Změna pohlaví

Vymezení pojmu

Pod pojmem pohlaví chápeme biologicky podmíněné rozdíly mezi ženami a muži, které odlišují lidské bytosti jako ženy a muže, zejména odlišnosti týkající se pohlavních orgánů a reprodukčních dispozic.

Pojem gender neboli sociální pohlaví označuje kulturní charakteristiky a modely přiřazované mužskému nebo ženskému biologickému pohlaví a odkazuje na sociální rozdíly mezi ženami a muži, které se však liší podle kultury národa, dané historické etapy a v čase se mění.¹

Je tedy nutno rozlišovat mezi pohlavím a genderem. Zatímco pohlaví odkazuje k fyzickým rozdílům lidského těla, gender se týká psychologických, sociálních a kulturních rozdílů mezi osobami mužského a ženského pohlaví.²

S ohledem na shora uvedené vymezení je možno změnu pohlaví chápat jako dlouhodobý proces, při němž dochází provedením zdravotnických zákroků k přeměně muže na ženu nebo ženy na muže za účelem odstranění nesouladu mezi psychickým a anatomickým pohlavím.³ Tomu odpovídá definice uvedená v § 29 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ),

Právní úprava

Uvedený institut je upraven zejména v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to v části první – Obecná část, Hlava II – Osoby, Díl 2 – Fyzické osoby v § 29,   podle nějž změna pohlaví nastává chirurgickým zákrokem⁴ při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Za změnu pohlaví se však nepovažuje, jestliže dojde ke zranění pohlavních orgánu (např. při nehodě)⁵. Je třeba mít na zřeteli, že český právní řád nezná neutrální pohlaví.⁶

Ustanovení § 29 OZ se vztahuje pouze k transsexualitě (rozpor mezi psychickým a anatomickým pohlavím)⁷, ale nevztahuje se k intersexualitě (osoba vykazuje mužské i ženské pohlavní znaky).⁸

Další úprava je obsažena v usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky (dále jen Listina), Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících (dále jen Úmluva), Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/2001 Sb. m. s., o přijetí Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně (dále jen Úmluva o biomedicíně), zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen SZS), doporučený postup č. 29991/2012 Ministerstva zdravotnictví ČR, zákoně č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.

Právní zakotvení změny pohlaví

Právní předpoklady, z nichž vyplývá právo člověka na změnu pohlaví vycházejí nejen z vnitrostátního práva, ale i práva mezinárodního. Úmluva přiznává každému právo na respektování jeho soukromého života, do jehož výkonu může stát zasahovat jen za splnění stanovených podmínek, nebo právo muže a ženy uzavřít manželství.⁹ Úmluva o biomedicíně stanovuje, že zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti. Stát tedy není oprávněn rozhodovat nebo jinak zasahovat do svobodného rozhodnutí člověka o jeho vlastní sexualitě.¹⁰ Lze odkázat i na Listinu, která garantuje nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, stejně jako i právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života.¹¹ V ustanovení § 3 a § 81 OZ je pak zakotvena ochrana svobody člověka brát se o vlastní štěstí, stejně jako je chráněna osobnost člověka včetně jeho svobodného rozhodnutí žít podle svého.

Podmínky změny pohlaví

Podmínky změny pohlaví u transsexuálů jsou stanoveny v ustanoveních § 21 až § 23 SZS, které jsou blíže rozvedeny v doporučeném postup č. 29991/2012 Ministerstva zdravotnictví ČR. Tyto podmínky můžeme rozdělit na podmínky vztahující se ke zdravotní stránce a podmínky mající charakter naplnění právních předpokladů.

podmínky zdravotní:

-        byla jednoznačně stanovena úplná porucha sexuální identity – transsexualita

-        byla prokázána schopnost žít v opačné pohlavní roli, a to po dobu alespoň 12 měsíců (RLE – Real Life Experience – ověření schopnosti žít v opačné pohlavní roli)

-        užívání, jestliže to umožňuje jeho zdravotní stav, příslušných hormonálních preparátů alespoň po dobu posledních 12 měsíců

-        prokazatelný pokrok v přechodu do nové role

-        prokazatelný pokrok ve styku s rodinou, v zaměstnání, pozitivní změny v osobním životě směřující ke zlepšení duševní pohody, uspokojivé zvládnutí problémů typu sociální maladaptace, abusus psychoaktivních látek, nadužívání léků, psychotická porucha, tendence k sebevraždě apod.¹²

podmínky právní:

-        na základě písemné žádosti

-        na základě lékařských zpráv, které potvrzují, že byla provedena všechna požadovaná vyšetření a diagnostika, a že pacient vyhovuje požadovaným kritériím

-        po schválení odbornou komisí ustavenou Ministerstvem zdravotnictví podle § 22 SZS

