Doručování dle osř

Z Iurium Wiki

Základním předpisem pro doručování je zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), spolu se zákonem č. zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech. Doručování dle o.s.ř. se ovšem netýká pouze datových schránek a poštovního doručování a doručování skrze soudního zmocněnce, ale také klade procesní podmínky pro listiny potvrzující doručení atd.

Způsoby doručování

Soudem při jednání či jiném soudnímu úkonu

Písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu, kterým může být například přípravné jednání dle 114c osř. Vzhledem k extenzivnímu výkladu lze dojít ke skutečnosti, že: „není nikde stanoveno, že se doručení musí udát v jednací síni, může k němu dojít prakticky kdekoli, kde dojde k úřednímu kontaktu soudu s adresátem“[1]. S ohledem na toto se nabízí otázka, zda může být doručováno nahlédnutím do spisu. Toto řeší rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 5 Cmo 180/98 ze dne 23. 4. 1998, podle kterého je možné doručit při nahlížení do spisu, ale doručení musí splňovat veškeré zákonem stanovené postupy včetně náležitého vyplnění průkazu doručení. V situaci, kdy si účastník řízení pouze pořídí opis písemnosti ze spisu se tedy nejedná o účinné doručení.[1]

Nebyla-li písemnost doručena způsobem uvedeným výše, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. A pokud není možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu. A pokud ani takové doručení není možné předseda senátu nařídí doručit ji prostřednictvím doručujícího orgánu, nebo účastníka řízení či jeho zástupce.

Veřejná datová síť

Adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je adresa datové schránky evidovaná podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů. Prostřednictvím veřejné datové sítě soud doručuje na elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu, jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas.

Doručování do datové schránky je prioritní doručovací metoda a mimo § 45 odst. 2 osř ji výslovně stanovují i další zákonné předpisy – § 19 odst. 1 správního řádu, § 42 odst. 1 správního řádu soudního, § 62 odst. 1 trestního řádu či § 39 odst. 1 písm. b) daňového řádu.[2]

Doručování do datové schránky nelze na žádost účastníka vyloučit.

Při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky se postupuje podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů. Při doručování písemnosti podle § 46 odst. 2 o.s.ř. soud adresáta vyzve, aby doručení potvrdil soudu do 3 dnů od odeslání písemnosti datovou zprávou podepsanou adresátem. Doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila soudu jako nedoručitelná nebo jestliže adresát do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její přijetí datovou zprávou.

Pro zajímavost je dobré zmínit, že kárný senát České advokátní komory v kárném řízení pod sp. zn. K 97/2013 stanovil, že je kárným proviněním, jestliže advokát nepoužívá datovou schránku k přijímání dokumentů od orgánů̊ veřejné́ moci, přičemž za tento kárný přestupek uložila pokutu ve výši 10.000 Kč.[3]

Doručování poštovní zásilkou

Adresátu se doručuje na adresu pro doručování, lze mu rovněž doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen.

Jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování. V souvislosti s tímto stojí za zmínku článek Anny Dolejší, který byť je z roku 2009, přináší zajímavé postřehy, neboť upozorňuji na nedostatečné zabezpečení jiné elektronické adresy jako je email a dále na zákonem stanovenou podmínky, tedy, že to zákon či povaha věci nesmí vylučovat, a především by taková změna doručování měla přispět k urychlení řízení[4], nikoli k protahování.

Adresát má vůči soudu oznamovací povinnost, kdy je povinen bez zbytečného odkladu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování týkající se účastníkem žádané adresy pro doručování, tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem oznámeny.

Doručování prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce

Neuvede-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce

a) u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti (§ 10b odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 7/2008 Sb.); není-li taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle § 10 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle § 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů., nebo adresa místa pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu cizince,

b) u podnikající fyzické osoby adresa sídla nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy; má-li obchodní závod (dále jen „závod“) fyzické osoby organizační složku, i adresa sídla organizační složky,

c) u fyzické osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě adresa věznice, v níž vykonává trest nebo vazbu,

d) u fyzické osoby v zařízení pro výkon ochranného opatření zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy adresa tohoto zařízení,

e) u právnické osoby adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy; má-li právnická osoba organizační složku, i adresa sídla organizační složky,

f) u advokátů adresa jejich sídla,

g) u notářů adresa jejich notářské kanceláře,

h) u soudních exekutorů adresa jejich kanceláře,

i) u patentových zástupců adresa jejich sídla nebo bydliště zapsaná u Komory patentových zástupců,

j) u insolvenčních správců adresa jejich sídla zapsaná v seznamu insolvenčních správců,

k) u státu adresa sídla příslušné organizační složky státu, v případě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových adresa jeho příslušného územního pracoviště,

l) u státního zastupitelství adresa jeho sídla,

m) u správních úřadů adresa jejich sídla,

n) u obcí a vyšších územních samosprávných celků adresa sídla obecního úřadu a adresa sídla krajského úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy.

