Evropský parlament

Z Iurium Wiki

Je jednou za tří nejdůležitějších institucí Evropské unie, občané EU do něj volí své zástupce každých pět let už od roku 1979. Vedle Evropské komise a Rady EU si postupně upevňoval své postavení, získával více pravomocí a stal se tak hlavním strůjcem integračního procesu. Jeho hlavním úkolem je zastupovat občany a přijímat evropské právní předpisy. V současné době hájí zájmy zhruba 507 milionů lidí z dvaceti osmi členských států 751 poslanců volených v přímých volbách občany EU. Zasedá ve Štrasburku (obvykle každý měsíc), Bruselu a jeho sekretariát je v Lucembursku.

Vznik

Akcí, která později zapříčinila vznik EP, byla smlouva ustanovující Evropské společenství uhlí a oceli, v roce 1957 byly podepsány Římské smlouvy, které potvrzují vytvoření dalších dvou organizací- Evropského společenství pro atomovou energii a Evropského hospodářského společenství. Zároveň byly konstituovány nové společné orgány všech tří společenství, jedním z nich bylo Shromáždění, později nazývané Evropský parlament. Dalším důležitým pilířem vzniku a utváření EP byl rok 1979, kdy proběhly první přímé volby poslanců. Posledním důležitým milníkem ve vývoji byl rok 1986, kdy byla přijata první významná revize Římských smluv tzv. Jednotný evropský akt nebo též Akt o jednotné Evropě, který definitivně změnil název Shromáždění na Evropský parlament, i když tento název byl používán od roku 1962 a posílil jeho postavení.

Funkce Evropského parlamentu

Evropský parlament je zákonodárný orgán EU, vykonává tři základní funkce, legislativní – schvalování právních předpisů, otázky mezinárodních dohod, rozhoduje o přistoupení nových členů do EU. Dozorčí – volí předsedu Komise a vyslovuje jí důvěru, schvaluje způsoby využití peněz EU, vyjadřuje se k peticím a sleduje průběh voleb. Rozpočtovou – schvaluje spolu s Radou rozpočet EU a schvaluje dlouhodobý rozpočet.

Pravomoci

Pravomoci Evropského parlamentu jsou tři: legislativní, rozpočtová a kontrolní.

Legislativní pravomoc

Evropský parlament schvaluje právní předpisy EU, jejichž návrhy byly předloženy Komisí, dále rozhoduje v otázkách mezinárodních dohod. Rozhoduje, který stát může přistoupit do EU, kontroluje pracovní program komise a může jí uložit, aby vypracovala návrh určitého právního předpisu.

Rozpočtová pravomoc

Evropský parlament se o pravomoci nad finančními prostředky dělí s Radou. Rada navrhuje rozpočet a Parlament ho schvaluje za složité procedury. Před vydáním Lisabonské smlouvy měla rada ohledně financí hlavní slovo, zabírala se tzv. povinnými výdaji, zatímco Evropský parlament pouze nepovinnými výdaji, které nebyly závazně zapsány v evropském právu. Lisabonská smlouva zrovnoprávnila Parlament a Radu v rozhodování o evropském rozpočtu.

Dozorčí pravomoc

Evropský parlament dohlíží na aktivity Evropské unie, evropské Komise a ostatních orgánů. Pro výkon svých povinností má právo zřídit různé vyšetřovací komise a výbory. Má právo schvalovat jmenovaného předsedu Komise a také vyslovuje důvěru nové Komisi, má též právo ji odvolat, to se ovšem ještě nikdy nestalo. Schvaluje způsoby využití peněz Evropské unie a zaobírá se peticemi, které byly předloženy občany.

Volby do Evropského parlamentu

Konají se ve všech členských státech. Naposledy se konaly dvacátého druhého až dvacátého pátého května 2014. Volby se konají každých pět let, tudíž příští budou v roce 2019. Byly to osmé přímé volby od roku 1979, kdy proběhly první přímé volby. Poslanci jsou voleni do Evropského parlamentu podle zásady poměrného zastoupení. Volit mohou všichni občané EU na území daného členského státu, pokud splňují základní podmínky - 18 let, občan EU a musí být svéprávný.

Volby v ČR

V České republice se poslední volby do Evropského parlamentu konaly dvacátého třetího a dvacátého čtvrtého května 2014. V Česku se volilo dvacet jedna poslanců. Byly to třetí volby v České republice. Volební účast dosáhla 18,20%. Byli zvoleni čtyři poslanci za ANO 2011, čtyři za TOP 09 a STAN, čtyři za ČSSD, tři za KSČM, tři za KDU-ČSL, dva za ODS a jeden za Stranu svobodných občanů.