-        neuzavřel manželství a/nebo který nevstoupil do registrovaného partnerství anebo do obdobného svazku osob stejného pohlaví tuzemsku ani v cizině, popřípadě prokázal, že jeho manželství nebo registrované partnerství nebo obdobný svazek zaniklo

-        dovršil 18 let věku

-        má prokazatelné povědomí o povaze chirurgického zákroku, možnostech chirurga, délce hospitalizace a možných komplikacích¹³

-        u osoby s omezenou svéprávností podává písemnou žádost opatrovník a je dále nutný souhlas soudu¹⁴

Proces změny pohlaví

Změna pohlaví není jednorázový chirurgický zákrok, ale déle trvající proces zahrnující jak fyzickou, tak psychickou přípravu na konečnou a nevratnou změnu pohlaví osoby.

Jak vyplývá ze shora uvedených podmínek je nezbytné, aby osoba, která hodlá podstoupit změnu pohlaví nejdříve naplnila podmínky zdravotní, jež jsou předpokladem pro podání formální žádosti. Důležitou podmínkou je kladné stanovisko odborné komise, kterou ustavuje Ministerstvo zdravotnictví ČR, a která se skládá z lékařských specialistů, zdravotnického zaměstnance ministerstva a právníka. Odborná komise nařídí jednání nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti, přizve k němu žadatele (příp. i opatrovníka) a podá mu informace o následcích a rizicích zdravotních zákroků a ověří, zda se žadatel rozhodl dobrovolně. Po vyhodnocení předložených dokumentů, jsou-li splněny všechny podmínky k provedení změny, vydá odborná komise kladné stanovisko, k čemuž je nutný souhlas všech členů této komise.¹⁵ Teprve poté je možné provést chirurgické zákroky směřující ke změně pohlaví.¹⁶

Proces změny je zakončen tím, že poskytovatel zdravotních služeb vydá potvrzení o provedení změny pohlaví s uvedením dne změny pohlaví.¹⁷

Důsledky

Předně je třeba uvést, že změna pohlaví nemá vliv na osobní status člověka (mimo to, že se stal osobou opačného pohlaví), ani na jeho osobní a majetkové poměry až na výjimky uvedené níže (§ 29 odst. 2 OZ). Přesto některé důsledky s sebou přináší a tyto lze rozlišovat na důsledky v rovině soukromoprávní a důsledky v rovině administrativní.

rovina soukromoprávní:

-        zaniká manželství nebo registrované partnerství, pokud dosud nezaniklo

-        o právech a povinnostech muže a ženy, jejichž manželství zaniklo, rozhodne soud obdobně podle pravidel stanovených pro dobu po rozvodu

-        u registrovaného partnerství se postupuje podle § 3020 OZ

-        zaniká švagrovství podle § 774 OZ¹⁸

rovina administrativní:

-        dodatečný záznam o změně pohlaví do knihy narození a vydání nového rodného listu¹⁹

-        změna rodného čísla²⁰

-        lze požádat o změnu jména a příjmení (případně již v průběhu léčby neutrální jméno a příjmení²¹

---

Seznam zdrojů

1. https://www.czso.cz/csu/gender/gender_pojmy

2. https://is.muni.cz/el/1411/jaro2010/BPSC041p/um/5331836/

3. Švestka, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář, Svazek I. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwers ČR, 2020, s. 148

4. Čl. 1 bod 2. Doporučeného postupu č. 29991/2012 Ministerstva zdravotnictví ČR

5. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 192

6. Nález pléna Ústavního soudu ze dne 9.11.2021, sp. zn. Pl. ÚS 2/20-1

7. https://is.muni.cz/th/uzbuz/Priloha_5_.pdf

8. https://is.muni.cz/th/tg1ri/BakalarskaPrace.pdf?lang=en

9. Čl. 8 a čl. 12 Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících,

Christine Goodwin proti Spojenému království, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, 11.2.2002 č. stížnosti 28957/95

10. Čl. 2 Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/2001 Sb. m. s., o přijetí Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně

11. Čl. 7 a čl. 10 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky

12. Čl. 2 bod 2., bod 3. Doporučeného postupu č. 29991/2012 Ministerstva zdravotnictví ČR

13. Čl. 2 bod 1., bod 3. Doporučeného postupu č. 29991/2012 Ministerstva zdravotnictví ČR

14. § 21 odst. 4 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

15. § 22 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

16. Čl. 1 bod 2. Doporučeného postupu č. 29991/2012 Ministerstva zdravotnictví ČR

17. § 23 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách

18. Švestka, J. a kol. Občanský zákoník: komentář, Svazek I. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwers ČR, 2020, s. 153

19. § 17a zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů

20. § 17 odst. 2 písm. d) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel

21. § 72a zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů