Pracovní smlouva: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(final)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Tahle stránka je v procesu vytváření v rámci předmětu MVV287K Encyklopedická práce. Děkuji, že stránku needitujete.'''
+
'''Pracovní smlouva''' je dvoustranný právní úkon mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který zakládá [[pracovní poměr]]. Samotný pracovní poměr vzniká až dnem nástupu do práce, uvedeným v pracovní smlouvě. Další možností založení pracovního poměru je [[jmenování]].  
  
−
'''Jmenování''' je jedinou alternativou k [[pracovní smlouva|pracovní smlouvě]], jak založit [[pracovní poměr]]. Oproti smlouvě je jmenování jednostranný právní úkon, při kterém však jmenovaný (zaměstnanec) musí souhlasit s uvedením do funkce. Institut jmenování vznikl na základě potřeby rychle reagovat na klíčové personální změny.  
+
== Před vznikem ==
−
V zákoníku práce je taxativně uveden výčet zaměstnanců, kteří musejí být jmenování (§ 33/3). Jedná se o vedoucí pozice, zejména v případě, kdy je zaměstnavatelem stát či jeho přidružený subjekt ([[státní podnik]], [[státní fond]], ad.)
+
Vztahy, které předcházejí vzniku, se nazývají [[předsmluvní vztahy]]. Dle § 31 ZP je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, a s pracovními a mzdovými podmínkami, které vyplývají z pracovního poměru. Zaměstnanec se před vznikem pracovního poměru muže na příkaz zaměstnavatele podrobit zdravotní prohlídce na jeho náklady. U předem stanovených případů je vstupní lékařská prohlídka povinná.<ref>§ 32 Zákoníku práce</ref>
  
 
== Forma ==
 
== Forma ==
−
Zákoník práce ani jiný právní předpis nestanovuje formu ani obsah jmenování. Z pravidla by měla být stanovena alespoň pracovní pozice a místo výkonu a datum nástupu do práce. Často bývá se jmenovanými uzavřena ''"manažerská smlouva"'', kde jsou upraveny mzdové a další pracovněprávní podmínky výkonu práce. Tato smlouva je inominátní (§ 4 OZ) a nezakládá pracovní poměr.  
+
Dle § 34 odst. 2 ZP musí být pracovní smlouva uzavřena písemně. Smlouva uzavřená bez stanovené formy je relativně neplatná, dokud strany vadu neprodleně neopraví. V případě, že již zaměstnanec začal pracovat, nelze se neplatnosti dovolávat a zpochybnit existenci pracovního poměru. Avšak nedodržení této povinnosti může zaměstnavateli přivodit sankci od inspektorátu práce. Projev vůle účastníků nemusí být na téže listině a pracovní smlouvu lze také uzavřít i na dálku.
  
 
== Obsah ==
 
== Obsah ==
−
''Podrobně na [[Pracovní smlouva#Obsah]].''
+
Pracovní smlouva musí obsahovat dle § 34 odst. 1 ZP ''druh vykonávané práce, místo či místa výkonu a den nástupu do práce''. Dále lze do smlouvy sjednat libovolné náležitosti, které však nesmí být v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem či právy týkajících se postavení osob<ref>§ 1, odst. 2 Občanského zákoníku</ref>. Pokud by byly obsahem náležitosti, které by zhoršovaly právem zaručené podmínky slabší straně (zaměstnanci), nepřihlíží se k nim.
 +
O ostatních náležitostech spojených s prací, které nejsou uvedeny v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru<ref>§ 37, odst. 1 Zákoníku práce</ref>. Jedná se o:
 +
* identifikaci zaměstnavatele,
 +
* bližší označení druhu a místa výkonu práce,
 +
* údaje o délce [[dovolená|dovolené]], o [[výpovědní doba|výpovědních dobách]], o [[týdenní pracovní doba|týdenní pracovní době]] a o [[mzda|mzdě]] nebo [[plat]]u (způsob odměňování, splatnost termínu výplaty a místu a způsobu vyplácení),
 +
* údaji o [[kolektivní smlouva|kolektivních smlouvách]].
 +
Zmíněná povinnost informování se nevztahuje na pracovní poměry uzavřené na kratší dobu jak jeden měsíc.
  
