Veřejné seznamy

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Veřejné seznamy

Seznamy zřízené za účelem evidence objektů a práv k nim. Je veřejně přístupný (princip formální publicity) a vedený orgány veřejné moci. Oproti kategorii seznamů stojí rejstříky, registry zřízené za účelem evidence subjektů (veřejné rejstříky). V právním řádu však není jednotná terminologie (rejstřík zástav, rejstřík ochranných známek).

Jak poznat, zda se jedná o veřejný seznam?

  1. je nutné rozlišit, zda se jedná o rejstřík nebo seznam
  2. některé seznamy májí takové označení obsaženy přímo v předpise upravujícím jeho materii (např. § 1 KatZ[1])
  3. když neobsahuje výslovné označení, zkoumáme zda splňuje atributy veřejného seznamu materiálně - princip materiální a formální publicity

Princip materiální publicity

Tento princip zakotvuje upřednostnění formální pravdy před pravdou materiální. Jako příklad uveďme nesoulad obsahu katastru nemovitostí, konkrétně osoby vlastníka (knihovního vlastníka) na listu vlastnictví, a skutečného vlastníka. Dle tohoto principu je chráněno nabytí od knihovního vlastníka, v případech kdy se tato osoba nebude překrývat s osobou skutečného vlastníka. Nabýt vlastnické právo lze díky tomuto upřednostnění i od knihovního vlastníka, který v daný okamžik nemusí být vlastníkem sutečným. Projevení tohoto principu spatřujeme např. v § 984 OZ[2].

Princip formální publicity

Princip zakotvující volnost nahlížení do veřejného seznamu. Nahlížet do veřejného seznamu lze bez prokázání právního či jiného důvodu. Tento princip neplatí například u rejstříku zástav.

In-progress.jpg
             Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
             Pomozte naší wiki tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
  1. Katastr nemovitostí (dále jen „katastr“) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen „nemovitost“) vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. (Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), § 1)
  2. (1) Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis. (2) Pro nezbytnou cestu, výměnek a pro věcné právo vznikající ze zákona bez zřetele na stav zápisů ve veřejném seznamu se věta první odstavce 1 nepoužije. (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 984)