Zástupce pro doručování písemností

Není-li možné účastníku nebo jeho zástupci doručovat písemnosti bez obtíží nebo průtahů, předseda senátu ho bez prodlení vyzve, aby si zvolil pro doručování písemností zástupce. To neplatí v případech, kdy účastník řízení nebo zástupce je ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě nebo v zařízení pro výkon ochranného opatření zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy, kdy účastník řízení nebo zástupce požívá diplomatické výsady a imunity, je v bytě toho, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, nebo mu má být doručeno v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, nebo kdy účastník řízení nebo zástupce je vojákem v činné službě, příslušníkem Policie České republiky, příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky nebo příslušníkem Vězeňské služby a justiční stráže, kterému nelze doručit jinak než prostřednictvím krajského vojenského velitelství, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.

Nezvolí-li si účastník nebo jeho zástupce ve stanovené lhůtě zástupce pro doručování písemností nebo není-li možné ani tomuto zástupci bez obtíží a průtahů doručovat, doručují se jim písemnosti uložením u doručujícího soudu. Účastník nebo jeho zástupce o tom musí být ve výzvě předsedy senátu zmíněné výše poučeni. „Totéž platí i v případě, kdy je osoba vyzvána, aby si zvolila zástupce pro doručování písemnosti v souvislosti s nařízeným předběžným opatřením dle § 76b o.s.ř.“[5].

Toho, komu bylo v opatření na ochranu před domácím násilím zakázáno, aby se zdržoval v bytě nebo jinde, kam by mu mohlo být doručováno (§ 46a odst. 1 a 2 o.s.ř.), soud při provedení výkonu rozhodnutí vyzve, aby, není-li možné mu doručovat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soudu sdělil adresu, na kterou mu bude možné po dobu trvání opatření doručovat písemnosti (§ 46 a § 46a odst. 1 o.s.ř.), nebo aby si zvolil zástupce pro doručování písemnosti. Nevyhoví-li výzvě, doručují se mu písemnosti uložením u soudu; o tomto následku musí být ve výzvě poučen.

Co se týče písemností, které byly uloženy u doručovacího soudu, tyto se považují za doručené dnem uložení.

Doručování prostřednictvím doručujícího orgánu

Doručujícími orgány jsou

a) soudní doručovatelé,

b) orgány Justiční stráže,

c) soudní exekutoři,

d) provozovatelé poštovních služeb, dále mezi doručující orgány patří,

e) Vězeňská služba České republiky, jde-li o doručování fyzickým osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,

f) zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, jde-li o doručování fyzickým osobám umístěným v těchto zařízeních,

g) ústav pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o doručování fyzickým osobám umístěným v tomto zařízení,

h) krajská vojenská velitelství, jde-li o doručování vojákům v činné službě a písemnost není možno doručit jinak,

i) Ministerstvo vnitra, jde-li o doručování příslušníkům Policie České republiky a písemnost není možno doručit jinak,

j) Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o doručování fyzickým osobám požívajícím diplomatické výsady a imunity, nebo osobám, které jsou v bytě toho, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, anebo osobám, jimž má být písemnost doručena v budově nebo v místnosti chráněné diplomatickou imunitou.

Prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb lze písemnost doručovat, jen jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy (viz. zákon č. 29/2000 Sb., zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, vznikne provozovateli poštovních služeb povinnost dodat zásilku obsahující písemnost způsobem, který je předepsán pro doručování písemnosti tímto zákonem. Doručuje-li se prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu v listinné podobě mohou být vyhotovovány za součinnosti tohoto provozovatele; podrobnosti takového postupu stanoví prováděcí právní předpis.

Doručování písemností do vlastních rukou

Do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon (např. usnesení dle § 114b odst. 1 o.s.ř., předvolání dle § 144c odst. 1 o.s.ř. či platební rozkaz dle § 173 odst. 1 o.s.ř.), nebo nařídí-li tak soud.

Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu. Taková výzva musí obsahovat označení

a) soudu, který písemnost předal k doručení,

b) doručované písemnosti, která byla vložena do obálky,

c) adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena,

d) doručujícího orgánu,

e) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis.

Doručující orgán ve výzvě uvede, u koho, kde a v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí a do kdy a v jaké době si příjemce může písemnost vyzvednout. Není-li vyloučeno náhradní doručení písemnosti, musí v ní být též obsaženo poučení o následcích, jestliže písemnost nebude vyzvednuta.

