Test vyloučení extrémní disproporcionality: Porovnání verzí
(→Judikatura) |
|||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Judikatura == | == Judikatura == | ||
| − | Ústavní soud test vyloučení extrémní disproporcionality rozvedl ve svém nálezu Pl. ÚS 29/08: „zákonodárce má velkou diskreci v tom, jakou daň zvolí, aby shromáždil finanční prostředky pro zabezpečování svých funkcí a politik, nicméně nesmí zasáhnout do vlastnických práv tak, aby se majetkové poměry dotčeného subjektu zásadně změnily tak, že by došlo ke zmaření samé podstaty majetku , tj. ke zničení majetkové základny poplatníka (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02, vyhlášený pod č. 405/2002 Sb.), resp. že by hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivcem vůči státu nabyla škrtícího rdousícího působení (sp. zn. Pl. ÚS 7/03, vyhlášený pod č. 512/2004 Sb.). Jinými slovy, lze konstatovat, že vyměřovaná daň nesmí omezovat vlastnické právo osoby povinné k zaplacení daně takovým způsobem, který by se příčil ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny.“ | + | Ústavní soud test vyloučení extrémní disproporcionality rozvedl ve svém nálezu Pl. ÚS 29/08: „zákonodárce má velkou diskreci v tom, jakou daň zvolí, aby shromáždil finanční prostředky pro zabezpečování svých funkcí a politik, nicméně '''nesmí zasáhnout do vlastnických práv tak, aby se majetkové poměry dotčeného subjektu zásadně změnily tak, že by došlo ke zmaření samé podstaty majetku , tj. ke zničení majetkové základny poplatníka''' (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02, vyhlášený pod č. 405/2002 Sb.), resp. že by hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivcem vůči státu nabyla škrtícího rdousícího působení (sp. zn. Pl. ÚS 7/03, vyhlášený pod č. 512/2004 Sb.). Jinými slovy, lze konstatovat, že vyměřovaná daň nesmí omezovat vlastnické právo osoby povinné k zaplacení daně takovým způsobem, který by se příčil ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny.“ |
== Závazné parametry, kterými se zákonodárce musí řídit == | == Závazné parametry, kterými se zákonodárce musí řídit == | ||
Zákonodárcem stanovené peněžité plnění nesmí mít vůči daňovému poplatníku '''(1) škrtící (rdousící) účinek''', '''(2) nesmí mít konfiskační dopad''' (ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce) a zároveň '''(3) nesmí být diskriminační''' (zásada rovnosti). | Zákonodárcem stanovené peněžité plnění nesmí mít vůči daňovému poplatníku '''(1) škrtící (rdousící) účinek''', '''(2) nesmí mít konfiskační dopad''' (ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce) a zároveň '''(3) nesmí být diskriminační''' (zásada rovnosti). | ||
Aktuální verze z 28. 2. 2017, 20:45
Vedle testu proporcionality a testu racionality se v judikatuře Ústavního soudu vyskytuje ještě další test, který souvisí s otázkami daní, poplatků či peněžních sankcí.
V rámci testu vyloučení extrémní disproporcionality se zkoumá, zda zákonodárce při rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní, poplatků a peněžních sankcí nepřekročil přípustnou míru finančního zatížení, která by mohla být pro poplatníky likvidační.
Judikatura
Ústavní soud test vyloučení extrémní disproporcionality rozvedl ve svém nálezu Pl. ÚS 29/08: „zákonodárce má velkou diskreci v tom, jakou daň zvolí, aby shromáždil finanční prostředky pro zabezpečování svých funkcí a politik, nicméně nesmí zasáhnout do vlastnických práv tak, aby se majetkové poměry dotčeného subjektu zásadně změnily tak, že by došlo ke zmaření samé podstaty majetku , tj. ke zničení majetkové základny poplatníka (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 3/02, vyhlášený pod č. 405/2002 Sb.), resp. že by hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivcem vůči státu nabyla škrtícího rdousícího působení (sp. zn. Pl. ÚS 7/03, vyhlášený pod č. 512/2004 Sb.). Jinými slovy, lze konstatovat, že vyměřovaná daň nesmí omezovat vlastnické právo osoby povinné k zaplacení daně takovým způsobem, který by se příčil ustanovení čl. 4 odst. 4 Listiny.“
Závazné parametry, kterými se zákonodárce musí řídit
Zákonodárcem stanovené peněžité plnění nesmí mít vůči daňovému poplatníku (1) škrtící (rdousící) účinek, (2) nesmí mít konfiskační dopad (ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce) a zároveň (3) nesmí být diskriminační (zásada rovnosti).
