Parlament ČR

Z Iurium Wiki

Parlament České republiky je subjektem zákonodárné činnosti v České republice, rozdělen na dvě komory (Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a Senát Parlamentu ČR), nazývané „dolní“ a „horní“. Parlament ČR, jako součást moderního státu, vznikl 1. ledna 1993, přestože podobně fungující státní orgány na našem území působily už od dob zemských sněmů. V roce 1993 však fungovala pouze dolní komora Parlamentu, jejíž existence byla předcházena Českou národní radou, zákonodárným sborem fungujícím na našem území mezi lety 1969 a 1992 jako součást tzv. Federálního shromáždění. Senát byl zvolen až o tři roky později, prvním předsedou Senátu se stal Petr Pithart. Parlament ČR je také subjektem se zákonodárnou iniciativou – návrh zákona může předložit komora, jednotliví členové a skupiny členů Parlamentu.

Právní úprava

Existence poslanecké sněmovny je uzákoněna v Ústavě České republiky, konkrétně: 

Čl. 15 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů[1]
(1)	Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu.
(2)	Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Zkráceně PSP ČR je dolní komorou Parlamentu ČR, se sídlem na Malé straně v Praze (především Thunovský palác – adresa Sněmovní 176/4). Má 200 členů[2], schopná usnášení je při přítomnosti aspoň třetiny poslanců (tedy 67 a více), k přijetí návrhu je nutný souhlas více než poloviny přítomných. V případě změny ústavního zákona, ratifikaci mezinárodní smlouvy nebo podání žaloby proti prezidentu republiky, je nutný souhlas kvalifikované většiny všech členů Sněmovny.

  • volby: Do Poslanecké sněmovny se volí v poměrném systému, podobně jako do krajských nebo obecních zastupitelstev. K výpočtu a přidělení mandátů je používána tzv. D’Hondtova metoda, která zvýhodňuje strany se ziskem většího počtu hlasů.
  • délka mandátu: 4 roky
  • uzavírací klauzule: Pro volby do Poslanecké sněmovny je stanovena uzavírací klauzule 5%[3], vyšší číslo by bylo, dle ÚS, v rozporu s ústavou.[4] Uzavírací klauzule zabraňuje štěpení sil ve Sněmovně a zvyšuje politickou stabilitu.
  • rozpuštění: PSP ČR rozpouští Prezident ČR[5]
  • orgány: mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, volební výbor, výbor pro evropské záležitosti – povinné[6], další nepovinné. Zpracovávají odbornou expertízu k jednotlivým zákonům po Prvním čtení v PS při zákonodárném procesu. Schůze výborů jsou z většiny veřejné, člen vlády nesmí být členem žádného z výborů.

Senát Parlamentu České republiky

Horní komora Parlamentu ČR se sídlem také na Malé straně v Praze (především Valdštejnský palác – adresa Valdštejnské náměstí 17/4). Má 81 členů[7], dle některých je zbytečným orgánem zákonodárné moci. Jeho pravomoci spočívají ve schvalování návrhů zákona je jejich postoupení Prezidentovi ČR, jejich zamítnutí a vrácení zpět do Poslanecké sněmovny (PSP může Senát přehlasovat nadpoloviční většinou hlasů, což neplatí u ústavních zákonů), jejich vrácení s pozměňovacím návrhem. V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny, vydává zákonná opatření, která mají váhu zákona, musí však být dodatečně schválena nově sestavenou PSP.[8]

  • volby: Do Senátu se volí dle dvoukolového většinového systému v jednomandátových volebních obvodech (je jich tedy 81), každé dva roky se volí v jedné třetině z nich.
  • délka mandátu: 6 let, každé dva roky je obměňována třetina senátorů
  • rozpuštění: Senát je nerozpustitelný.
  • předseda: Vyhlašuje termín voleb Prezidenta, může na něj podat žalobu k ústavnímu soudu. Pokud není funkce hlavy státu obsazena a Sněmovna je rozpuštěna, vykonává část prezidentských povinností. Současným předsedou je Milan Štěch z ČSSD.

Pravomoci Parlamentu

Pouze sněmovna

  • vyslovení důvěry či nedůvěry vládě [12]
  • schválení státního rozpočtu (a revize závěrečného účtu) [13]
  • zřízení vyšetřovací komise [14]

Pouze senát

  • souhlas s jmenováním soudců ÚS [15]

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Čl. 15 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů
  2. ↑ Čl. 16 odst. 1 ústavního zákona 1/1993 Sb. ve znění pozdějších přepisů
  3. ↑ https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-247?text=§49#f1652162
  4. ↑ Pl.ÚS 25/96, 2. 4. 1997, Principy volebního systému ČR - ústavnost tzv. pětiprocentní klauzule při volbách do Poslanecké sněmovny
  5. ↑ Čl. 35 ústavního zákona č. 1/1993 ve znění pozdějších předpisů
  6. ↑ § 32 zákona č. 90/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů
  7. ↑ Čl. 16 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů
  8. ↑ Čl. 33 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů
  9. ↑ Čl. 39 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů
  10. ↑ Čl. 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů
  11. ↑ Čl. 39 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů
  12. ↑ Čl. 68 ústavního zákona 1/1993 ve znění pozdějších předpisů
  13. ↑ Čl. 42 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů
  14. ↑ Čl. 30 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů
  15. ↑ § 140 zákona č. 107/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů
Autoři článku: Xmaf (Tomáš Havlíček)
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Parlament_ČR&oldid=55594“