Ovlivnění

Z Iurium Wiki

Úvod

Jedním ze základních principů korporátního práva je princip právní osobnosti, chcete-li samostatnosti obchodní korporace. Tímto principem se právní subjektivita korporace odlišuje od právní subjektivity společníků obchodní korporace. Ti ne že by vlastnili korporaci, oni vlastní podíl na této korporaci, čímž se rozumí práva a povinnosti ke korporaci. Od velikosti podílu se může odvíjet počet práv a případně i povinností.

V dnešním světě je ovšem složitější prosadit se, když jste sami. Zejména pro kapitálové obchodní společnosti – společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.). Proto se velmi často tyto obchodní společnosti mohou sdružit a mají na výběr ze tří druhů:

-         Ovlivnění (§ 71 a násl. ZOK)

-         Ovládání (§ 74 a násl. ZOK)

-         Koncern (§ 79 a násl. ZOK)

Pro potřeby tohoto článku se budeme zabývat pouze prvním stupněm struktury podnikatelského seskupení a to ovlivněním.

Co je to ovlivnění

Ovlivnění je základní a první stupeň vlivu v podnikatelském seskupení.

Ovlivnění lze vykonat i jednorázově, tím se značně liší od ovládání a řízení, kde je předpoklad dlouhodobého ovlivňování chování osoby. Není ovšem vyloučeno, aby zákonné znaky ovlivnění splnilo až více různých jednání či stav, že někdo ovlivňuje chování osoby dlouhodobě. O ovlivnění se bude jednat např. v tomto případě: osoba X zavolá osobě Y, která je členem představenstva akciové společnosti a tyto osoby mohou, ale zároveň nemusí být v příbuzenském vztahu, aby se určitým způsobem zachovala. Osoba Y se v návaznosti na tento telefonát skutečně zachová tak, jak si osoba X přála.

„Ovlivnění tudíž postihuje ty situace, kdy vlivná osoba významně ovlivní chování členů orgánů nebo jiných zástupců obchodní korporace, kteří se v důsledku prosazeného vlivu určitým způsobem zachovají. Jinými slovy, samotné prosazení vlivu není pro aktivaci právní úpravy ovlivnění dostačující.“[1]

Vlivná a ovlivněná osoba

Z § 71 odst. 1 zákona o obchodních korporacích vyplývá, že aby došlo k ovlivnění, musí zde být přítomna vlivná a ovlivněná osoba. Vlivnou osobou může být kdokoliv, jak tuzemská či zahraniční fyzická osoba, tak i právnická osoba. Vlivnou osobou se tedy rozumí určitá „osoba, která pomocí svého vlivu v obchodní korporaci ovlivní chování ovlivněné osoby“ [2]Ovládanou osobou se rozumí pouze obchodní korporace.

Co se vlivných osob týče, zákon uvádí, na jaké osoby se ustanovení o ovlivnění nepoužijí: „Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na jednání členů orgánů ovlivněné osoby a jejího prokuristu.“[3], tyto osoby ovšem mohou být vlivnými osobami, pokud by kromě funkce prokuristy a členů orgánů byli například společníkem.

Vztah mezi vlivnou a ovlivněnou osobou

Pokud existuje právě tento vztah mezi vlivnou a ovlivněnou osobou, který jsem zmínil výše, zákon o obchodních korporacích ukládá vlivné osobě zvláštní povinnost. Z § 54 až § 56 odst. 1 zákona o obchodních korporacích vyplývají pravidla o střetu zájmů, které jsou pro členy orgánů ovlivněné osoby závazné.

Situace, při kterých vzniká tato zvláštní povinnost je uvedena v § 54 odst. 1 první věta, kdy ve větě druhé je uvedeno, že tyto situace platí obdobně i u osob ovlivněných, další případy jsou uvedeny v § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1.

Členům ovlivněné osoby vzniká ze zákona tzv. oznamovací povinnost, kdy v § 54[4] jí člen orgánu splní tak, že oznámí jeho možný střet zájmů se zájmy obchodní korporace, jejíž je členem nejvyššímu orgánu společnosti nebo dozorčímu orgánu, pokud je zřízen a zároveň členům orgánu, jehož je členem, ledaže je jediným společníkem a vykonával by sám jeho působnost. Zároveň je zde pojistka, pokud splní svou oznamovací povinnost, má kontrolní nebo nejvyšší orgán společnosti možnost pozastavit výkon funkce tohoto člena orgánu ovlivněné osoby či vlivné osoby dle § 54 odst. 4.

