Pěstounská péče

Pěstounská péče

Pěstounství představuje jednu z forem náhradní rodinné péče. Tato náhradní rodinná péče se uskutečňuje v domácím a rodinném prostředí, anebo v prostředí, které takové domácí prostředí připomíná, jako jsou např. SOS dětské vesničky. Pěstounská péče spočívá v osobní péči o dítě. Soud může svěřit nezletilé dítě pěstounovi od osobní péče tehdy, když žádný z rodičů ani soudem jmenovaný poručník nemůže o dítě osobně pečovat a takové svěření vyžaduje zájem dítěte. Pěstounská péče má vždy přednost před péčí o dítě v ústavní výchově.

Pěstounská péče je jakožto soukromoprávní institut vyznačující se osobním vztahem mezi dítětem a pěstounem upraven v občanském zákoníku (dále jen „OZ“), a to v rámci ustanovení o náhradních formách péče o dítě. Druhý významný právní předpis regulující pěstounství, zákon o sociálně-právní ochraně dětí, pak upravuje problematiku zprostředkování, pěstounskou péči na přechodnou dobu, dohodu o výkonu pěstounské péče, dávky a finanční zajištění aj .

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí tak reguluje aspekty veřejnoprávního charakteru.

Zákonná úprava je založená na premise, že odejmutí dítěte z péče rodičů je až nejkrajnější opatření, které lze uplatnit jen v těch nejzávažnějších případech. Při řešení krize nukleární rodiny je tak třeba vždy postupovat s ohledem na nejlepší zájmy dítěte.

Účelem pěstounské péče je zajištění osobní péče o dítě podpůrně k péči rodičů. Představuje tak dočasné řešení rodinné krize a jednu z alternativ pomoci rodině.

Pěstounství, jakožto typ náhradního řešení ve vztahu k péči rodičů je dočasné. Dítě je pěstounovi svěřeno na dobu (tato doba může být předem daná, či nikoliv), po kterou trvá překážka bránící rodičům v osobní péči o dítě, či po dobu po kterou rodiče nejsou schopni péči o dítě zabezpečovat, a to v návaznosti na potřeby, zájmy a přání dítěte. Po odpadnutí překážky může rodič požadovat dítě zpět do své péče. Pěstoun tak vystupuje v roli náhradního pečovatele.

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Pěstounská péče na přechodnou dobu slouží ke krátkodobému umístění dítěte (zejména dítěte 3 let věku) do náhradní rodinné péče školených pěstounů, a sice na dobu:

• po kterou rodič ze závažných důvodů dítě nemůže vychovávat,
• po uplynutí této doby může matka dát souhlas k osvojení nebo po kterou může rodič souhlas k osvojení dítěte odvolat,

• do nabytí právní moci rozhodnutí soudu, že není třeba souhlasu rodiče k osvojení.

K výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu, jsou oprávněni pouze pěstouni zapsaní v evidenci vhodných osob k jejímu výkonu, kterou vede krajský úřad. Takovéto osoby mají právo na dávky pěstounské péče od státu, a to i tehdy, když žádné dítě v péči nemají. Tyto osoby však o dítě pečují zpravidla ihned po narození, a to na krátkou dobu. Soud o pěstounské péči na přechodnou dobu rozhoduje zejména předběžným opatřením. O takovém předběžném opatření musí soud rozhodnout ve lhůtě 24 hodin od jeho podání. Návrh na takové předběžné opatření může podat pouze orgán sociálněprávní ochrany dětí. Trvání předběžného opatření je v zásadě omezeno na 3 měsíce od jeho vykonatelnosti.Soud je povinen minimálně jednou za 3 měsíce povinen přezkoumat, zda stále trvají důvody svěření dítěte do předpěstounské péče. K tomu mu slouží zprávy příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Trvání pěstounské péče na přechodnou dobu je v zásadě možné maximálně na jeden rok. Pokud však byli témuž pěstounovi postupně svěřeno více sourozenců, počítá se tato lhůta podle svěření posledního z nich. Po jejím skončení se dané dítě vrací do přirozené rodiny, jestliže odpadly důvody, které vedly k odebrání dítěte. Pokud návrat do přirozené rodiny není reálný, rozhodne soud o jiné formě náhradní rodinné péče.

Předpoklady svěření dítěte do pěstounské péče

Dítě je soudem svěřeno do pěstounské péče za předpokladu, že:

·        o dítě nemůže (jak ze subjektivních, tak objektivních důvodů) osobně pečovat žádný z rodičů,

·        o dítě nemůže osobně pečovat ani jmenovaný poručník,

·        probíhá rozvodové řízení rodičů a dítě nelze svěřit ani jednomu z rodičů,

·        o dítě pečuje příbuzná, nebo blízká osoba a rodiči ani ostatním příbuzným není možné uložit vyživovací povinnost (§ 957 OZ).

