Ekonomická analýza práva

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Ekonomická analýza práva (v angličtině označovaná jednoduše "Law and economics") je spojená se jménem soudce Richarda Posnera. Ten pojem ekonomické analýzy práva definoval jako aplikaci teorií a empirickým metod ekonomie na centrální instituce právního systému.[1] Přestože má ekonomická analýza právadopady na prakticky všechny části právního systému, nikde nebylo její použití užitečnější a významnější než pro závazkové deliktní právo.Již v začátcích vývoje ekonomické analýzy práva totiž Richard Posner analyzoval 1.500 rozhodnutí amerických odvolacích soudů aby ověřil svoji teorii nedbalosti (the theory of negligence). Tento vzorek potvrdil jeho hypotézu, že dominantní funkcí systému deliktního práva je vytvořit taková pravidla odpovědnosti, která přináší (alespoň přibližně) efektivní (tj. s racionálními ztrátami) optimalizaci množství nehod.[2] I přesto, že tedy argument efektivností dokázal vysvětlit existenci pravidel, ani jeden soud v těchto 1.500 rozhodnutích efektivnost nezmínil.[3]

Although the case fell outside of Posner ’ s data set, he characterized it as an “ attempt to make explicit the standard that the courts had long applied ” (p. 32). To a considerable degree, therefore, the early success of the positivist project can be attributed to the suggestive language in Carroll Towing . To better understand the issue that Judge Hand was addressing, consider the context as legal economists commonly describe it. The defendant, Carroll Towing Co., was readjusting a line of barges moored in New York Harbor. One of the barges, the Anna C , broke loose and crashed into a tanker. The tanker ’ s propeller damaged the hull of the Anna C , and she sank. The plaintiff, the owner of the Anna C , sued Carroll Towing Co. for the damages. The question before the appellate court was whether the tug owner, who had been deemed negligent at trial, could avoid paying the damages to the owner of the Anna C . The defendant argued that the barge owner was partially to blame for the accident because he failed to keep a bargee on board. Judge Hand agreed, reasoning that a defendant should be deemed negligent, and a plaintiff contributorily negligent, whenever the cost to the party of preventing an accident is less than the expected cost of the accident. According to his pithy algebraic formulation, a party ’ s duty is a function of three variables: the probability of an accident ’ s occurring, ( P ); the gravity of the resulting loss or injury if an accident occurs, ( L ); and the burden of precautions adequate to avert the accident, ( B ). Applying the formula, Hand found that the barge owner was contributorily negligent because the cost of leaving a bargee on the barge, ( B ), was less than the probability of a loss, ( P ), times the gravity of the loss, ( L ). According to Posner, Hand ’ s reasoning made explicit the otherwise implicit “ economic meaning of negligence ” ( 1972 , p. 32).[3]
(...) By holding a party liable for whom B < PL , tort law will encourage effi cient investments in accident prevention. Put in the language of legal economists, tort law will induce parties to “ internalize their externalities. ” ( Externalities are the costs that an actor ’ s actions impose on others but that the actor excludes from his or her decision - making calculus. Much of tort law should, according to legal economists, be understood as an attempt to force individuals to take into account – to internalize – the costs that their actions impose on others.)[3]

V začátku si ekonomická analýza práva pokládala tyto dvě otázky, které jsou spíše deskriptivního ražení:

  • jaké jsou behaviorální následky právní úpravy a vede tato úprava k efektivnímu (tj. nákladově minimalizujícímu) výsledku?
  • jak by vypadalo právo, pokud by efektivnost právního systému bylo jeho jediným účelem a vypadá takto právo?[2]

Poté se začala prosazovat novější větev, která se zaměřovala i na otázky normativní a preskriptivní:

  • měla by být efektivnost cílem práva?
  • pokud ano, jak by mělo právo vypadat aby tento cíl naplňovalo co nejlépe?[2]

Předpoklady fungování principů ekonomické analýzy práva jsou v podstatě velice podobné principům, ze kterých vychází i klasická ekonomická teorie. Přesto je možné vidět jistá specifika, které je možné si ukázat pro výše uvedený příklad:

  • předpoklad racionálních aktérů - jednotliví aktéři mají stabilní a dobře seřazené preference, což znamená, že počítají výhody a nevýhody každého řešení
  • všechny výhody a nevýhody se počítají v rámci jediné metriky - v peněžních jednotkách
  • oba dva aktéři mají kompletní infomaci ohledně následků vyjádřených v peněžní jednotce pro každou možnost jejich jednání, ovšem jejich informace není perfektní v tom smyslu, že nevědí, jak se zachová druhá strana
  • obě dvě strany mají neutrální postoj k riziku
  • nejsou zde žádné externality pro třetí stranu
  • obě dvě strany znají aplikovatelná právní pravidla[4]
  1. HANSON, Jon. HANSON, Kathleen. HART, Melissa. Law and Economics. In: PATTERSON, Dennis. A Companion to Philosophy of Law and Legal Theory. Second edition. 2010, West Sussex: Blackwell Publishing Ltd, s. 299.
  2. 2,0 2,1 2,2 HANSON, Jon. HANSON, Kathleen. HART, Melissa. Law and Economics. In: PATTERSON, Dennis. A Companion to Philosophy of Law and Legal Theory. Second edition. 2010, West Sussex: Blackwell Publishing Ltd, s. 300.
  3. 3,0 3,1 3,2 Tamtéž, s. 301.
  4. Tamtéž, s. 303.