Trestné činy proti branné povinnosti

Z Iurium Wiki

Trestné činy proti branné povinnosti jsou obsaženy v hlavě jedenácté zvláštní části zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku v §§ 369-374.

Podle § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je vyloučena trestní odpovědnost právnických osob za tyto trestné činy.

Obecně k branné povinnosti

Brannou povinností je podle § 1 branného zákona (zákon č. 585/2004 Sb.) „povinnost státního občana České republiky plnit úkoly ozbrojených sil České republiky; zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem“.

Vznik branné povinnosti

Vzniká občanovi dnem dosažení věku 18 let; jde-li o osobu starší 18 let, která nabyla státní občanství České republiky, vzniká jí branná povinnost ode dne nabytí státního občanství.

Odmítnutí mimořádné služby

Co se týče odmítnutí mimořádné služby, to je možné z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání, jedná-li se o vojáka v záloze.

Zánik branné povinnosti

Ze zákona branná povinnost zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se občan stává neschopným vykonávat vojenskou činnou službu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla svéprávnost občana omezena rozhodnutím soudu, dnem, kterým občan pozbyl státní občanství České republiky, přičemž na cizince se toto ustanovení nepoužije. Dále existuje možnost odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání, jedná-li se o vojáka v záloze. Dnem, kdy voják dosáhl věku 60 let, dochází k zániku branné povinnosti, není-li naplněna některá z výjimek uvedených v § 7 odst. e) branného zákona.

Jednotlivé trestné činy

V případě, kdy občan poruší zájem na plnění branné povinnosti, odvodní povinnosti či nastoupení vojenské činné služby, jedná se o následující trestné činy: maření způsobilosti k službě, neplnění odvodní povinnosti, obcházení branné povinnosti, nenastoupení služby v ozbrojených silách, nenastoupení mimořádné služby v ozbrojených silách a nenastoupení mimořádné služby v ozbrojených silách z nedbalosti.

Maření způsobilosti k službě (§ 369)

Objekt

Toto ustanovení „chrání zájem na plnění branné povinnosti nebo jiných úkolů pro obranu vlasti." [1]

Objektivní stránka

Objektivní stránkou tohoto trestného činu je učinění sebe nebo jiného dočasně nezpůsobilým nebo méně způsobilým k plnění branné povinnosti v době míru. [2]

Podpůrnými zákony jsou zejména zákon č. 585/2004 Sb., branný zákon, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, a zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

Subjekt

Branná povinnost se týká jak žen, tak mužů, přičemž zde existují výjimky související s těhotenstvím a péčí o dítě. [3] „Pachatelem se může stát kdokoliv, tedy osoba, která má nebo bude mít brannou povinnost nebo jiné povinnosti k obraně vlasti. Může jím být ovšem i osoba, která se jednání popsaného v § 369 dopustí vůči osobě, která má nebo bude mít uvedené povinnosti.“ [4]

Subjektivní stránka

Co se týče subjektivní stránky, jedná se o úmyslný trestný čin.

Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby

Druhý odstavec tohoto ustanovení stanoví okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, kterou je spáchání činu uvedeném v prvním odstavci za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

Neplnění odvodní povinnosti (§ 370)

Objekt

Objektem trestného činu neplnění odvodní povinnosti je zájem na řádném plnění odvodní povinnosti. [5]

Odvodní povinnost je povinnost podrobit se odvodnímu řízení, v němž se rozhoduje o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu. [6] Tato činnost je podrobněji popsána v páté části branného zákona. Občan je povinen vyplnit dotazník, který mu byl doručen krajským vojenským velitelstvím. [7] V průběhu odvodní povinnosti je občan povinen dostavit se k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaným krajským vojenským velitelstvím a podrobit se lékařské prohlídce, popřípadě dalším odborným vyšetřením. [8]

Objektivní stránka

Objektivní stránka tohoto ustanovení spočívá v nedostavení se k odvodnímu řízení. Takovým nedostavením je nejen fyzická nepřítomnost, nýbrž také odmítnutí podrobit se úkonu tvořícímu obsah odvodního řízení. [9]

„Občan, který se nemůže dostavit ve stanovené době k odvodnímu řízení, je povinen to neprodleně oznámit krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, důvody písemně doložit a dále ohlásit pominutí těchto důvodů. Tento občan se odvodnímu řízení podrobí dodatečně." [10]

Subjekt

Pachatelem může být branec, tedy ten, komu branný zákon ukládá povinnost podrobit se odvodnímu řízení. [11]

„K odvodnímu řízení se nepovolávají občané bez končetiny, nevidomí, neslyšící, němí, postižení vadou nebo nemocí, která je činí trvale neschopnými samostatně se pohybovat, nebo postižení těžkou formou nevyléčitelné nemoci. Odvodní komise rozhodne o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu na základě dotazníku bez jeho účasti." [12]

Dalšími subjekty, které nemají povinnost dostavit se k odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou službu, jsou:

  1. poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy (po dobu výkonu jejich funkce),
  2. příslušník bezpečnostního sboru po dobu trvání služebního poměru a zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce v bezpečnostním sboru,
  3. těhotná žena, žena nebo muž pečující o dítě do 3 let (nedá-li k tomu svůj souhlas), žena nebo muž pečující o dítě do 8 let a osamělá žena a osamělý muž pečující o dítě do 15 let. [13]

Subjektivní stránka

Jedná se o úmyslný trestný čin zaměřený na nesplnění odvodní povinnosti nebo oddálení jejího splnění.

Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby

Okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby je spáchání činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. [14]

Obcházení branné povinnosti (§ 371)

Objekt

Toto ustanovení chrání zájem na řádném plnění branné povinnosti. [15]

Objektivní stránka

Objektivní stránka tohoto činu spočívá v dopuštění se pletich v úmyslu dosáhnout úlev v plnění branné povinnosti, v úmyslu sám se zcela nebo zčásti vyhnout plnění branné povinnosti nebo v dopuštění se pletich v úmyslu jiného zcela nebo zčásti vymknout z plnění branné povinnosti. [16]

Podle judikatury se „pletichami ve smyslu ustanovení § 371 tr. zák. rozumí podvodné jednání, kterým mají být kompetentní orgány uvedeny v omyl. Jde o jednání, kterým pachatel předstírá neexistující skutečnosti anebo skutečnost zkresluje. … Za pletichy ve smyslu ustanovení § 371 tr. zák., o trestném činu obcházení branné povinnosti, nelze pokládat pouhé odmítnutí převzetí zásilky obsahující povolávací rozkaz, a to ani v případě, že adresát věděl, co zásilka obsahuje." [17]

Subjekt

Pachatelem může být jak osoba s brannou povinností, tak osoba, která má v úmyslu jiného zcela nebo zčásti vymknout z plnění branné povinnosti.

Subjektivní stránka

U tohoto ustanovení je trestná již příprava, není tedy vyžadováno dosažení cíle, který pachatel sleduje. K dokonání trestného činu dochází již dopuštěním se pletich v úmyslu orientovaném na získání sledovaných výhod. [18]

Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby

Spáchání činu během stavu ohrožení státu nebo během válečného stavu je okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby, popsané v § 371 odst. 3 tr. zák. [19]

Nenastoupení služby v ozbrojených silách (§ 372)

Objekt

„Objektem trestného činu nenastoupení služby v ozbrojených silách je zájem na ochraně řádného plnění služební povinnosti, pokud spočívá v řádném a včasném nastoupení povinné osoby za nouzového stavu k výkonu služby v ozbrojených silách." [20]

§ 1 branného zákona stanoví, že „vojenskou činnou službou za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je mimořádná služba. Vojenskou činnou službou mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav je služba vojáka z povolání ve služebním poměru podle zákona o vojácích z povolání, příprava vojáka k plnění úkolů ozbrojených sil nebo služba vojáka v operačním nasazení." [21]

Vojenskou činnou službou se podle judikatury rozumí také vojenské cvičení, nenastoupení takového cvičení tedy vykazuje znaky trestného činu podle § 372. [22]

„Nenastoupením služby v ozbrojených silách se rozumí nesplnění povinnosti občana, který je povinen dostavit se k určenému vojenskému útvaru v době stanovené povolávacím rozkazem, prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem, předložit doklady osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti (například řidičský průkaz nebo zdravotní průkaz) a podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem." [23]

Rozlišují se druhy vojenské činné služby vykonávané v míru a vojenská služba vykonávaná za stavu ohrožení státu a za válečného stavu (tzv. mimořádná služba). [24]

Objektivní stránka

Objektivní stránkou tohoto ustanovení je úmyslné nenastoupení služby v ozbrojených silách za nouzového stavu do 24 hodin po uplynutí lhůty stanovené v povolávacím rozkaze, ač v tom pachateli nebránila žádná zákonem předpokládaná překážka. [25]

Zákonem předpokládanou překážkou může být např. odmítnutí nastoupení služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání. „Pokud zákonodárcem nebyla dána alternativa k výkonu vojenské služby pro případ, že její výkon by vedl k popření náboženského přesvědčení občana, pak nebylo možno čin občana, kterým jen realizoval ústavně zaručenou svobodu svědomí a náboženského přesvědčení, pokládat za úmyslný trestný čin nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 372 tr. zák." [26]

Subjekt

Pachatelem může být osoba, která je povinna nastoupit vojenskou službu a která byla k jejímu výkonu povolána. „Jde o občana nebo vojáka v záloze, který dobrovolně převzal výkon branné povinnosti podle § 5 branného zákona, … nebo vojáka v povinné záloze, který byl povolán na základě postupu podle § 12 odst. 2 branného zákona…" [27]

Subjektivní stránka

Subjektivní stránka spočívá v úmyslném zavinění, kdy pachatel nenastoupí službu v ozbrojených silách za nouzového stavu.

