''Law and the Modern Mind''.<ref>BIX. ''A Dictionary of Legal Philospophy'', s. 70-71.    </ref>
  
−
'''Joseph C. Hutcheson Jr.''' (1879 – 1973) podobně jako jeho předchůdci zdůrazňoval roli soudcovy osobnosti ve výsledku řešeného případu. Známá je jeho hunch theory popisující intuitivní rozhodování soudce. Pojmem hunch zde rozumí jakési intuitivní přeskočení jiskry od otázky k odpovědi (rozhodnutí). K rozhodnutí dle něj soudce nedospívá díky dedukci od obecných právních pravidel ke konkrétnímu případu, ale právě díky oné intuici, která mu na základě toho, co o případu ví, napoví, jak rozhodnout.
+
'''Joseph C. Hutcheson Jr.''' (1879 – 1973) podobně jako jeho předchůdci zdůrazňoval roli soudcovy osobnosti v procesu řešení případu. Známá je jeho ''hunch theory'' popisující intuitivní rozhodování soudce. Pojmem ''hunch'' zde rozumí jakési intuitivní přeskočení jiskry od otázky k odpovědi (rozhodnutí). K rozhodnutí dle něj soudce nedospívá díky dedukci od obecných právních pravidel ke konkrétnímu případu, ale právě díky oné intuici, která mu na základě toho, co o případu ví, napoví, jak rozhodnout.<ref>SOBEK,Právní myšlení…, s. 323. Blíže: HUTCHESON Jr., Joseph C. Judgment Intuitive The Function of the Hunch in Judicial Decision''. Cornell Law Review, 1929, roč. 14, č. 3. s. 274-287. Dostupné zde:'' ''<nowiki>https://scholarship.law.cornell.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1282&context=clr</nowiki>''    </ref>
 
<references />
 
<references />

Aktuální verze z 23. 11. 2018, 09:15

Americký právní realismus je právně-filosofickým a právně-sociologickým hnutím panujícím v americké právní vědě převážně ve 30. a 40. letech 20. století. Jedná se o typ právního pozitivismu zaměřený na zkoumání práva jako reálně existujícího společenského jevu.[1] Odmítají metafyzické spekulace a kritizují tzv. formalismus, který se dle nich v právní vědě rozmáhá. Američtí právní realisté zdůrazňují roli soudců, kteří jsou těmi, kdo svými rozhodnutími určují, jak bude právo vypadat. Představitelé těchto myšlenek vycházeli z filosofie pragmatismu.[2]

Charakteristika směru

  • Americký právní realismus navazuje na tradici anglosaského pozitivismu (Bentham, Austin), který obohacuje silnějším zaměřením na působení mimoprávních vlivů na podobu práva.
  • Zaměřuje se na to, co právo je, nikoliv na to, jaké by mělo být. Jedná se o vlastnost, která je typická pro právně-pozitivistická učení. Američtí právní realisté se nezabývali otázkou, jak by měli soudci rozhodovat. Zajímalo je, jak reálně rozhodují, případně jaké mimoprávní vlivy na jejich rozhodování působí.[3]
  • Právní normy jsou chápany jako předpověď toho, jak soud rozhodne: „…legal duty so called is nothing but a prediction that if a man does or omits certain things he will be made to suffer in this or that way by judgment of the court; and so of a legal right.“[4]  
  • Američtí právní realisté kritizují právní sylogismus. Právním sylogismem se rozumí představa, že soudce rozhoduje mechanicky zhruba podle schématu: zjištění skutkového stavu –> nalezení příslušné právní normy –> podřazení skutkového stavu pod tuto normu –> rozhodnutí případu. Američtí právní realisté takové formalistické pojetí práva kritizovali a naopak zdůrazňovali, že rozhodování probíhá daleko složitěji a působí na něj třeba i morální, náboženské či politické přesvědčení soudce.[5]
  • Právo zkoumané jako součást širšího společenského kontextu – právo nepůsobí ve společnosti izolovaně, ale funguje a vyvíjí se v rámci společnosti. Proto je třeba při zkoumání práva brát na zřetel i jeho společenský kontext. V tomto bodě se americký právní realismus blíží sociologické jurisprudenci. Zakladatel její americké větve Roscoe Pound bývá někdy řazen i k představitelům amerického právního realismu.[6]
  • Právní instituty slouží jako účely pro dosahování mimoprávních cílů. Zde se projevuje vliv pragmatismu (John Dewey, William James), podle kterého je správné, případně pravdivé, to, co se osvědčí v praxi. Tento názor vede k důrazu na aplikaci právních norem s ohledem na praktické důsledky jejich uplatnění ve společnosti.[7]
  • Intuice je řazena mezi významné zdroje poznání při rozhodování případů. Podle některých zástupců amerického právního realismu probíhá aplikace práva tak, že soudce se nejprve seznámí se skutkovým stavem a relevantními právními normami a následně u něj dojde k jakémusi intuitivnímu osvícení, které mu vyřeší otázku, jak daný případ rozhodne. Soudce amerického odvolacího soudu Joseph Hutcheson Jr. nazýval uvedenou intuici anglickým slovem hunch (odtud hunch theory).[8]
  • Paralelně s americkým právním realismem se v meziválečném období rozvíjelo i hnutí skandinávského právního realismu (Axel Hägerström, Karl Olivecrona, Alf Ross) představované právními filosofy působícími převážně na univerzitě ve švédské Uppsale.[9]  Na myšlenky amerického právního realismu navázalo ve druhé polovině 20. století i hnutí Critical Legal Studies, zaměřující se na levicově orientovanou kritiku práva jako nástroje k udržování moci.[10]