Osoba pěstouna

Osoba pěstouna musí skýtat záruky řádné péče a výchovy, být plně svéprávná a bezúhonná, musí mít bydliště na území ČR a musí se svěřením do pěstounské péče souhlasit a mít rovněž zájem o péči o dítě. U pěstouna musí být dány předpoklady kladného výchovného působení na dítě a zajištění vhodného rodinného prostředí. Při výběru osoby pěstouna mají před jinou osobou přednost osoby příbuzné, nebo dítěti blízké, mají-li o osobní péči o dítě zájem. Tento předpoklad se neuplatní, pokud by to nebylo v souladu se zájmy dítěte.

V případě pěstounské péče osob dítěti cizích dochází k jejímu zprostředkování státem. Toto zprostředkování provádí krajský úřad. Jako podklad mu slouží evidence dětí vhodných do pěstounské péče a evidence žadatelů o pěstounskou péči, jež vede obecní úřad obce s rozšířenou působností. Do pravomoci krajského úřadu náleží také příprava osob vhodných stát se pěstouny. Jedná-li se naopak o příbuzenskou pěstounskou péči, zprostředkování se neprovádí. Ze zákona platí, že souhlas rodičů se svěřením do pěstounské péče se nevyžaduje.

Pěstounskou péči může vykonávat buď samostatně žijící osoba, nebo manželé. Samostatně žijící osobou může být osoba nežijící v manželství, osoba osaměla, osoba žijící v nesezdaném soužití, či osoba žijící v registrovaném partnerství. V případě výkonu pěstounské péče manžely je jim dítě svěřeno do společné pěstounské péče. Zákon stanovuje, že pouze manželé mohou mít dítě v společné pěstounské péči. Od tohoto typu pěstounské péče se odlišuje případ, kdy bylo dítě svěřeno do pěstounské péče jen jednomu z manželů a druhý manžel s pěstounskou péčí prvního manžela pouze souhlasil – tento druhý manžel pak není pěstounem, ale pouze se podílí na osobní péči o svěřené dítě, pokud s ním žije v rodinné domácnosti (srov. § 965 odst. 3 OZ). V případě rozvodu manželů, kteří jsou společnými pěstouny zaniká společná pěstounská péče. Soud však toto manželství rozvede až poté, co jsou upraveny práva a povinnosti k danému dítěti po dobu po rozvodu. Pokud dojde za trvání pěstounské péče ke smrti jednoho z manželů, zůstává dítě v péči pozůstalého manžela.

Předpěstounská péče

Soud má možnost svěřit dítě zájemcům o pěstounskou péči na jejich návrh do tzv. předpěstounské péče, nad kterou pak soud vykonává dohled. Předpěstounská péče je fakultativní, jejím smyslem je vzájemné poznání, sblížení a navázání vztahů mezi dítětem a budoucím pěstounem. Žadatel o předpěstounskou péči má dle § 47p zákona o sociálněprávní ochraně dětí.od svěření dítěte obdobná práva k dítěti, jako by již pěstounem byl. Trvání předpěstounské péče určí soud dle konkrétních okolností případu ve svém rozhodnutí. Po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí má pěstoun nárok na dávky pěstounské péče.

Práva a povinnosti pěstouna

Pěstoun je dle § 966 odst. 1 OZ povinen a zároveň oprávněn o dítě osobně pečovat. Při výchově dítěte vykonává pěstoun přiměřeně práva a povinnosti rodičů. V rámci rozhodování o běžných záležitostech dítěte může rovněž dítě zastupovat a vykonávat správu jeho jmění. Ohledně podstatných záležitostí týkajících se dítěte však náleží rozhodování rodičům – o těchto záležitostech je také pěstoun povinen rodiče informovat. Pěstoun také dbá na udržování, rozvíjení a prohlubování sounáležitosti dítěte a jeho rodičů, příbuzných a dalších dítěti blízkých osob a na zachování přirozených vazeb na tyto osoby. Pokud soud nerozhodl jinak, má povinnost umožnit rodičům styk s dítětem, které má v pěstounské péči. Zákon tak klade důraz na zachování stávajících vazeb mezi rodiči a dítětem. Tato snaha o zachování přirozených rodinných vazeb tak vedle osobní péče o dítě představuje druhý stěžejní aspekt pěstounské péče.

