Právo na důstojnost

Novodobá koncepce lidské důstojnosti zakotvená po druhé světové válce v mezinárodních lidskoprávních smlouvách a v ústavách demokratických států totiž spočívá v pojetí, podle kterého má každá lidská bytost hodnotu, vyplývající právě a pouze ze samotné podstaty její existence. Ochrana lidské důstojnosti vedle zákazu mučení a jiného nelidského či ponižujícího zacházení a trestání, existence základních životních podmínek a otázek ochrany individuální svobody jednotlivce, je spojována také s ochranou skupinové identity a zákazu diskriminace. V tomto smyslu se ochrana lidské důstojnosti soustředí právě na ochranu odlišnosti vyplývající z přirozených charakteristik člověka či vytvořených jeho vůlí nebo společenským prostředím. Podstata ochrany lidské důstojnosti tkví právě v respektování této odlišnosti. Jinými slovy ochrana lidské důstojnosti spočívá nikoli v ochraně práv či možností, které některé lidské bytosti ze své podstaty či v důsledku společenské situace nemají, ale právě respektování toho, že je nemohou mít. (prof. Sládeček, disent Pl. ÚS 7/15, osvojení registrovanými partnery)