−
Pracovní poměr může být založen na dobu určitou či neurčitou, platí obdobná pravidla jako u pracovní smlouvy.
+
=== Mzda ===
 +
Do pracovní smlouvy si lze sjednat i mzdové podmínky, avšak lze je stanovit i [[vnitřní předpis|vnitřním předpisem]] či [[mzdový výměr|mzdovým výměrem]]<ref>§ 113, odst. 1 Zákoníku práce</ref>. Musí být vyměřena již před započetím samotného výkonu práce<ref>§ 113, odst. 3 Zákoníku práce</ref>, stejně jako ujednání mzdové zařazení.
  
−
== Odvolání a vzdání se pozice ==
+
=== Ujednání o době trvání pracovního poměru ===
−
Zaměstnanec má kdykoliv právo se vzdát svého pracovního místa, stejně tak, jako ho může zaměstnavatel kdykoliv odvolat z jakéhokoliv důvodu, či bez jeho udání (§ 73/1).
+
Pracovní smlouva může obsahovat ujednání o délce trvání pracovního poměru (pokud není či je uvedeno chybně, platí, že se jedná o poměr na dobu neurčitou<ref>§ 39, odst. 1 Zákoníku práce</ref>. Skončení pracovního poměru lze sjednat nejen konkrétním dnem ale i jistou situací (např. po dobu trvání kampaně). Nejdéle však lze sjednat pracovní poměr na dobu 3 let<ref>§ 39, odst. 2 Zákoníku práce</ref>. Pracovní smlouvu lze dodatečně prodloužit a to nejvýše dvakrát (celkem lze pracovní poměr uzavřít nejdéle 3x na 3 roky, tedy na 9 let). Lhůta pro prodlužovaní se vynuluje uplynutím 3 let od ukončení pracovního poměru. Výše zmíněné podmínky se neuplatňují na pracovní poměr pro [[agentura práce|agenturu práce]] a prací u jiného zaměstnavatele.  
−
Oproti založení musí být odvolání/vzdání se písemné a musí být druhé straně [[doručení|doručeno]].
 
−
Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa pracovní poměr nekončí (Končí pouze v případě založení poměru jmenováním na určitou dobu.) ale vzniká povinnost zaměstnavateli navrhnout pro zaměstnance změnu pracovního zařazení.
 
−
Institut odvolání a vzdání se pozice je možné sjednat i v soukromém sektoru a to u vedoucích zaměstnanců.  
 
  
−
== Skončení ==  
+
=== Zkušební doba ===
 +
Součástí pracovní smlouvy může být sjednána i zkušební doba, která je významná především díky možnosti okamžitého rozvázání pracovního poměru. Lze nejdéle sjednat na 3 měsíce (6 měsíců u vedoucích zaměstnanců)<ref>§ 35, odst. 1 Zákoníku práce</ref> a zároveň ne na delší dobu, než je polovina trvání pracovního poměru<ref>§ 35, odst. 5 Zákoníku práce</ref>. Nejzazší datem sjednání musí být den nástupu do práce<ref>§ 35, odst. 3 Zákoníku práce</ref>, a nesmí být již dodatečně prodlužována<ref>§ 35, odst. 4 Zákoníku práce</ref>.
 +
 
 +
=== Konkurenční doložka ===
 +
[[Konkurenční doložka]] je dalším možným ujednáním pracovní smlouvy. Jedná se o dohodu, ve které se zaměstnanec zavazuje, že po určenou dobu po skončení pracovního poměru nebude provádět u jiného zaměstnavatele výdělečnou činnost, ve které by vykonával práci stejnou nebo která by měla vůči původnímu zaměstnavateli soutěžní povahu. Konkurenční doložku je možné sjednat nejdéle na dobu 1 roku od skončení pracovního poměru a oproti zkušební době si ji lze dohodnout i v průběhu. Součástí je i povinnost zaměstnavatele každý měsíc poskytovat zaměstnanci stiženému konkurenční doložkou peněžité vyrovnání za ztíženou možnost hledání práce nové, a to přiměřenou částku, nejméně však polovinu průměrného měsíčního výdělku<ref>§ 310, odst. 1 Zákoníku práce</ref>. Dále je možné sjednat i smluvní pokutu, kterou v případě porušení musí zaměstnanec zaplatit.
 +
 
