Sankční škoda

Český právní řád nezná soukromoprávní institut sankční škody. Sankční postih je vyhrazen výlučně státní moci a veřejnému právu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3157/2013, a judikatura, na kterou odkazuje).

Zdůrazňuje-li část judikatury nutnost navýšení zadostiučinění z důvodu zavinění škůdce v některých případech (odůvodněných zvláštními okolnostmi) s ohledem na jeho preventivně-sankční funkci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 1586/09, publikovaný pod č. 43/2012 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), nelze přehlédnout, že téhož výsledku lze dosáhnout i navýšením zadostiučinění při zachování jeho kompenzační funkce právě tam, kde poškozený vzhledem k jednání škůdce vnímá svou újmu úkorněji, než jak by ji vnímal, kdyby zvláštních okolností v jednání škůdce nebylo. Ostatně i § 2957 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, hovoří o odčinění okolností zvláštního zřetele hodných (ergo kompenzační funkci zadostiučinění), nikoli o sankcionování škůdce za to, že jednal v daných okolnostech.