Újma

S tématem ovlivnění též souvisí téma způsobení a následné náhrady újmy. Pokud by docházelo pouze k situaci ovlivnění osoby, ze kterého by této osobě nevznikla žádná újma, tak by nebyla nutnost právní regulace. Ovšem nikdo není dokonalý a tak bylo nutné specifikovat a stanovit, jak se bude pokračovat, pokud osobě tato újma vznikne v návaznosti na ovlivnění vlivnou osobou (§ 71 odst. 1 zákona o obchodních korporacích).

Z § 71 odst. 2 zákona o obchodních korporacích vyplývá: „Neuhradí-li vlivná osoba způsobenou újmu nejpozději do konce účetního období, v němž újma vznikla, nebo v jiné dohodnuté přiměřené lhůtě, nahradí i újmu, která v této souvislosti vznikla společníkům ovlivněné osoby.“[5]

„Ovlivnění se sice výslovně nezakazuje, ale v případě vzniku újmy představuje porušení zákona s povinností vlivné osoby újmu uhradit (§ 2894 obč. zák.). Jedná se o delikt ve smyslu § 2910 obč. zák., tj. o odpovědnost za škodu s presumovanou nedbalostí, přičemž podle § 3 odst. 2 musí vlivná osoba uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu. Zákon mluví o úhradě újmy a má tak zřejmě na mysli, že újma má být hrazena v penězích (srov. § 3951 obč. zák., který upřednost­ňuje reparaci).“[6]

Krajním případem způsobení újmy obchodní korporaci vlivnou osobou je, pokud ji tato osoba přivede nebo alespoň podstatně přispěje k jejímu úpadku, jak vyplývá z § 63 až § 66 zákona o obchodních korporacích.

Jak bylo výše řečeno, vlivná osoba musí újmu, kterou způsobila nahradit, „ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby.“[7]

Úrovně podnikatelských seskupení

Vlivná Ovlivněná
Ovládající Ovládaná
Řídící Řízená

Vyšší stupeň vždy zahrnuje ten nižší - když ovládám chování ovládané osoby, tak zároveň její chování ovlivňuji, když řídím chovní řízené osoby, tak zároveň ovládám a ovlivňuji její chování.

Když je v zákoně, že nějakou povinnost má např. vlivná osoba, tak tu povinnost má i ovládající a řídící osoba (např. § 71 odst. 3 ZOK).

Zdroje:

-         Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)

-         LASÁK, Jan. Ovlivnění. POKORNÁ, Jarmila, Josef HOLEJŠOVSKÝ, Jan LASÁK, Milan PEKÁREK a kolektiv. Obchodní společnosti a družstva. Praha: C.H.Beck, 2014, 156 - 159. ISBN 978-80-7400475-9.

-         DOLEŽIL, Tomáš. ZOK v praxi: Ovlivnění. Bulletin-advokacie.cz [online]. 2015, 26.01.2015 [cit. 2018-11-11]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/zok-v-praxi-ovlivneni?browser=mobi

-         GŘEŠÁK, Martin. Změny v oblasti koncernového práva. In: Epravo.cz [online]. Praha 1: EPRAVO.CZ, 2014, 31.3.2014 [cit. 2018-11-11]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: https://www.epravo.cz/top/clanky/zmeny-v-oblasti-koncernoveho-prava-93682.html

  1. ↑ LASÁK, Jan. Ovlivnění. POKORNÁ, Jarmila, Josef HOLEJŠOVSKÝ, Jan LASÁK, Milan PEKÁREK a kolektiv. Obchodní společnosti a družstva. Praha: C.H.Beck, 2014, 156.
  2. ↑ LASÁK, Jan. Ovlivnění. POKORNÁ, Jarmila, Josef HOLEJŠOVSKÝ, Jan LASÁK, Milan PEKÁREK a kolektiv. Obchodní společnosti a družstva. Praha: C.H.Beck, 2014, 156.
  3. ↑ Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), § 71.
  4. ↑ (Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), § 54).
  5. ↑ Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), § 71.
  6. ↑ DOLEŽIL, Tomáš. ZOK v praxi: Ovlivnění. Bulletin-advokacie.cz [online]. 2015, 26.01.2015 [cit. 2018-11-11]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/zok-v-praxi-ovlivneni?browser=mobi.
  7. ↑ Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), § 71.
Autoři článku: FK (František Kousal)
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Ovlivnění&oldid=72085“