Odpovědnost za vady

Občanský zákoník má obecnou úpravu práv z vad a dále zvláštní úpravy pro jednotlivé smluvní typy (např. § 2099 pro kupní smlouvu, § 2161 pro prodej zboží v obchodě).

Předpoklady vzniku odpovědnosti za vady:

• úplatné plnění
• plnění je vadné
• vada nesmí být zjevná
• musí dojít k vytknutí vad u druhé smluvní strany

Úprava práv z vad je převážně kogentní. (1916 odst. 2) Svoji odpovědnost není možné jednostranně omezit. Práv se ovšem může vzdát věřitel, musí tak však učinit písemně (a je jedno, jestli v dohodě nebo jednostranně). V některých případech takové ujednání ani není možné - a to např. v případě spotřebitelských smluv, protože nepřiměřené ujednání je to ,kterým se spotřebitel práv z vad vzdává. (§ 1814 písm. a)).

Vadné plnění

Vada existuje tehdy, pokud plnění nemá vlastnosti sjednané (a pokud nebyly sjednané, tak vlastnosti obvyklé). Plnění by mělo mít vlastnosti, které byly vymíněné, případně dovozené z účelu, ke kterému má být použito (je-li stranám znám), či vlastnosti obvyklé (pokud není sjednána jakost druhově určeného plnění, pak je to jakost střední - § 1915).

Předmět plnění musí být bez právních vad. O právní vadu se jedná tehdy, jestliže se věřitel nedostal do právního postavení takového, do jakého by se měl dostat dle smlouvy (nějaká práva nenabyl, nebo práva nabyl, ale zatížená právy třetích osob).

Právní vadou tak tedy je třeba kupní smlouva, kde byl sice předmět koupě odevzdán, ale kupující se nestal vlastníkem. Případně se vlastníkem stal, ale věc je zatížena např. zástavním právem a zástavní věřitel uplatňuje práva z něj.

Vada zde musí existovat v době plnění. Zakotvuje to § 1914 občanského zákoníku, který stanovuje povinnost plnit bez vad. U zvláštní právní úpravy pak vyplývají specifické požadavky na existenci vad (např. při převzetí věci, záruka za jakost má také zvláštní úpravu).

Zjevnost vady

Aby bylo možné uplatnit odpovědnost za vady, nesmí se jednat o vady zjevné. Zjevnost vady se posuzuje objektivně a obecně se zkoumá v okamžiku uzavření smlouvy (fakticky by ovšem bylo lepší zkoumat k okamžiku převzetí věci, ovšem současná právní úprava to takhle nestanovuje). Výjimkou, kdy je možné i uplatnění zjevné vady, je, pokud došlo ke lstivému zastření vady anebo k ubezpečení, že je věc bez vad. Obdobně jako zjevné vady se chovají vady, které jsou zjistitelné z veřejných seznamů (např. katastr nemovitostí).

Zjevná právní vada (§ 1920 odst. 2) - situace, kdy nabyvatel už při uzavírání smlouvy věděl o existenci právní vady nebo o ní vědět musel.

Uplatnění námitky uplynutí lhůta se neuplatní v případě, kdy zcizitel o vadě věděl.

V případě prodeje zboží v obchodě existuje vyvratitelná právní domněnka, že pokud se vada vyskytne během 6 měsíců po prodeji, existovala už od počátku. Důkazní břemeno tak leží na straně prodejce.

Reklamace

Pouhá existence vady ještě nic neznamená. Je nutné tyto vady uplatnit u zcizitele v reklamační lhůtě. Reklamační lhůta je lhůta pořádková. Její nedodržení tedy nemá žádné následky. Vadu je nutné vytknout bez zbytečného odkladu. Základní reklamační lhůta je 6měsíční. Chová se jako lhůta promlčecí. Jestliže nabyvatel nevytkne vady včas (tzn. v 6měsíční lhůtě od převzetí předmětu plnění, tak nedochází k zániku práv z vad - dlužník může ale namítnout promlčení práv z vad a soud práva nepřizná (opak stavu do roku 2014, kdy po uplynutí reklamační lhůty právo z vad zaniklo).

V případě oprávněného vytknutí vady dochází k stavění lhůty reklamační (platí i pro lhůtu záruční) po dobu, kdy nabyvatel nemůže vadný předmět užívat

Úhrnek

Práva vyplývající z odpovědnosti za vady

Pokud je vada odstranitelná, tak má nabyvatel právo na odstranění vady (případně doplnění, pokud se jedná o vadu v kvantitě) či přiměřenou slevu z ceny. Pokud je vada neodstranitelná a věc nelze věc řádně užívat, pak je právo odstoupit od smlouvy.

Lhůta není obecně stanovena, je tedy nutné si pomoci subsidiární úpravou splatností dluhu. Např. pokud věřitel neuplatnil právo na slevu či právo na odstoupení od smlouvy, ale dal věc do opravy nebo vyzval k doplnění množství, pak se bude postupovat podle obecných ustanovení o prodlení dlužníka.

Ve zvláštní úpravě jsou pak zvláštní lhůty pro odstranění vad. Zůstává nedotčeno ustanovení zákona o ochraně spotřebitele, který zakotvuje 30denní lhůtu k odstranění vad.

Dalšími právy jsou pak

• právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (§ 1924) - lhůta je měsíc po uplynutí reklamační lhůty
• právo na náhradu škody (§ 1925) - jsou k právu z vad subsidiární. Toho, čeho se lze domáhat z vadného plnění, se nelze domáhat přes náhradu škody. Právo z vad má striktní podmínky pro uplatnění - a tento institut by postrádal smysl, pokud by to šlo řešit i přes náhradu škody. Pokud je škoda na plnění samotném, jedná se o vadu. Pokud je škoda na něčem jiném než na plnění samotném (např. roztřískaná kuchyně po výbuchu papiňáku), tak se jedná o škodu. Stejně tak je subsidiární i úprava omylu.