Prodlení věřitele

Věřitel se dostává do prodlení v důsledku neposkytnutí součinnosti ke splnění dluhu (zejména pokud nepřevezme řádně nabídnuté plnění).

Následkem je, že dochází k přechodu nebezpečí nahodilé zkázy věci, dále je založena povinnost nahradit újmu. Dále se po dobu prodlení věřitele nedostává do prodlení dlužník.

V této situaci se může dlužník uchýlit k tzv. náhradnímu splnění, což je složení přdmětu plnění do soudní úschovy. Předpokladem pro tento postup je, že věřiteli nelze plnit (je neznámý nebo nepřítomný, bezdůvodně odmítl plnění přijmout, dlužník je nezaviněně bez jistoty, kdo je věřitele - např. je zde skupina dědiců a pozůstalostní řízení ještě neurčilo, kdo bude věřitelem tohoto konkrétního dluhu). Dalším předpokladem, že dluh je splnitelný (ale nemusí být splatný) a dále splnění vyžaduje přijetí dluhu věřitelem (celá řada dluhů toto přijetí totiž nevyžaduje - např. platba někomu na bankovní účet). Procesní úprava je řízení o úschovách v zákoně o zvláštních řízeních soudních.