 +
== Odstoupení ==
 +
[[Odstoupení|Odstoupit]] od pracovní smlouvy lze jedině, pokud zaměstnanec nenastoupil do práce a zároveň zaměstnanci nebrání [[překážka v práci]], o které se zaměstnavatel do týdne nedozvěděl<ref>§ 34, odst. 3 Zákoníku práce</ref>. Vyžaduje se písemná forma<ref>§ 34, odst. 4 Zákoníku práce</ref>.
 +
 
 +
== Změna ==
 +
''Podrobně na [[Změna pracovního poměru]].''
 +
 
 +
Změnou pracovní smlouvy lze, jak jednostranně tak oboustranně, pracovní poměr dodatečně upravovat.
 +
 
 +
== Skončení ==
 
''Podrobně na [[Skončení pracovního poměru]].''
 
''Podrobně na [[Skončení pracovního poměru]].''
  
−
Skončit pracovní poměr založený jmenování je možné skončit stejnými způsoby jako ten, který byl založen pracovní smlouvou.
+
Skončit pracovní poměr lze pouze vymezenými způsoby a z důvodů uvedených v zákoně.
 +
 
 +
== Zdroje ==
 +
* GALVAS, Milan a kolektiv. ''Pracovní právo''. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita: Muni Press, 2015. 825 s. ISBN 978-80-210-8021-8. Kapitola Pracovní smlouva, s. 284–305.
 +
* HŮRKA, Petr a kolektiv. ''Pracovní právo''. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 575 s. ISBN 978-80-7380-540-1. Kapitola Pracovní smlouvaX, s. 137–142.
 +
* HŮRKA, Petr a kolektiv. ''Pracovní právo v bodech s příklady''. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 2016 s. ISBN 978-80-7598-356-5. Kapitola Pracovní smlouva, s. 18–27.
 +
 
 +
=== Reference ===
 +
<references />

Aktuální verze z 14. 12. 2019, 12:05

Pracovní smlouva je dvoustranný právní úkon mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, který zakládá pracovní poměr. Samotný pracovní poměr vzniká až dnem nástupu do práce, uvedeným v pracovní smlouvě. Další možností založení pracovního poměru je jmenování.

Před vznikem

Vztahy, které předcházejí vzniku, se nazývají předsmluvní vztahy. Dle § 31 ZP je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, a s pracovními a mzdovými podmínkami, které vyplývají z pracovního poměru. Zaměstnanec se před vznikem pracovního poměru muže na příkaz zaměstnavatele podrobit zdravotní prohlídce na jeho náklady. U předem stanovených případů je vstupní lékařská prohlídka povinná.[1]

Forma

Dle § 34 odst. 2 ZP musí být pracovní smlouva uzavřena písemně. Smlouva uzavřená bez stanovené formy je relativně neplatná, dokud strany vadu neprodleně neopraví. V případě, že již zaměstnanec začal pracovat, nelze se neplatnosti dovolávat a zpochybnit existenci pracovního poměru. Avšak nedodržení této povinnosti může zaměstnavateli přivodit sankci od inspektorátu práce. Projev vůle účastníků nemusí být na téže listině a pracovní smlouvu lze také uzavřít i na dálku.

Obsah

Pracovní smlouva musí obsahovat dle § 34 odst. 1 ZP druh vykonávané práce, místo či místa výkonu a den nástupu do práce. Dále lze do smlouvy sjednat libovolné náležitosti, které však nesmí být v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem či právy týkajících se postavení osob[2]. Pokud by byly obsahem náležitosti, které by zhoršovaly právem zaručené podmínky slabší straně (zaměstnanci), nepřihlíží se k nim. O ostatních náležitostech spojených s prací, které nejsou uvedeny v pracovní smlouvě, je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru[3]. Jedná se o:

Zmíněná povinnost informování se nevztahuje na pracovní poměry uzavřené na kratší dobu jak jeden měsíc.

Mzda

Do pracovní smlouvy si lze sjednat i mzdové podmínky, avšak lze je stanovit i vnitřním předpisem či mzdovým výměrem[4]. Musí být vyměřena již před započetím samotného výkonu práce[5], stejně jako ujednání mzdové zařazení.

