Law and Society

HNUTÍ LAW AND SOCIETY

ÚVOD

Law and Society, směr amerického původu, započal své aktivity bezprostředně po skončení druhé světové války. Přínosem L&S je odlišné nahlížení na právo a společnost. Užití nových metod a vysvětlení způsobů ovlivňování práva je přínosem, který nelze zpochybnit. Článek poukazuje na rozdíly ve vnímaní práva dle konceptu Law and Society a jiných právních „disciplín“. Bohužel v českém překladu je poměrně obtížné nalézt práce na toto téma, proto autorka textu doufá, že čtenáři načerpají nové poznatky o nepochybně zajímavém tématu a inspirují se k hledání dalších informací o L&S.

VZNIK LAW&SOCIETY

Law&Society se plně rozvíjí ve 20. století, přesněji kolem roku 1950. Jak trefně popisuje D. M. Trubek, bylo by naivní si myslet, že Hnutí vzniklo sepětím lidí stejného „smýšlení“. Ve svém článku popisuje pár rozmanitých typů osob, které na několika (málo) společných proměnných daly vzniknout L&S společenství. Jednotlivé „osůbky“ pojmenovává následovně: na straně „sociálních věd“ jsou jimi - Pravý vědec, „Řešitel“ sociálních problémů a Technik, na straně „právní“ jsou jimi – Převratný (světoborný) právník a Skeptický pragmatik. Po vydefinování každé jedné z postav se zdá nemožné, že se tyto značně odlišné typy na něčem vůbec shodly, co více, že založily zcela nový směr právní vědy. Může nám to v dnešní době připadat naprosto jasné, totiž že právo není zcela samostatným ostrůvkem a neexistuje ve vakuu, ale v poměrech, ve kterých Hnutí vznikalo, bylo toto „převratné“ smýšlení o právu minimálně překvapivé. Jeho zastánci měli za úkol přesvědčit univerzity, aby přijaly novou vědu, či ji alespoň tolerovaly. Své základy jeho příznivci stavěly na právním realismu, směru, který se ve společnosti již delší dobu držel.

Cílem Hnutí L&S bylo „porazit“ právní pozitivismus, který byl vládnoucí elitou v letech 1920 a následujících. O zárodcích L&S se však můžeme dočíst již v pracích Maxe Webera či dokonce Aristotela.

Základy Hnutí stojí na dvou ideách-právo jako konstrukt člověka/společnosti, tedy lidskou rukou vytvořené zákony a na relativitě/rozmanitosti kultur, mající za to, že právo není stejné v místě a čase. Ovšem zde musíme zmínit teorii přirozených práv, jejíž zastánci vnímají právo nikoliv jako konstrukt, nýbrž pro ně právo představuje přirozený jev, určité morální principy, které formují základní lidská práva. V moderní teorii je přirozené právo již přežitkem, nepopíraje však jeho důležitost. Pokud se budeme klonit k právu jako instrumentu čistě lidskou rukou stvořenou, bez vlivu společnosti se těžko dobereme k uspokojivému výsledku. Představitelé L&S se tedy zabývají prameny práva a jeho vlivem na společnost a vice versa. Friedman upozorňuje, že je potřeba odlišovat právní filozofii zaměřenou na sociální problémy a sociologií práva. Právo a společnost netvoří normativní systém, nýbrž se soustředí na čisté znalosti a fakta.

Dá se říci, že oproti smýšlení L&S stojí „zastaralé“ právo, kostnaté a nepřizpůsobivé právní teorie, dle jejich představitelů právo nesporně existující a působící bez ohledu na sociální kontext. Je to vůbec možné? V tom se právě pohledy obou představitelů nutně rozcházejí. Konvenční právní teorie hledí na právo pouze jako na jednotný, ničím neovlivněný systém, hledající odpovědi na otázky uvnitř vlastního systému. Zkrátka podle nich je právo autonomním státem. L&S hnutí však popírá absolutní autonomii práva a odpovědi na otázky hledá vně. Dalším bodem rozdělující naše dva nepřátele je vliv práva. Funguje stanovený systém práv a jejich vymáhání? Jaký má vliv na společnost, jak funguje, popřípadě zda-li vůbec funguje. Těmito otázkami se L&S zabývá. Kladen je velký důraz na law in action, a to především proto, že zastánci L&S věří, že díky tomu se podaří pochopit mnohé palčivé problémy společnosti.

