Referendum

Referendum v širším slova smyslu bylo sledováno vždy velmi ostražitě. Obecně se jím rozumí forma výkonu státní moci . Je přímým a závazným rozhodováním lidu o veřejných záležitostech ve věcech vyhrazených státu nebo svěřených jiné veřejnoprávní korporaci. Občas má spíše ideologické zabarvení, pokud se jimi rozumí ad hoc vyvolané hlasování lidu k otázce významné pro nějakého vládce nebo režim. Jindy se jím rozumí rozhodování o jedné osobě nebo územních změnách státu. 


Referendum lze ve vlastním smyslu chápat jako hlasování o právních předpisech nebo věcných otázkách buď z iniciativy vády, parlamentu nebo přímo uložené ústavou nebo zákonem (obligatorní, mandatorní referendum). 




Druhy referenda


Platná právní úprava dle ústavního zákona č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k Evropské Unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, rozlišuje dva základní druhy referenda:

• Obligatorní referendum o souhlasu s přistoupením k EU je 
takové referendum, bez jehož vykonání a kladného výsledku nelze právoplatně vyřešit určitou otázku. Protože obligatornost plyne přímo z právního předpisu.

• 
Fakultativní referendum o souhlasu k retifikaci mezinárodní smlouvy, kterou se přenášejí na mezinárodní organizaci nebo instituci některé pravomoci orgánů ČR, nebo opakované referendum o přistoupení k EU.

Osoby oprávněné hlasovat v referendu


Osobou, oprávněnou hlasovat v referendu jsou odvozené od volebního práva. Osoba oprávněná hlasovat musí mít státní občanství ČR a věk nejméně 18 let. Překážkou k výkonu rozhodovat při referendu je zbavení způsobilosti k právním úkonům, zákonem stanovené omezení svobody z důvodu ochrany zdraví lidu a služba vojáka z povolání v zahraničí , jestliže povaha vykonávané služby nebo místo jejího výkonu neumožňují výkon práva hlasovat v referendu. 



Podání návrhu


Podání návrhu by bylo možné jen v takovém případě, že neuspělo referendum o přistoupení k EU. Návrh může, avšak i nemusí, podat vláda či společně nejméně dvě pětiny poslanců či společně nejméně dvě pětiny senátorů. Lidová iniciativa (občané) tuto možnost neměli. Podmínkou pro podání návrhu bylo uplynutí dvou let od zamítnutí návrhu na přistoupení k EU. V případě, že by prezident takový návrh nerespektoval, předvídá se možnost obrátit se na Ústavní soud. 



Rozhodnutí o vyhlášení referenda


Právní systém v ČR neumožňuje lidovou iniciativu. Povinností prezidenta bylo vyhlásit referendum do 30 dnů od podpisu smlouvy o přistoupení k EU. Prezident měl tu povinnost, vyhlásit referendum do 30 dnů od podpisu smlouvy o přistoupení ČR k EU tak, aby se konalo ve lhůtě počínající třicátým dnem a ončící šedesátým dnem od jeho vyhlášení.



Orgány pro řízení hlasování


Orgány pro řízení hlasování jsou podobné volebním orgánům.



Jsou jimi SVK, MV, MZV 
ČSÚ, krajský úřad, pověřený obecní úřad, obecní úřad, starosta, zastupitelský úřad a okrsková komise. 


Opět tak jde o kombinaci správních úřadů a okrskových komií složených z delegovaných zástupců politických stran zastoupených v komorách Parlamentu nebo volebních stran zastoupench v zastupitelstvu.



Příprava k hlasování

Příprava je jednodušší než příprava voleb, neboť odpadá stádium navrhování kandidátů a projednávání kandidátek. Hlasovací lístky se nedodávaly až do bytu. 


Kampaň k referendu

Kampaň k referendu nebyla vůbec upravena, což vedlo k řadě stížností a podání k Ústavnímu soudu. Problémem byla informovanost voličů a jednostranné zaměření oficiální kampaně. Smlouva měla být k nahlédnutí každému na obecních úřadech, které jsou matričními úřady, nejméně 21 dnů před konáním referenda. Tato skutečost byla napadena v rámci jednoho řízení i před Ústavním soudem.

Stadium hlasování

Organizace hlasování byla obdobná jako při volbách. Oprávněný občan upravil hlasovací líste tím způsobem, že vyznačil křížek před odpovědí "ano" nebo "ne".

Zjištění výsledků hlasování

Postup při zjišťování výsledků je jednodušší, neboť okrsková komise sčítá hlasy odevzdané pro odpověď "ano" a zvlášť hlasy pro odpověď "ne". Hlas oprávněného občana je neplatný, není-li u otázky žádná odpověď, nebo jsou-li naopak u otázky zakřížkovány obě odpovědi. K jiným úpravám hlasovacích lístků se nepřihlíží.

Celkový výsledek hlasování zjišťuje SVK.

Zdroje

• FILIP, Jan. Ústavní právo České republiky. 4. opr. a dopl. vyd., v nakl. Doplněk 2. opr. a dopl. vyd. V Brně: Masarykova univerzita, 2003. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 80-7239-151-8.