Ujednání o době trvání pracovního poměru

Pracovní smlouva může obsahovat ujednání o délce trvání pracovního poměru (pokud není či je uvedeno chybně, platí, že se jedná o poměr na dobu neurčitou[6]. Skončení pracovního poměru lze sjednat nejen konkrétním dnem ale i jistou situací (např. po dobu trvání kampaně). Nejdéle však lze sjednat pracovní poměr na dobu 3 let[7]. Pracovní smlouvu lze dodatečně prodloužit a to nejvýše dvakrát (celkem lze pracovní poměr uzavřít nejdéle 3x na 3 roky, tedy na 9 let). Lhůta pro prodlužovaní se vynuluje uplynutím 3 let od ukončení pracovního poměru. Výše zmíněné podmínky se neuplatňují na pracovní poměr pro agenturu práce a prací u jiného zaměstnavatele.

Zkušební doba

Součástí pracovní smlouvy může být sjednána i zkušební doba, která je významná především díky možnosti okamžitého rozvázání pracovního poměru. Lze nejdéle sjednat na 3 měsíce (6 měsíců u vedoucích zaměstnanců)[8] a zároveň ne na delší dobu, než je polovina trvání pracovního poměru[9]. Nejzazší datem sjednání musí být den nástupu do práce[10], a nesmí být již dodatečně prodlužována[11].

Konkurenční doložka

Konkurenční doložka je dalším možným ujednáním pracovní smlouvy. Jedná se o dohodu, ve které se zaměstnanec zavazuje, že po určenou dobu po skončení pracovního poměru nebude provádět u jiného zaměstnavatele výdělečnou činnost, ve které by vykonával práci stejnou nebo která by měla vůči původnímu zaměstnavateli soutěžní povahu. Konkurenční doložku je možné sjednat nejdéle na dobu 1 roku od skončení pracovního poměru a oproti zkušební době si ji lze dohodnout i v průběhu. Součástí je i povinnost zaměstnavatele každý měsíc poskytovat zaměstnanci stiženému konkurenční doložkou peněžité vyrovnání za ztíženou možnost hledání práce nové, a to přiměřenou částku, nejméně však polovinu průměrného měsíčního výdělku[12]. Dále je možné sjednat i smluvní pokutu, kterou v případě porušení musí zaměstnanec zaplatit.

Odstoupení

Odstoupit od pracovní smlouvy lze jedině, pokud zaměstnanec nenastoupil do práce a zároveň zaměstnanci nebrání překážka v práci, o které se zaměstnavatel do týdne nedozvěděl[13]. Vyžaduje se písemná forma[14].

Změna

Podrobně na Změna pracovního poměru.

Změnou pracovní smlouvy lze, jak jednostranně tak oboustranně, pracovní poměr dodatečně upravovat.

Skončení

Podrobně na Skončení pracovního poměru.

Skončit pracovní poměr lze pouze vymezenými způsoby a z důvodů uvedených v zákoně.

Zdroje

  • GALVAS, Milan a kolektiv. Pracovní právo. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita: Muni Press, 2015. 825 s. ISBN 978-80-210-8021-8. Kapitola Pracovní smlouva, s. 284–305.
  • HŮRKA, Petr a kolektiv. Pracovní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 575 s. ISBN 978-80-7380-540-1. Kapitola Pracovní smlouvaX, s. 137–142.
  • HŮRKA, Petr a kolektiv. Pracovní právo v bodech s příklady. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 2016 s. ISBN 978-80-7598-356-5. Kapitola Pracovní smlouva, s. 18–27.

Reference

  1. ↑ § 32 Zákoníku práce
  2. ↑ § 1, odst. 2 Občanského zákoníku
  3. ↑ § 37, odst. 1 Zákoníku práce
  4. ↑ § 113, odst. 1 Zákoníku práce
  5. ↑ § 113, odst. 3 Zákoníku práce
  6. ↑ § 39, odst. 1 Zákoníku práce
  7. ↑ § 39, odst. 2 Zákoníku práce
  8. ↑ § 35, odst. 1 Zákoníku práce
  9. ↑ § 35, odst. 5 Zákoníku práce
  10. ↑ § 35, odst. 3 Zákoníku práce
  11. ↑ § 35, odst. 4 Zákoníku práce
  12. ↑ § 310, odst. 1 Zákoníku práce
  13. ↑ § 34, odst. 3 Zákoníku práce
  14. ↑ § 34, odst. 4 Zákoníku práce
Autoři článku: T
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Pracovní_smlouva&oldid=113694“