Otcovství

Z Iurium Wiki

Otcovství je společně s mateřstvím základní statusový poměr, který je významný pro určování příbuzenství a pro rodinný život jako takový. Na rozdíl od mateřství je však nejisté (pater vero is est, quem nuptiae demonstrant). Proto je založeno a určuje se podle třech tradičních právních domněnek, které vycházejí z pravděpodobnosti a jsou vyvratitelné (§ 776 až 739 OZ). Otcovství se tedy určuje podle tří (a půl) zákonných domněnek, které nastupují postupně. Pokud je založena některá ze zákonných domněnek otcovství, tak nelze určit otcovství jiného muže podle jiné právní domněnky (NS 5 Cz 81/65). Soudní řízení o určení nebo popření otcovství se zahajuje na návrh, výjimečně z moci úřední.[1] Dítě je vždy účastníkem řízení (zastoupeno kolizním opatrovníkem), ačkoli ne vždy má legitimaci k podání návrhu na určení či popření otcovství.

Domněnka I.

První domněnka vychází ze statusového poměru manželství (§ 776 OZ). Prvá domněnka vychází z pravděpodobnosti souladu právního, biologického, resp. genetického a sociálního rodičovství, z ochrany poskytované zákonem rodině založené manželstvím, ze zákonného požadavku, aby si byli manželé věrni (viz § 687 odst. 2 OZ) a veřejného zájmu na jistotě a stabilitě ve statusových poměrech.[2] Otcovství svědčí manželovi matky dítěte ex lege vždy, narodí-li se dítě do manželství, popř. v době od uzavření manželství do jeho zániku, a to bez dalšího. Občanský zákoník navíc pracuje i se lhůtou v případě, kdy dojde k nezvěstnosti manžela nebo k prohlášení manželství za neplatné. Domněnka otcovství svědčící manželu matky se také uplatní jen do třístého dne poté, kdy manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, a také právě jen do třístého dne poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného.[2] Ochranná doba počíná běžet dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek (§ 605 odst. 1 OZ). Určí-li se otcovství dle první domněnky, není možné použít domněnku jinou. To neplatí v případě tzv. konverze první domněnky ve druhou podle ust. § 777 OZ. První domněnka se neuplatní v manželství zdánlivém (non matrimonium), neboť toto manželství nevyvolává žádné následky (§ 677 OZ).[3]

Určení otcovství manžela k dítěti počatému umělým oplodněním (tzv. domněnka jeden a půl)

Otcovství nelze opřít k dítěti narozenému v době mezi 160. dnem a 300. dnem od umělého oplodnění provedeného se souhlasem manžela matky bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito.[3] Otcovství k dítěti, které již bylo umělým oplodněním počato, je možné stanovit jen souhlasným prohlášením, případně určením otcovství v meritorním řízení (§ 783 odst. 1 OZ). Pokud tato domněnka trvá, tak nelze určit otcovství jinak.[1] I muži, který není manželem matky, ale který s oplodněním projevil souhlas, svědčí tato zákonná domněnka otcovství, jelikož asistovaná reprodukce je možná i u nesezdaných párů.[1]

Určení otcovství k dítěti znovu provdané ženy

Narodí-li se dítě ženě, která se před uplynutím třístého dne od zániku předchozího manželství znovu provdala, svědčí I. domněnka otcovství pozdějšímu manželovi. Pozdější manžel však může své otcovství popřít. V takovém případě by I. domněnka svědčila manželu předchozímu (§ 776 odst. 2 OZ). Ustanovení § 788 OZ má dvojí význam, jednak jako norma určující počátek běhu subjektivní lhůty pro popření otcovství, jednak jako ustanovení, na jehož základě se ze zákona nastoluje domněnka otcovství svědčící dřívějšímu manželu.[1]