Písemnost se ukládá:

a) v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se písemnost doručuje jeho prostřednictvím,

b) u soudu, jemuž byla písemnost vrácena z důvodu nemožnosti zanechat výzvu,

c) v ostatních případech u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení.

Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl, toto nazýváme tzv. „náhradním doručením“. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. K tomuto uvádí Mgr. Bc. Tomáš Střeleček LL.M. a Mgr. Petr Navrátil: „Náhradní doručení, jak naznačujeme shora, lze považovat za prostředek ultima ratio, neboť jeho podstatou je, že se doručování uskutečňuje náhradně oproti pravidelnému postupu, tj. oproti tzv. přímému doručení. V případě náhradního doručení v principu adresát nepotvrzuje převzetí písemnosti, neboť se doručuje fikcí. Aby bylo ale dosaženo cíle materiálního doručení, jsou do doručování zapojeny prostředky (vhození do schránky, vyvěšení na úřední desce, oznámení či předání písemnosti osobě domácí nebo sousedům apod.), které mají umožnit, aby adresát měl alespoň možnost seznámit se s doručovanou písemností či alespoň s tím, že mu bylo doručováno.[6]

U písemností, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil předseda senátu, je vyloučeno náhradní doručení a v takovém případě doručující orgán vrátí písemnost odesílajícímu soudu po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí. Typickým příkladem vyloučení náhradního doručení ze zákona je platební rozkaz (srov. § 173 odst. 1 a § 174a odst. 3 o.s.ř.).

Doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě se považuje za doručení do vlastních rukou adresáta.

Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel, písemnost vrátí se zprávou odesílajícímu soudu.

Doručování jiných písemností

Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti. Nelze-li takto doručit, doručující orgán písemnost vrátí odesílajícímu soudu a v místě doručení o této skutečnosti zanechá písemné oznámení, které musí obsahovat označení

a) soudu, který písemnost předal k doručení,

b) doručované písemnosti,

c) adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena,

d) doručujícího orgánu,

e) sdělení, že písemnost byla vrácena odesílajícímu soudu,

f) jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis.

Odesílající soud doručí písemnost vyvěšením na úřední desce soudu; písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení. Stejně se postupuje, nelze-li v místě doručení zanechat oznámení.

Stejně jako u doručování do vlastních rukou, Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel, písemnost vrátí se zprávou odesílajícímu soudu.

Příjemci písemností

Za fyzické osoby jsou oprávněny písemnost přijmout osoby, které k tomu byly adresátem zmocněny na základě písemné plné moci udělené před provozovatelem poštovních služeb. Za právnické osoby, stát, správní úřad, obcí a vyšších územních samosprávných celků jsou oprávněny písemnost přijmout osoby uvedené v § 21 až 21b o.s.ř., případně jiné osoby, které tím byly pověřeny, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé.

Za podnikající fyzickou osobu jsou oprávněny písemnost přijmout osoby, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé.

Písemnost určenou advokátu, notáři, soudnímu exekutorovi a patentovému zástupci za ně mohou přijímat osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo jejich zaměstnanci. Vykonávají-li tyto osoby svou činnost společně s jinými osobami, mohou ji přijmout i tyto jiné osoby a jejich zaměstnanci. Písemnost určenou advokátu, který vykonává advokacii jako společník obchodní společnosti, mohou za něj přijmout statutární orgán, ostatní společníci této společnosti nebo její zaměstnanci a osoby, které k tomu byly zmocněny. Vykonává-li advokát advokacii v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti, může za něj písemnost přijmout jeho zaměstnavatel, jeho zaměstnanci a osoby k tomu zmocněné.

Doručování zástupci účastníka

Má-li účastník zástupce, doručuje se pouze zástupci, nestanoví-li zákon jinak.

V případě, že má účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak.

Udělí-li účastník plnou moc pouze pro určité úkony, nařídí předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) pouze jeho zástupci, jen jestliže ho k tomu plná moc výslovně opravňuje, nestanoví-li zákon jinak.

Písemnost se doručuje nejen zástupci ale rovněž účastníku,

a) má-li se účastník osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu soudu nebo má-li něco jiného v řízení osobně vykonat,

b) je-li účastník zastoupen zákonným zástupcem podle § 23 o.s.ř.,

c) jde-li o doručení usnesení o ustanovení opatrovníka podle § 29 o.s.ř.; usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, a právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat, nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, se však doručuje jen ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu,

d) byl-li účastníku ustanoven opatrovník proto, že se nemůže z jiných zdravotních důvodů než pro postižení duševní poruchou nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo že není schopen se srozumitelně vyjadřovat,

e) rozhodne-li tak soud.

