Elektronizace justice a veřejné správy

Vývoj informačních a komunikačních technologií v 21. století umožňuje digitalizaci a automatizaci různých postupů nejen v odvětvích technických, ale také v právu. Vývojové tendence se snaží složité byrokratické procesy a úkony, potažmo soudní řízení zjednodušit, zrychlit a zefektivnit. Ideou je kompletní přesun na digitální platformu za pomoci výpočetní techniky, která umožní evidovat veškeré potřebné informace a dokáže automatizovat a provádět různé úkony prostřednictvím elektronických formulářů, které mají ulehčit práci uživatelům. Ministerstvo vnitra ČR proto spustilo v roce 2007 obří projekt digitalizace veřejné správy nazvaný eGovernment, který si právě kladl za cíl výše zmíněné. Součástí eGovernmentu se po několika letech stal novější projekt v režii Ministerstva spravedlnosti ČR- eJustice.

eJustice je projektem Ministerstva spravedlnosti ČR, na základě kterého by mělo dojít ke zkvalitnění služeb občanovi, zároveň zefektivnit a zrychlit soudní řízení a komunikaci mezi soudy, a to vše v duchu posilnění práva na spravedlivý proces. Základním dokumentem, který určil jednotnou strategii a koncepci eJustice, jakožto projektu elektronizace justice je tzv. Resortní strategie pro rozvoj eJustice na období 2016-2020. eJustice je podle uvedeného dokumentu definovaná jako elektronizace spočívající na využití informačních a komunikačních technologií a informačních systémů v justici. Je tak součástí většího projektu eGovernmentu, a proto sdílí jeho uzlové body strategie. Samotný postup eJustice je vybudován na principech podpoření spravedlivého, zákonného a rychlého rozhodování jednotlivých složek justice (soudy, zastupitelství, Probační a mediační služba apod.), které by mělo být zároveň efektivnější, hospodárnější a transparentnější než dříve. Dalším stěžejním cílem strategie bylo posilnění vztahů a vytvoření jednotné koncepce mezi eJusticí a eGovernmentem, tedy silnější spolupráce mezi ministerstvy spravedlnosti a vnitra. Ono propojení se dalo spatřit například u oboustranného napojení informační systém datových schránek, popřípadě souvztažnost informačních systémů, základních registrů na justici.

Základní právní výstupy projektu eJustice:

elektronický spis- vedení spisové služby v elektronické podobě, která má postupně nahradit listinnou podobu spisu, zajistí zvýšení efektivity práce organizačních složek justice a snížení nákladů na údržbu (zrychlení bude patrné hlavně ve spisech, které jsou specifické pro své rutinní procesní úkony a přednost mají mít zejména spisy bez jednání).

ePodatelna- Internetový portál sloužící ke kompletaci různých podání na soud prostřednictvím formulářů a uživatele seznamuje, kontroluje v rámci kompletace formulářových podání. Společně s elektronickým podpisem je vyplněné podání odesláno na elektronickou podatelnu soudu. Takové podání je podáním jako takovým ve smyslu občanského soudního řádu a není potřeba doplnění jeho originálu, a to podle § 42 odst. 3, zák. č. 99/1963 Sb.

infosoud- Internetová aplikace, díky které účastníci soudního řízení mohou sledovat procesní průběh řízení, včetně právních mocí soudních rozhodnutí.

infojednání- Podobně jako infosoud, nicméně obsahuje konkrétní informace o konkrétním nařízeném jednání soudního řízení.

projekt eSbírka a eLegislativa- Projekt Ministerstva vnitra ČR, který má přispět k větší dostupnosti, přehlednosti pozitivního práva, a to včetně legislativního procesu právních předpisů. Jedná se o projekt z roku 2014, který měl být dle původních plánu již dokončen, nicméně přes mnohé průtahy, přerušení by měl být definitivně dokončen v říjnu roku 2022.

eSbírka- Její obsah bude sestávat z dvou částí. Jednak to budou úplná znění právních předpisů vyhlašované ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Druhak součástí eSbírky budou různá výkladová stanoviska jednotlivých úřadů. Mělo by rovněž dojít k propojení s internetovými portály EUR-Lex a N-Lex.

eLegislativa- Bude zaměřena na proces tvorby právních předpisů, novelizace právních předpisů a jejich právně závazná úplná znění. Přínosem by měla být větší přehlednost, transparentnost a snížení počtu chyb během legislativního procesu.

eGovernment. Cílem eGovernmentu je elektronizace veřejné správy, která by měla sloužit jako rychlejší komunikace mezi jednotlivými orgány veřejné správy, tak i v kontaktu s občany. Jednotlivé činnosti postupné digitalizace veřejné správy mohou spočívat v digitální správě věcí veřejných, používání ICT technologií, upravení postupů a fungování jednotlivých úřadů a přesunu kontaktu s občany na internetovou platformu. Stejně jako projekt eJustice má eGovernment zrychlit, zjednodušit, zpřehlednit a zlevnit veřejnou správu.

Základní výstupy projektu eGovernment:

Czech POINT= Český Podací Ověřovací a Informační Národní Terminál- Jedná se o kontaktní místo veřejné správy s občanem mimo místa úřadů. Czech POINT provozují pracoviště České pošty, Hospodářské komory ČR a další subjekty, které mají příslušné oprávnění podle zvláštního zákona. Czech POINT spočívá v poskytování výpisů, opisů a informací. Díky těmto službám je zajištěna větší dostupnost veřejné správy občanům. Služby, které Czech POINT: Výpis a opis z Rejstříku trestů, Výpisy ze základních registrů (katastru nemovitostí, Obchodního rejstříku, Insolvenčního rejstříku, Rejstříku trestů, lékového záznamu pacienta), Konverzi dokumentů, agendu matrik, agendu ohlašoven, agendu soudů nebo také zřízení datové schránky. Všechny služby Czech POINTu podléhají správním poplatkům podle zákona o správních poplatcích.

Datová schránka- Doručovací systém a elektronické uložiště, který je zřízen pro komunikaci mezi veřejnými orgány a fyzickými/ právnickými osobami. Systém datových schránek je zřizován Ministerstvem vnitra ČR a provozován Českou poštou.  Práva a povinnosti spojené s datovými schránkami se řídí podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, kde jsou mimo uvedeného také specifikace datových schránek pro odlišné typy osob a sankce protiprávních jednání. Co se týče uživatelů datových schránek, tak jedna osoba může mít zřízenou právě jednu datovou schránku a není možné ani například v rámci právnické osoby zřídit více datových schránek pro účely svých zaměstnanců. Datové schránky musejí mít povinně zřízené osoby, které podléhají zápisu do obchodního rejstříku, advokáti, daňoví poradci, insolvenční správci, statutární auditoři, soudní znalci, překladatele a tlumočníci a orgány veřejné moci. Podle procesních právních předpisů jsou jednotlivé složky věřejné správy zasílat prostřednictvím datové schránky přednostně (viz. občanský soudní řad, správní řád,…).

Systém základních registrů- Sbírá osobní údaje o subjektech a slouží ke zrychlení a zjednodušení postupu úřadů. S tímto systémem dostaly informace obsažené v registrech právní závaznost a větší aktuálnost, protože všechny registry jsou vzájemně propojené a aktualizované. K využití osobních údajů osob je potřeba zákonného oprávnění a systém rovněž eviduje, kdo z registrů čerpal. Mezi základní registry se řadí: Registr osob, Registr obyvatel, Registr práv a povinností, Registr územní identifikace.