V případě neshody rodičů s pěstounem ohledně podstatné záležitosti týkající se dítěte (např. volba školy, či povolání tohoto dítěte) či v případě podstatné změny poměrů může soud změnit práva a povinnosti pěstounské péče, či ji zrušit.

Pěstoun, kterému bylo dítě svěřeno do péče má povinnost do 30 dní od nabytí právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte uzavřít s obecním úřadem obce s rozšířenou působností dohodu o výkonu pěstounské péče. Obsahem této dohody je kupříkladu právo na zajištění odborné psychologické pomoci, právo na pomoc při zajišťování styku dítěte s jeho rodiči apod. Pěstoun má rovněž na základě této dohody povinnost zvyšovat si dovednosti a znalosti v oblasti výchovy a péče o dítě. Jestliže taková dohoda uzavřena není, upraví tato práva a povinnosti rozhodnutím správní orgán. V praxi však častěji dochází k uzavírání dohod s tzv. doprovázející organizací. Tuto organizaci si volí samotní pěstouni. Zmíněná organizace je oprávněna nejen uzavírat dohody o výkonu pěstounské péče, ale je také příslušná k poskytování výchovné a poradenské pomoci při péči o svěřené dítě, jakož i ke sledování výkonu pěstounské péče a zajišťování povinného vzdělávání pěstounů. S konkrétní pěstounskou rodinou pak bude pracovat tzv. klíčový pracovník, který minimálně jednou za dva měsíce provádí osobní kontakt s rodinou.

Pěstoun má na základě § 47e zákona o sociálněprávní ochraně dětí právo na celkem pět druhů dávek, a to na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, na opětovnou odměnu za pěstounství, na jednorázový příspěvek při převzetí dítěte, jednorázový příspěvek na zakoupení osobního vozidla a také na jednorázový příspěvek při ukončení pěstounské péče.

Práva a povinnosti rodičů dítěte

Za trvání pěstounské péče zůstávají rodiče dítěte nositeli a vykonavateli rodičovské odpovědnosti v těch právech a povinnostech, které nebyly svěřeny do výkonu pěstounovi. Rodičům náleží také výchova v širším slova smyslu, zastupování dítěte a správa jeho jmění v podstatných záležitostech, pokud soud svým rozhodnutím nestanovil jinak. Rodiče dítěte svěřeného do pěstounské péče mají rovněž právo se s dítětem osobně a pravidelně stýkat, právo na informace o dítěti a zůstává jim rovněž k dítěti vyživovací povinnost. Je-li to v souladu se zájmy dítěte, může rodič u soudu na základě § 959 OZ požadovat dítě zpět do své osobní péče, rovněž má rodič právo požádat o zrušení pěstounské péče.

Práva a povinnosti dítěte svěřeného do pěstounské péče

Dítě v pěstounské péči má podle ustanovení občanského zákoníku dle svých možností a schopností pomáhat v domácnosti pěstouna a, má-li vlastní příjem, přispívat i na úhradu společných potřeb rodiny. V případě, že dojde k neshodě mezi rodiči dítěte a pěstounem ohledně podstatné záležitosti dítěte, může dítě dle §969 OZ podat návrh soudu na změnu práv a povinností, či zrušení pěstounské péče.

Zánik, zrušení pěstounské péče soudem

Pěstounská péče zaniká, resp. je zrušena soudem nejpozději nebytím plné svéprávnosti svěřeného dítěte, jinak jeho zletilostí. Zánik nastane rovněž v případě rozvodu manželství společných pěstounů, či smrtí dítěte nebo pěstouna. Pěstounská péče zaniká také rozhodnutím soudu o zrušení pěstounské péče. V případě zrušení soudním rozhodnutím se dítě navrací do původní rodiny, anebo je rozhodnuto, že se dítě umístí do nového rodinného prostředí.

Zdroje:

·        TRNKOVÁ, L. Náhradní péče o dítě. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, 168 s.

·        ŠÍNOVÁ, R., ŠMÍD, O., JURÁŠ, M. A kolektiv. Aktuální problémy rodinněprávní regulace: rodičovství, výchova a výživa nezletilého. 1. vydání. Praha: Leges, 2013, 304 s.

·        PLETICHÝ, Vladimír. Rukověť rodinného práva. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014, 157 s.

·        HRUŠÁKOVÁ, M., KRÁLÍČKOVÁ, Z., WESTPHALOVÁ L. a kol. Rodinné právo. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 400 s.

·        SMOLÍKOVÁ, V. Tradice pěstounské péče v českých zemích. Ostrava: Key Publishing, 2014, 77 s.

·        Zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

·        Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

·        Zákon č. 293/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.