Jack Balkin
“Teze Jacka Balkina jsou často nechutné, leč pravdivé.”
- Andrew Koppelman
Profesor Jack Balkin (* 13.8.1956), právní vědec a profesor na americké Yale University, je tvůrčí postavou ústavního práva, jakožto vědy nahlížející z pohledu státovědného a ústavně-právního na telekomunikaci, kulturní a technologickou (r)evoluci. [1]
Osobní život
Balkin absolvoval svá magisterská studia na Harvard University, postgraduální studium pak na Cambridge University v Anglii. Než debutoval v obci akademické, zkusil intervenovat jak do justice, tak do advokátní sféry. Bezprostředně po svých studiích se stal asistentem soudkyně Carolyn D. King [2] na odvolacím soudu (The United States Court of Appeals) a posléze nastoupil do jisté newyorské advokátní kanceláře.
Kromě Yale Law School působil také například na University of Texas nebo na Kensas-Mississippi University, publikoval své ústavně-právní články v takovým periodicích jako je The New York Times nebo Washington Post.
Teorie ústavních cyklů
Profesor Balkin je autorem tzv. teorie ústavních cyklů, kterou podrobně vyložil a popsal ve své knize The Cycles of Constitutional Time. [3] Zpočátku vytváří schématicky tři základní fáze, ta potom dále rozvádí.
Chronologicky je můžeme seřadit následovně: vzestup a pád dominantních politických subjektů, zvyšující se politická polarizace a následně ústavní rozklad společně s klimaxem, tj. zvrácení dosavadního ústavního systému a vznik základů nového. [4] To vše se odehraje v rozmezí od pěti do deseti let od “přítomnosti” (t.č. rok 2020) a jakmile k tomu dojde, budou Spojené státy americké “vzdálenou a neveselou noční můrou, anebo nemocí, ze které je třeba se zotavit.” [5] Celá teorie je, jak již bylo zmíněno, vystavěna na základech USA, ale pro budoucí akademické práce se může taková teorie stát potenciální inspirací pro rozbor tuzemské politické situace. V podstatě lze celý mechanismus přirovnat k ekosystémům, které takřka cyklicky prochází těmito stádii:vznik a zaplňování ekologické niky, zrání a následné zvrácení ekosystému a vznik nových ekologických nik.
Je nezbytné zmínit, že celý tento teoretický komplex Balkin vykládá se střízlivým odstupem, jelikož se do jisté míry jedná o předpověď amerického státního uspořádání pro futuro, což však může být značně komplikované ze zjevných důvodů. Nelze zcela přesně cokoliv předpovídat, a to především, jde-li o vědy politické a humanitní. Vše výše zmíněné Balkin však přiznává, oné skutečnosti si je plně vědom a nebrání mu to postavit tuto teorii na řetězci logického a racionálního argumentování. [6]
Svoboda slova a kolizní otázky
Balkin se široce zabývá i problematikou svobody slova, zejména se věnuje současnému trendu tzv. “hate-speech” především v kontextu sociálních sítí. Dlouhodobě hledá v rámci své akademické dráhy tenkou hranici mezi svobodou slova, cenzurou a demokratickým státem.
Obecně vychází z přesvědčení, že institut svobody slova má chránit demokratický stát a že se tak docela nejedná o zbraň, kterou jedinec vůči státu má a lze se jí bezmyšlenkovitě ohánět. Pomyslné vidle do celé problematiky hází digitální komunikace a masový dosah, kterou ono pomyslné slovo a svoboda s tímto slovem spojená může mít. Této problematice se Balkin rovněž věnuje. Věnuje se jí především ve své rozsáhle eseji s názvem “Digital Speech and Democratic Culture”. [7] Balkin používá sousloví jako “digitální revoluce” a nezdráhá se ani kontroverze v podobě citace Karla Marxe a jeho monografie Kritika politické ekonomie.
Balkin poukazuje na fakt, že šířit názory a intelektuální produkty lidského myšlení je dnes mnohem levnější, než tomu bylo v minulosti. Náklady na tisk a produkci vůbec jsou mnohonásobně nižší, čímž dostává možnost vyjadřovat se (nejen) k věcem veřejným mnohem širší okruh osob, tedy i osob s nižším vzděláním, typicky osob, které si docela nemusí uvědomovat hodnotová stanoviska toho, co ta která osoba komunikuje. V České republice již víme, že trestní zákoník na takové skutkové podstaty nestačí, což je pozoruhodné vzhledem k relativně mladému trestnímu zákoníku v českém právním řádu. [8]
Odhlédnutím od společenských kontradikcí se dostaneme do samotné kolizní problematiky tak, jak na ni nahlíží Balkin. Problematiku větví do dvou rovin.
První rovinou je problematika duševního vlastnictví v kontextu cenzury, a to nejen ze strany státu. Tento konflikt se týká především mediálních korporací, čímž je vyvrácena obecná premisa, kdy svobodu slova běžně chápeme pouze v kontextu jedinců. Mediální korporace pak zasahují do tohoto schizmatu voláním po přísnější ochraně duševního vlastnictví, a to jak pomocí právních prostředků, tak těch technologických. [9] Doktrinálně se lze bavit o zcela nové koncepci nahlížení na úpravu duševního vlastnictví.