Představitelé L&S však nevynáší žádné soudy, neodpovídají na právní otázky a už vůbec nemají za cíl označovat právní systémy jako „správné“ či „špatné.“ Zabývají se odpověďmi na právní otázky v odlišném úhlu, nikoliv v jejich hodnocení. V jejich hledáčku se objevují pouze odpovědi na otázku Proč je něco považováno za správné, a proč se vnímaní dané problematiky v průběhu let změnilo (například proč dříve byly svatby homosexuálních párů vnímány jako nepřípustné a dnes se pohled na tyto svazky zcela liší). Metody používané k získávání dat a informací jsou sice vědecké (experimenty, simulace, analýzy dat,..) ale samotná „disciplína“ je nikoliv vědecká.

PŘEDSTAVITELÉ LAW&SOCIETY

Mezi nejvýraznější představitele a zakladatele Law & Society patří Lawrence M. Friedman, William Felstiner, Richard Abel a Austin Sarat. Zřejmě nejznámějším z nich je Lawrence Friedman, který se ve svých článcích věnuje samotné osvětě o Law & Society. Ostatní tři jmenovaní společně vytvořili zajímavý koncept řešení sporů.

Dá se ovšem říci, že sociálním kontext, včetně vlivu ekonomiky a dalších obdobných věd se v právu objevil již dříve. Můžeme zmínit Eugena Ehrlicha či další známé sociology práva. Autorka se domnívá, že mezi „průkopníky“ sociálních aspektů v právu patří také Louis Brandeis, a jeho Brandeis brief, na tomto místě ovšem autorka odkazuje na samostatný článek o tomto významném právníkovi.

ZÁVĚR

Rozdílnost představitelů Hnutí právo a společnost od sociologů, antropologů a politologů zkoumajících právo jejich pohledem, je přesnost a stálost v používaných metodách. Snahou Hnutí je odlišit popis práva v deskriptivních a normativních pojmech. Světem jejich bádání je živoucí právo. Právní filozofie je nepochybně důležitou součástí přemýšlení nad právem a hledáním nových přístupů k právu, nicméně většinou je jejím úkolem zpochybňování určitých teorií či pochybování současných přístupy. Úkolem práva samotného je ovšem problémy řešit, ne je vytvářet. Lidé si právníky neplatí pro filozofování, ale pro odpovědi. Cílem Práva a Společnosti je vysvětlovat, zkoumat a popisovat skutečný chod věcí.

ZDROJE:

1.     Calvin Morrill, Lauren B. Edelman, Yan Fang, and Rosann Greenspan. Conversations in Law and Society: Oral Histories of the Emergence and Transformation of the Movement. Annual Review of Law and Social Science. 2020

2.     Cary Coglianese. Social Movements, Law, and Society: The Institutionalization of the Environmental Movement. 2001.

3.     David M. Trubek. Back to the Future: The Short, Happy Life of the Law and Society Movement Movement. 1

4.     L. M. Friedman.The Law and Society Movement. Stanford Law Review. 1986. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/1228563

5.     Morrill, Calvin, Edelman, Lauren B., Fang, Yan, Greenspan, Rosann. Annual Review of Law and Social Science.

6.   Conversations in Law and Society: Oral Histories of the Emergence and Transformation of the Movement. 2020.

      7.    Osina, Petr. Legal theory. Leges. 2017. Dostupné z: E-prezenčka.

     8.    W. L. Felstiner; R.L.Abel; A. Sarat. Emergence and Transformation of Disputes - Naming,   Blaming, Claiming ...Law and Society Volume. 1981. 52 pages