Konverze prvé domněnky v druhou domněnku v rámci soudního řízení

V době trvání zákonné domněnky, svědčící manželovi matky, se nemůže uplatnit jiná zákonná domněnka zakotvující otcovství, ať už souhlasným prohlášením rodičů (§ 779 OZ) či soudním rozhodnutím (§ 783 OZ). Výjimkou potvrzující pravidlo je ustanovení § 777 OZ, které umožňuje za zákonem taxativně vymezených předpokladů tzv. konverzi prvé domněnky ve druhou.[2] Ačkoli I. domněnka svědčí manželovi matky, lze tuto skutečnost změnit učiněním souhlasného prohlášení matky, matrikového otce a jiného muže před soudem. Jedná se o řízení o popření otcovství spojené s řízením o určení otcovství: prvým krokem by mělo být prohlášení popírající otcovství za souhlasného prohlášení matky, druhým pak prohlášení muže, který tvrdí, že je otcem, uznávající otcovství za souhlasného prohlášení matky.[4] Dítě již musí být narozené. Řízení je vedeno podle ust. § 416 ZŘS, přičemž soud vyslechne účastníky řízení, kterými jsou matka, manžel a ten, kdo prohlašuje, že je otcem dítěte. Účastníkem řízení je i dítě, které je zastoupeno opatrovníkem. Souhlasné prohlášení nenabude účinků dříve než dojde k právní moci výroku o rozvodu manželství.[1]

Popírání I. domněnky

Otcovství určené podle I. domněnky lze popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by byl manžel matky otcem jejího dítěte (§ 786 odst. 2 OZ). Popírat I. domněnku může buď manžel matky, nebo matka. Manžel matky může u soudu popírat své otcovství buď do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte (subjektivní lhůta)[3], nejpozději však do 6 let od narození dítěte (objektivní lhůta). Právo popírat otcovství zaniká uplynutím subjektivní lhůty, nejpozději však uplynutím lhůty objektivní. Matka dítěte může do 6 měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel (§ 789 OZ), jde o lhůtu objektivní. V obou případech jde o lhůty prekluzivní, zákon však umožňuje prominutí lhůty soudem (§ 792 OZ). Rozsudek o popření otcovství je konstitutivní, tj. vyživovací povinnost zaniká právní mocí rozsudku ex lege.

Domněnka II.

Druhá domněnka staví na autonomii vůle rodičů a jejich rovnosti (§ 779 OZ). Uplatní se v případě, kdy se dítě nenarodí do manželství a muž, který se chce stát právním otcem dítěte uplatní svou autonomní vůli a společně po dohodě s matkou založí otcovství svým souhlasným prohlášením (§ 779 a násl. OZ). Prohlášení jsou dvě jednostranná právní jednání, která musí být učiněna osobně a která musí být srozumitelná, určitá, bezvýhradná, bezpodmínečná apod.[3] Tuto domněnku lze uplatnit kdykoli, ať již jde o dítě ještě nenarozené (nasciturus) nebo o dítě již zletilé. Toto dítě však nesmí mít již určeného právního otce. Souhlasné prohlášení se činí buď před soudem nebo před matričním úřadem, a to v souvislosti s tím, zda je ten, kdo prohlášení činí zletilý a svéprávný. Neplatnosti takového prohlášení se lze dovolat v prekluzivní šestiměsíční lhůtě, která je stanovená pro prohlášení otcovství.

Pokud není otcovství určeno, oznámí matriční úřad tuto skutečnost soudu, který bude postupovat podle ust. § 415 ZŘS. Účastníky řízení jsou matka, domnělý otec a dítě (§ 420 odst. 1 ZŘS). Dojde-li k souhlasnému prohlášení rodičů o otcovství, uvede se to v protokolu a oznámí orgánu, který vede matriku narození, v níž je dítě zapsáno. Jestliže k určení otcovství nedojde a matka na to nereaguje, tak se dítěti jmenuje soudem opatrovník, který je oprávněný k podání návrhu na určení otcovství za dítě.[3]

Poznámka: V případě druhé domněnky otcovství i v případě osvojení dochází k založení vztahu z vůle rodičů, na základě projevu jejich vůle. Určení otcovství podle druhé domněnky a osvojení se dostávají do střetu v případě, kdy otcovství není určeno a prostřednictvím druhé domněnky je určováno rodičovství k cizímu dítěti, tedy k dítěti, o němž muž při souhlasném prohlášení ví, že není biologicky jeho.[5] (NS 30 Cdo 3430/2011, NS 30 Cdo 3956/2009)