Nenastoupení mimořádné služby v ozbrojených silách (§ 373)

Objekt

Objektem tohoto trestného činu je taktéž zájem státu na řádném a včasném nastoupení vojenské činné služby. [28] Jedná se o omisivní delikt, který postihuje úmyslné nerespektování povolávacího rozkazu doručeného za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

Objektivní stránka

Tento trestný čin obsahuje ve dvou odstavcích dvě samostatné základní skutkové podstaty. [29]

Objektivní stránka první základní skutkové podstaty popsané v prvním odstavci předpokládá, že pachatel úmyslně nenastoupí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mimořádnou službu v ozbrojených silách do 24 hodin po uplynutí lhůty stanovené v povolávacím rozkaze, který mu byl doručen, ač mu v tom nebránila žádná zákonem předpokládaná překážka. [30]

Objektivní stránka druhé základní skutkové podstaty obsažené ve druhém odstavci tohoto ustanovení předpokládá taktéž úmyslné nenastoupení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mimořádnou službu v ozbrojených silách, s rozdílem, že pachatel neobdrží povolávací rozkaz, ač mu v tom nebránila žádná zákonem předpokládaná překážka, a přestože na základě veřejné vyhlášky nebo mobilizační výzvy o této povinnosti věděl. [31]

Subjekt

Subjektem tohoto trestného činu může být pouze osoba, která má povinnosti nastoupit vojenskou službu. [32]

Subjektivní stránka

Subjektivní stránka spočívá v úmyslném zavinění, přičemž podle prvního odstavce musí být trestný čin spáchán za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, a podle druhého odstavce musí pachatel trestný čin spáchat taktéž za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, i když na základě vyhlášky nebo mobilizační výzvy o této povinnosti věděl. [33]

Nenastoupení mimořádné služby v ozbrojených silách z nedbalosti (§ 374)

„Rozdíl mezi trestným činem nenastoupení mimořádné služby v ozbrojených silách podle § 373 a trestným činem nenastoupení mimořádné služby v ozbrojených silách z nedbalosti podle § 374 je pouze v subjektivní stránce trestného činu, kdy trestný čin podle § 374 lze spáchat výhradně z nedbalosti." [34]

  1. JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část, zvláštní část. 7. vydání. Praha: Leges, 2019, s. 887.
  2. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  3. JELÍNEK a kol. Trestní právo hmotné…, s. 888.
  4. JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 6. vydání. Praha: Leges, 2016, s. 545 (§ 369).
  5. JELÍNEK a kol. Trestní právo hmotné…, s. 888.
  6. Zákon č. 585/2004 Sb., branný zákon.
  7. Tamtéž.
  8. Tamtéž.
  9. JELÍNEK a kol. Trestní právo hmotné…, s. 888.
  10. Zákon č. 585/2004 Sb., branný zákon.
  11. JELÍNEK a kol. Trestní právo hmotné…, s. 888.
  12. Zákon č. 585/2004 Sb., branný zákon.
  13. Tamtéž.
  14. JELÍNEK a kol. Trestní právo hmotné…, s. 889.
  15. Tamtéž.
  16. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  17. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 10. 1996, sp. zn. 11 To 407/96.
  18. JELÍNEK a kol. Trestní právo hmotné…, s. 889-890.
  19. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  20. FRYŠTÁK, Marek. In ŠČERBA, Filip a kol. Trestní zákoník. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, marg. č. 1 (§ 372).
  21. Zákon č. 585/2004 Sb., branný zákon.
  22. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 1998, sp. zn. 7 Tz 3/98.
  23. FRYŠTÁK. In ŠČERBA a kol. Trestní zákoník…, marg. č. 8 (§ 372).
  24. JELÍNEK a kol. Trestní právo hmotné…, s. 891.
  25. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  26. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2001, sp. zn. 11 Tz 28/2001.
  27. FRYŠTÁK. In ŠČERBA a kol. Trestní zákoník…, marg. č. 14 (§ 372).
  28. JELÍNEK a kol. Trestní právo hmotné…, s. 890.
  29. FRYŠTÁK. In ŠČERBA a kol. Trestní zákoník…, marg. č. 2 (§ 373).
  30. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  31. Tamtéž.
  32. JELÍNEK a kol. Trestní právo hmotné…, s. 892.
  33. FRYŠTÁK. In ŠČERBA a kol. Trestní zákoník…, marg. č. 11 (§ 373).
  34. FRYŠTÁK. In ŠČERBA a kol. Trestní zákoník…, marg. č. 1 (§ 374).
Autoři článku: Libuše (Libuše Jatiová)