Hlavní představitelé

Oliver Wendell Holmes (1841 – 1945) byl soudce Nejvyššího soudu USA a právní vědec. Zabýval se mimo jiné závazkovým právem. Jeho přínos pro právní filosofii spočívá v originálním realistickém přístupu k právní vědě. V knize The Common Law z roku 1880 kritizoval formalistickou představu, že soudce pouze mechanicky aplikuje právo. Důležité jsou podle něj i subjektivní faktory, jako je hodnotové založení soudce nebo jeho sociální původ. V eseji The Path of the Law z roku 1897 představil právo jako soubor předpovědí toho, jak soudce rozhodne. Myšlenky uvedené v těchto textech patří mezi stěžejní teze amerického právního realismu.[11]

Roscoe Pound (1870 - 1964) působil jako děkan právnické fakulty na Harvardově univerzitě a je znám jako hlavní představitel sociologické jurisprudence. Kladl důraz na sociologické, zejména empirické metody zkoumání práva. S hnutím amerického právního realismu sympatizoval, nicméně pro údajnou metodologickou nepřesnost a nejednotnost tohoto směru k němu měl určité výhrady.[12]

Odpověď na jeho kritiku mu poskytl Karl N. Llewelyn (1893 - 1962), který v článku Some Realism about Realism – Responding to Dean Pound zformuloval jednotící myšlenky amerického právního realismu. Stejně jako Pound byl představitelem sociologického přístupu k právu. Rozlišoval dva druhy pravidel; paper rules a real rules. V jejich odlišování nebyl tak přísný jako Pound, jenž hovořil o law in books v protikladu k law in action. Llewelyn připouštěl, že paper rules, tedy právní normy, někdy skutečně mohou odpovídat real rules, tedy tomu, jak soudy rozhodují. Mimo to byl ovlivněn i filosofií pragmatismu, což se odrazilo v jeho funkcionálnímu přístupu k právu. Podle Llewelyna by měli soudci vnímat i společenské a hospodářské potřeby občanů a reagovat na ně při svém rozhodování. Mezi jeho další publikace patří článek A Realistic Jurisprudence – the Next Step nebo kniha The Common Law Tradition.[13]

Benjamin N. Cardozo (1870 - 1938) působil jako soudce Nejvyššího soudu USA. Ve své nejznámější knize The Nature of Judicial Process upozorňuje na zdánlivě zřejmou skutečnost, že i soudce je člověk a působí na něj řada podvědomých sil (předsudků, zvyků, emocí), které pak mají vliv na jeho rozhodování, což ale dle něj právní věda často přehlížela.[14]

Jerome Frank (1889 – 1957) působil jako soudce odvolacího soudu v USA. Ve své právní filosofii se inspiroval psychologií a kladl důraz na význam osobnosti soudce pro jeho rozhodovací činnost, o čemž pojednal v knize Law and the Modern Mind.[15]

Joseph C. Hutcheson Jr. (1879 – 1973) podobně jako jeho předchůdci zdůrazňoval roli soudcovy osobnosti v procesu řešení případu. Známá je jeho hunch theory popisující intuitivní rozhodování soudce. Pojmem hunch zde rozumí jakési intuitivní přeskočení jiskry od otázky k odpovědi (rozhodnutí). K rozhodnutí dle něj soudce nedospívá díky dedukci od obecných právních pravidel ke konkrétnímu případu, ale právě díky oné intuici, která mu na základě toho, co o případu ví, napoví, jak rozhodnout.[16]

  1. ↑ WEINBERGER, Ota. Norma a instituce: úvod do teorie práva. Reprint. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2017. s. 73.
  2. ↑ BIX, Brian. A Dictionary of Legal Theory. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2004. s. 3-5.   
  3. ↑ SOBEK, Tomáš. Právní myšlení: kritika moralismu. 1. vyd. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2011. s. 319.
  4. ↑ HOLMES, Oliver W. The Path of the Law. Boston Law School Magazine, roč. 1, č. 4, 1897, s. 5. Dostupné zde: https://warwick.ac.uk/fac/soc/sociology/staff/sfuller/social_theory_law_2015-16/oliver_wendell_holmes_oliver_holmes_the_path_of_law.pdf Volně přeloženo: ,,...takzvaná právní povinnost není ničím jiným než předpovědí, zda člověk, který se dopustí určitého jednání nebo nejednání, bude nucen strpět újmu určenou soudním rozhodnutím; podobně je tomu s oprávněním."
  5. ↑ SOBEK. Právní myšlení…, s. 319.   
  6. ↑ BIX. A Dictionary of Legal Theory, s. 3-5.   
  7. ↑ SOBEK. Právní myšlení…, s. 321.   
  8. ↑ Tamtéž, s. 323.   
  9. ↑ PŘIBÁŇ, Jiří. Sociologie práva: systémově teoretický přístup k modernímu právu. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1996. s. 20.   
  10. ↑ BIX. A Dictionary of Legal Theory, s. 46.   
  11. ↑ Tamtéž, s. 91-92.
  12. ↑ SOBEK. Právní myšlení…, s. 321.   
  13. ↑ BIX. A Dictionary of Legal Philosophy, s. 129-130.
  14. ↑ CARDOZO, Benjamin N. The nature of the judicial process. New Haven: Yale University Press, 1991.   
  15. ↑ BIX. A Dictionary of Legal Philospophy, s. 70-71.   
  16. ↑ SOBEK,Právní myšlení…, s. 323. Blíže: HUTCHESON Jr., Joseph C. Judgment Intuitive The Function of the Hunch in Judicial Decision. Cornell Law Review, 1929, roč. 14, č. 3. s. 274-287. Dostupné zde: https://scholarship.law.cornell.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1282&context=clr   
Autoři článku: V.krajicek (Vojtěch Krajíček)
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Americký_právní_realismus&oldid=60465“