Konečně lze říct, že stěžejním problémem svobody slova jsou i svévolné redefinice takového institutu právě ze strany mediálních korporátů, které mají tendenci takové právo definovat mnohem šířeji, a to ve svůj individuální prospěch. [10] A tak dochází k tomu, že svoboda slova, jakožto mechanismus sledující veřejný prospěch, se stává individuální potřebou mediálních korporátů. Takové potřebě podléhají především americké obecné soudy a zakládají tím nebezpečný precedent (viz např. Eldren v. Reno) [11] , se kterým se bude postupem času mnohem hůře pracovat. Je ještě třeba poukázat, že tato Balkinova monografie reaguje na velice současné téma navzdory skutečnosti, že byla vydána v roce 2001.
The National Surveillance State
V roce 2008 Balkin reaguje na Bushovo povolání Národní bezpečnostní agentury Spojených států amerických (NSA) za účelem sledování telefonních komunikací těch kterých osob, údajně za účelem boje s terorismem. To dalo profesoru Balkinovi námět na vědeckou práci, která položila základy konceptu NSS. [12] V zásadě se nezabývá prezidentem Bushem, ani jeho oprávněností tohoto úkonu či pravomocí. Řeší ale kontext vlády a přístupu k technologiím.
Balkin říká, že “otázkou není, zda-li budeme mít dozorující stát v budoucnu, ale jaký typ dozoru to bude”. [13] Tvrdí, že se jedná o přirozený a nevyhnutelný produkt souběhu digitálního a technologického vývoje a nutnosti, aby stát reguloval lidské chování. Ale i v takovém státě Balkin předpokládá ochranu lidských práv.
V takovém kontextu rozlišuje dva modely dozorování. Rozdělil je na autoritářské a demokratické dozorování. Autoritářské dozorování přirovnává k “informačním lakomcům a nenasytům”. Autoritářský model ani tak nesleduje kvalitu získávaných informací, nýbrž jejich kvantitu. Potřebuje takřka všechny informace o těch kterých osobách a nedělí se o dané informace s médii ani širokou veřejností, tedy potřebují je pro svůj prospěch a odvozují důsledky z těch informací získaných tajně a “bokem”. Demokratické dozorování pak přirovnává k “informačním gurmánům a filantropům”. Dozorují za účelem dosažení veřejného blaha a nejsou-li získané informace zapotřebí, jsou okamžitě zničeny. Nedochází tedy k inklinaci tato data shromažďovat.
Informační fiducie
V kontextu sociálních sítí reaguje Jack Balkin i na masu informací (často i velmi intimních a citlivých), která se kumuluje v korporacích typu Google, Twitter apod. Často nejsme schopni se dopátrat, kdo konkrétně s nimi disponuje a jakým způsobem tak činí. Tento koncept přirovnává k informační fiducii, popř. svěřenskému fondu, jehož předmětem je citlivá informace. My jsme pak v roli beneficienta a sociální síť a její provozovatelé v roli fiduciáře. My předáváme věc (informaci) sociální síti a předpokládáme, že o ni bude dobře postaráno, tím jest rozuměno, že informace (i citlivá) nebude zneužita. Komplikovaná je pak situace, kdy zákon fiduciáři říká, že informaci již nesmí uchovávat (povědomí o jednání contra legem, typicky spáchání trestného činu). Je zde tedy výjimka.
Přínos Balkina pro právní vědu
• ústavní cykly a predikce pro státní uspořádání
• návrhy pro právní úpravu de lege ferenda v problematice umělé inteligence
• popularizace právní vědy (blog Balkinization) [14]
• problematika svobody slova v digitálním světě a její regulace.
- ↑ Balkin, J. Jack M. Balkin’s Biography [online]. Yale Law School. [cit. 17.4.2022]. https://law.yale.edu/jack-m-balkin#biography.
- ↑ Soudkyně Kingová byla soudcem od roku 1979. V roce 1999 se pak na sedm let stala předsedkyní onoho soudu a v roce 2013 odchází z justice po službě trvající 34 let.
- ↑ Balkin, J. The Cycles of Constitutional Time. New York: Oxford University Press, 2020.
- ↑ Balkin, J. The Cycles of Constitutional Time. New York: Oxford University Press, 2020, s. 6.
- ↑ Balkin, J. The Cycles of Constitutional Time. New York: Oxford University Press, 2020, s. 12.
- ↑ Balkin, J. The Cycles of Constitutional Time. New York: Oxford University Press, 2020, s. 6.
- ↑ Balkin, J. Digital Speech and Democratic Culture: A Theory of Freedom of Expression for the Information Society. New York Law Review. 2004, roč. 79, č. 1.
- ↑ Balkin, J. Digital Speech and Democratic Culture: A Theory of Freedom of Expression for the Information Society. New York Law Review. 2004, roč. 79, č. 1, s. 2.
- ↑ Balkin, J. Digital Speech and Democratic Culture: A Theory of Freedom of Expression for the Information Society. New York Law Review. 2004, roč. 79, č. 1, s. 9.
- ↑ Balkin, J. Digital Speech and Democratic Culture: A Theory of Freedom of Expression for the Information Society. New York Law Review. 2004, roč. 79, č. 1, s. 24.
- ↑ Eldred proti Renovi, rozsudek Odvolacího soudu USA, District of Columbia ze dne 16.2.2001, č. 99-5430.
- ↑ Pro potřeby této práce dále jen “stát národního dozoru”.
- ↑ Balkin, J. The Constitution in the National Surveillance State. Minnesota Law Review. 2008, roč. 93, č.1.
- ↑ Balkinization (v překladu Balkinizace, sám Balkin jej charakterizuje jako “nepředpokládaný důsledek existence Jacka Balkina”), ve kterém v podobě esejí s nádechem fejetonu, často pak se satirickým podtónem, reaguje na velice aktuální témata spojená s politickým a právním děním, vzhledem ke svému vědeckému zaměření se pak nezdráhá ani ryze technických témat.
