Organizace státu
Představuje politicko-právně institucionalizovaný systém realizace státní moci a zajišťování státní suverenity Podle postavení a funkcí jednotlivých částí se člení na:
- Státní orgány, jako jeho základní a rozhodující složky
- Zvláštní složky – policejní a bezpečností síly, které jsou zřizovány za účelem bezpečnosti, pořádku a obrany státu
- Státní organizace a státní zřízení – jsou zřizovány za účelem realizace dalších státních funkcí
Státní orgány
Instituce, které mají státně-mocenský charakter, mají pravomoc a působnost Nemají svou subjektivitu – stát jako subjekt vystupuje skrze ně Složení státního orgánu
Monokratické – rozhodnutí jedince = rozhodnutí orgánu (prezident) X Kolegiální – rozhodnutí kolektivu (parlament) Odborné – nutná míra odbornosti (soudy) X laické (prezident, vláda) X kombinované – soudní senáty (soudci + 2 laikové)
Principy organizace státu
Subordinace – princip nadřízenosti a podřízenosti Koordinace – orgány na stejné úrovni musí spolupracovat Decentralizace – pravomoc pro kraje a obce Dekoncentrace – přenesení pravomoci na nižší složky státní moci Nezávislost – soudy
Způsoby ustanovování do funkce ve státním orgánu: volba – přímá (přímo voliči, typicky volby do parlamentu) X nepřímá (typicky volba hlavy státu) jmenování dědičnost – na základě nástupnického práva, typicky hlavy států typu monarchie virilita – působení v určitém orgánu přinese i jiné funkce – např. předseda senátu USA = viceprezident USA aklamace – jednotným prohlášením