Předseda Evropského parlamentu

Je funkce, kterou vykonává nejvyšší představitel Evropského parlamentu. Jeho funkce je zejména řídící a reprezentační, předseda má čtrnáct místopředsedů, kteří řídí zasedání v době jeho nepřítomnosti. Jeho funkční období je dva a půl roku, což znamená, že za jedno funkční období parlamentu se vystřídají dva předsedové. Aktuálním předsedou je Ital Antonio Tajani, zastupující frakci křesťanských demokratů v EP, který byl zvolen v lednu roku 2017. Předchozím předsedou byl Martin Schultz z frakce sociálních demokratů v EP.

Naši zástupci v Evropském parlamentu

Aktuálně zastupuje Českou republiku dvacet jedna poslanců. Čtyři mandáty získalo hnutí ANO - Pavel Telička, Petr Ježek, Dita Charanzová, Martina Dlabajová. TOP 09 získalo čtyři mandáty - Jiří Pospíšil, Stanislav Polčák, Jaromír Štětina, Luděk Niedermayer, za ČSSD také čtyři mandáty - Jan Keller, Olga Sehnalová, Pavel Poc, Miroslav Poche. KSČM získala tři mandáty - Kateřina Konečná, Jiří Maštálka, Jaromír Kohlíček. KDU-ČSL také po třech mandátech - Pavel Svoboda, Michaela Šojdrová, Tomáš Zdechovský. ODS získala dva mandáty - Jan Zahradil, Evžen Tošenovský a Strana svobodných občanů jeden mandát - Petr Mach.

Politické frakce

Politických frakcí je celkově sedm, poslanci jsou do nich zařazeni podle politické příslušnosti, nikoliv podle státní příslušnosti, tím pádem poslanci nezastupují zájmy své země, ale zájmy daného politického zaměření napříč Evropou.

1. Skupina Evropské lidové strany - Evropští demokraté (EPP) - V jejím programu jsou hlavně tradiční hodnoty Evropy, růst zaměstnanosti v členských státech, boj proti terorismu a větší solidárnost mezi státy. Z našich politických stran je zde přiřazena KDU-ČSL.

2. Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D) - jejími prioritami jsou znovunastartování ekonomiky EU, socializace Evropy, boj proti klimatickým změnám a zrovnoprávnění mužů a žen. Patří zde ČSSD.

3. Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) – dodržování základních lidských práv, boj s terorismem, posílení trhu, zaměstnanost, energetika, životní prostředí, posílení Evropské bezpečnosti. Za Českou republiku je zde zastoupena strana ANO 2011.

4. Skupina Zelených a Evropské svobodné aliance (Zelení/EFA) – obnovitelné zdroje energie, udržitelný rozvoj, lepší pracovní podmínky, boj proti chudobě, demokracie a lidská práva.

5. Evropská konzervativní a reformní skupina (EKR) – jejími cíli jsou svoboda podnikání, kontrolování přistěhovalecké politiky, důležitá role rodiny, energetická bezpečnost, transparentnost demokracie. Patří zde ODS.

6. Skupina Konfederace evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL) – jejími cíli jsou výdaje na zdravotnictví a školství, boj proti diskriminaci žen, zaměstnanost, zkvalitnění pracovních podmínek, boj proti obchodu s bílým masem. Zde patří strana KSČM.

7. Evropa svobody a demokracie (EFD) – jejich priority jsou transparentnost, podpora demokracie, vystupování proti evropské integraci, důraz na spolupráci s USA, respekt k tradičním hodnotám, zlepšení životního prostředí a boj proti diskriminaci a rasizmu.

Seznam výborů Evropského parlamentu

Stálé výbory

AFET - Zahraniční věci

DROI - Lidská práva

SEDE - Bezpečnost a obrana

DEVE - Rozvoj

INTA - Mezinárodní obchod

BUDG - Rozpočet

TRAN - Doprava a cestovní ruch

AGRI - Zemědělství a rozvoj venkova

CULT - Kultura a vzdělávání

AFCO - Ústavní záležitosti

FEMM - Práva žen a rovnost pohlaví

LIBE - Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

CONT - Rozpočtová kontrola

ECON - Hospodářství a měna

EMPL - Zaměstnanost a sociální věci

ENVI - Životní prostředí, veřejné zdraví

ITRE - Průmysl, výzkum a energetika

IMCO - Vnitřní trh a ochrana spotřebitelů

REGI - Regionální rozvoj

PECH - Rybolov

JURI - Právní záležitosti

PETI – Petice

Zvláštní výbory

TAXE - Daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem

== Seznam použité literatury

Použitá literatura

1. Evropská unie: historie, instituce, akonomika a politiky. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 1999, viii, 142 s. Business books (Computer Press). ISBN 80-722-6196-7.

2. Učebnice evropské integrace. Vyd. 1. Brno: Barrister, 2006, 414 s. ISBN 80-736-4022-8.

3. HLAVATÁ, Kateřina a Eva KRUMPHOLCOVÁ. Evropská unie v kostce. České vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2008, 438 s. ISBN 978-80-7236-665-1.

Autoři článku: FK (František Kousal)