Popírání II. domněnky

Domněnku druhou může popírat jak otec, tak matka. Opět platí, že musí být vyloučeno, aby určený muž mohl být otcem dítěte. Prekluzivní lhůta je stanovena pro oba stejně, a to tak, že popírat otcovství, které je založené souhlasným prohlášením lze do 6 měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno (lhůta objektivní). Tato lhůta nesmí být kratší a v případě prohlášení týkajícího se nascitura, se lhůta počítá až od narození dítěte.[3] Řízení o popření otcovství může začít i ex offo podle ust. § 793 OZ, podmínky však musí být splněny kumulativně – zřejmý zájem dítěte a musí být naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva. Základními lidskými právy se rozumí především ta, jež náležejí dítěti. Jsou-li s nimi matčina práva v rozporu, musí tato ustoupit.[4]

Domněnka III.

Třetí domněnka je založena na souloži v kritické neboli rozhodné době (§ 783 OZ). Má se za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než 160 a více než 300 dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti. Matka, dítě i putativní otec mohou navrhnout, aby otcovství určil soud. Řízení může soud začít i ex offo. Opět může být uplatněna pouze k dítěti, které dosud právního otce nemá a opět jak k dítěti zletilému, tak nezletilému. Toto pojetí je zastaralé a překonané (viz I. ÚS 987/07). Právě u této domněnky existují velké úvahy de lege ferenda pro změnu této úpravy. Tato domněnka se uplatní pouze v rámci soudního řízení. Rozsudek je konstitutivní a zakládá překážku věci rozsouzené (rei iudicata).

Popírání III. domněnky

V případě třetí domněnky muž, který je označený matkou za otce dítěte, popírá své otcovství v tomtéž řízení, ve kterém matka vůči němu uplatňuje třetí domněnku.

Poznámka: Zvláštní úprava existuje v ust. § 425a ZŘS, která zakotvila možnost obnovy řízení po uplynutí lhůt k podání žaloby o určení nebo popření otcovství.

Stručné shrnutí
I. domněnka II. domněnka III. domněnka
Úprava § 776 OZ § 779 OZ § 783 OZ
Rozhodná skutečnost Manželství Společné prohlášení Soulož v době rozhodné
Kdy svědčí Ex lege, narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po: zániku manželství,

prohlášení manželství za neplatné, prohlášení manžela za nezvěstného

Matka, bývalý manžel a muž, jenž o sobě tvrdí, že je otcem učiní souhlasné prohlášení. Rozhodnutí soudu na návrh.
Popírání
Úprava § 789 OZ

§ 418 ZŘS

§ 790 až 792 OZ

§ 419 ZŘS

§ 793 OZ
Kdo popírá manželka

manžel

matka, domnělý otec a dítě matka

domnělý otec (popř. otec již soudem určený)

Lze i ex offo? NE ANO ANO
Lhůty Matka

O: do 6 měsíců od narození dítěte

Manžel

O: do 6 let od narození dítěte

S: do 6 měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost

Oba

O: do 6 měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno

§ 425a odst. 1 ZŘS*

* Nejedná se přímo o popírání. Jde totiž o možnost obnovy řízení, které vede k tzv. vyvázání otce z právního rodičovství, které mu bylo určeno na základě III. domněnky rozhodnutím soudu přede dnem 31. prosince 1995.

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 SVOBODA, Karel. Rodičovství, osvojení a výživné dětí po rekodifikaci soukromého práva. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Právní rukověť. 243 stran. ISBN 978-80-7478-512-2.
  2. 2,0 2,1 2,2 LAVICKÝ, Petr. Občanský zákoník: komentář. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). Praha: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-529-9.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 HRUŠÁKOVÁ, Milana, Zdeňka KRÁLÍČKOVÁ a Lenka WESTPHALOVÁ. Rodinné právo. V Praze: C.H. Beck, 2015. Academia iuris. 328 stran. ISBN 978-80-7400-552-7.
  4. 4,0 4,1 ELIÁŠ, Karel. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012. 1119 stran. ISBN 978-80-7208-922-2.
  5. ŠÍNOVÁ, Renáta, Ondřej ŠMÍD a Marek JURÁŠ. Aktuální problémy rodinněprávní regulace: rodičovství, výchova a výživa nezletilého. Praha: Leges, 2013. Teoretik. 302 stran. ISBN 978-80-87576-74-8.
Autoři článku: Denisa1536 (Denisa Uhrová)