Poplatky za přítomnost u porodu
Ústavní soud k právní povaze plateb za přítomnost u porodu konstatoval, že jsou sice nazý-vány „poplatkem“, pojmově se nicméně nejedná o poplatky jako peněžitá plnění veřejnopráv-ního charakteru; ale jde o prostou soukromoprávní úplatu (cenu) za služby poskytnuté zdra-votnickým zařízením, byť v souvislosti s plněním jeho zákonných (veřejnoprávních) povin-ností. Dále uvedl, že přítomnost otce u porodu sama o sobě nemůže být zatížena „poplatkovou povinností“. Nelze ji podmínit ani úhradou běžných výdajů na provoz zdravotnického zařízení, mj. ani na (jednorázový) hygienický oděv, dezinfekční prostředky, roušku či návleky na boty, které musí být zajištěny hromadně a ohledně všech osob, které se ve zdravotnickém zařízení nacházejí.
Platby spojené s účastí jiné osoby u porodu (nemusí jít pouze o otce dítěte) lze vybírat vý-hradně za plnění, která jsou poskytována nad rámec povinností podle zákona, ohledně těchto služeb je nutno dát dotčené osobě prostor k vyjádření, zda má o službu zájem. Pouze ohledně specifických služeb či úkonů, které z povahy věci musí být poskytnuty, lze potom požadovat úhradu bez dalšího, ovšem výše platby musí být alespoň rámcově přiměřená a nesmí být v diametrálním nepoměru k pořizovací ceně, potřebnému rozsahu a skutečně poskytnutým úko-nům. Nezaplatí-li osoba platbu předem, nesmí to mít vliv na vlastní výkon práva být přítomen u porodu. Ústavní soud uvedl, že na přiměřené paušalizaci plateb není nic protiústavního, platby se ovšem musí pohybovat v mezích alespoň rámcově přiměřené náhrady. Paušalizace především nesmí být prostředkem k zastřenému vytváření zisku, nahrazování příjmů ze sys-tému veřejného zdravotního pojištění či odrazování jiných osob od přítomnosti u porodu. IV. ÚS 3035/15, 12. 4. 2016