Smíšené formy vlády

Poloprezidentská forma vlády – Francie

V 50. letech 20. století byla přijata ústava tzv. 5. republiky – došlo k posílení prezidentské (výkonné) moci na úkor zákonodárné moci Systém vychází z parlamentárního systému Hlava státu je volena přímo na 5 let Posílena moc prezidenta – v některých případech může být normotvorný a také se podílí na běžné politice Tento systém funguje dobře, pokud prezident a předseda vlády jsou z jedné politické strany Parlamentní prvky – předseda vlády je odpovědný dolní komoře parlamentu, ale je i z části k prezidentu Prezident nad předsedou vlády vykonává kontrolu a v některých případech ho může odvolat V době války má prezident zákonodárnou iniciativu Parlament – má dvě komory – národní shromáždění jako dolní komora a senát jako horní komora

Dolní komora je volena přímo voliči Senát je volen nepřímo významnými představiteli regionu

Kancléřská forma vlády – Německo

Je blíže k parlamentární formě vlády – v čele kancléř, který má posílené pravomoci na úkor prezidenta Ústřední role patří spolkovému sněmu v jeho čele stojí kancléř Kancléř je navrhnut hned po volbách sněmem a do funkce ho jmenuje prezident V současné době je kancléřkou Andrea Merkel Pokud chce někdo vyslovit nedůvěru kancléři, musí navrhnout nového Prezident

Není volen přímo – nemá přímou legitimitu Volí ho spolkové shromáždění – spolkový sněm + představitelé zemských sněmů Spolkový sněm

Zákonodárná pravomoc Je z části omezen Spolkovou radou – představitelé zemských vlád Prezident může sněm rozpustit – do 60 dnů musí být volby