Obchodní prostory

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Pojem

Občanský zákoník na mnoha místech operuje s pojmem obchodních prostor, avšak nikde neudává jejich přesnou definici. Potřeba alespoň teoretické definice je nutná minimálně z toho důvodu, aby bylo možné určit které smlouvy jsou smlouvy uzavírané mimo obchodní prostor podle § 1828 an.

Vymezení obchodních prostor

Jednoznačné vymezení obchodních prostor není možné, ale existují určitá kritéria, podle kterých budeme usuzovat, že se o obchodní prostory jedná.

Nutný je znak trvalosti, či obvyklosti (z pohledu spotřebitele, spotřebitel zde musí očekávat podníkání určitého podnikatele). Obchodní prostory mohou mít jakoukoliv podobu (prodejna, stánek atd.), musí se ovšem jednat o prostory, které podnikateli slouží jako trvalé či obvyklé.[1]

"Obchodní prostory jsou i prodejní automaty a automatizované obchodní systémy, trvalost jejch umístění a obvyklost pro spotřebitele však není nutné zkoumat. Smlouvy uzavřeny prostřednictvím jejich jsou z působnosti úpravy v § 1820 an. vyloučeny [§ 1840 písm. i)] ."[1]

Případy dle § 1828 odst. 2

Smlouva uzavřená mimo obchodní prostory bude i případ, kdy je spotřebitel osloven podnikatelem na ulici a následně dochází k podpisu smlouvy v provozovně. Důležitá je časouvá souvislost mezi oslovením spotřebitele na ulici a následným podpisem smlouvy již v provozovně.[2] Tedy pokud například bude spotřebitel osloven podnikatelem na ulici, avšak k podpisu smlouvy dojde až dva dny po tomto oslovení, již se nebude jednat o smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory. Smyslem a účelem tohoto ustanovení je zabránit agresivní obchodní praktice, kdy je spotřebitel pod záminkou exkluzivity či slevy nalákán do provozovny, kde již dojde k samotnému podpisu. Podnikatel se tak vyhýbá ochraně spotřebitele, konkrétně právům, které spotebiteli plynou při uzavření smlouvy mimo obchodní prostory - viz § 1829.

Druhým případ podle písm. b) dopadá na situace, kdy podnikatel organizuje zájezd, jehož účelem je propagace a prodej zboží či poskytování služeb. Toto ustanovní opět reaguje na agresivní obchodní praktiky podnikateli v minulosti často užívané.

  1. 1,0 1,1 Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721 - 2054). Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2014, s. 542. ISBN 978-80-7400-535-0.
  2. Tintěra, T., Podrazil, P., Petr, P. Základy závazkového práva. 1. Díl. Praha: Leges, 2016, s. 228