Doručování účastníkem řízení nebo jeho zástupcem

Na žádost účastníka řízení nebo jeho zástupce je soud může pověřit doručením písemnosti určené do vlastních rukou nebo jiné písemnosti. Pověření není soudním rozhodnutím. Osoba pověřená soudem předá písemnost adresátovi na adrese pro doručování nebo kdekoliv jej zastihne. Adresát je povinen přijetí písemnosti potvrdit; potvrzení musí obsahovat označení doručované písemnosti, která byla vložena do obálky, den doručení a podpis adresáta. Písemnost se považuje za doručenou dnem uvedeným v potvrzení o doručení.

Pokud adresát odepře přijmout písemnost nebo se účastníkovi nebo jeho zástupci nepodaří písemnost doručit, vrátí účastník nebo jeho zástupce neprodleně písemnost soudu.

Doručování do ciziny

Při doručování do ciziny se postupuje podle mezinárodní smlouvy nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího doručování soudních a mimosoudních písemností (Nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky) anebo podle zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Typickým příkladem doručování do ciziny je institut „známého zahraničního věřitele“ užívány v § 430 insolvenčního zákona.

Je-li doručováno do ciziny, a nelze-li zjistit datum doručení písemnosti, avšak z obsahu listiny nebo jiného úkonu adresáta jednoznačně vyplývá, že mu písemnost byla doručena, platí, že písemnost byla doručena dnem, kdy byla odesílajícímu soudu předložena taková listina nebo kdy byl u soudu učiněn takový úkon.

Uveřejňování vyhlášek

Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou nebo jiným způsobem určité údaje, stanovená v zákoně, je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku, neomezuje-li se zákon na zveřejnění údajů jen na úřední desce soudu; tím není dotčena zákonem stanovená povinnost uveřejnění údajů v tisku nebo jiným vhodným způsobem.

Vyvěšení na úřední desce

Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu (obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup), platí, že desátým dnem po dni vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi, jejichž pobyt není znám, kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nebo neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, anebo právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, a zástupcům nebo opatrovníkům účastníků, jejichž pobyt není znám nebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, popřípadě též dalším osobám, o nichž to stanoví zákon. Stanoví-li zákon, že na úřední desce soudu má být vyvěšena výzva nebo sdělení, sejme se výzva nebo sdělení po uplynutí 30 dnů ode dne vyvěšení.

Odepření přijetí písemnosti a neúčinnost doručení

Odepření přijetí písemnosti

Odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen.

Adresát nebo příjemce písemnosti je povinen na výzvu doručujícího orgánu prokázat svou totožnost nebo poskytnout jinou součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti. Odmítne-li adresát nebo příjemce písemnosti uvedený postup, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy prokázání totožnosti nebo poskytnutí součinnosti bylo odmítnuto; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen.

Uvedená poučení se poskytnou ústně při doručování nebo písemně; písemné poučení se předá příjemci. Není-li možné písemné poučení příjemci předat, lze je zanechat v adresátově domovní nebo jiné jím užívané schránce nebo na jiném vhodném místě.

Neúčinnost doručení

Na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána. Zákonná úprava byla do dnešní podoby přijatou tzv. souhrnnou novelou (zákon č. 7/2009 Sb.), ke které se vyjadřovali Mgr. František Korbel, Ph. D., a Mgr. et. Mgr. Dana Prudíková tak, že: „O neúčinnosti doručení́ rozhoduje podle tohoto ustanovení soud na návrh účastníka, pokud se tento nebo jeho zástupce nemohl s doručovanou písemností́ z omluvitelného důvodu seznámit. Právě̌ onen „omluvitelný́ důvod“ je novou hmotněprávní́ podmínkou, kterou musí́ nejen tvrdit, ale i dokazovat účastník řízení a která́ díky použití́ neurčitého právního pojmu vytváří žádoucí prostor pro uvážení́ soudu podle okolností jednotlivého případu. Bude na soudu, aby spravedlivě̌ rozhodl, zda si účastník nepřevzal zásilku skutečně̌ z „omluvitelného důvodu“, např.̌. kvůli nemoci, služební́ cestě̌, plánované́ dovolené́ apod., nebo naopak z důvodu své́ liknavosti, ignorování povinnosti aktualizovat údaje o trvalém pobytu či prosté neochotě̌ přebírat poštu.[7]

Omluvitelným důvodem nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, skutečnost, že v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby se na adrese pro doručování nikdo nezdržuje. Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti.

Náležitosti průkazu doručení a doručenky

Průkaz doručení

Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, o němž se pořizuje protokol, uvede to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. V protokolu se kromě ostatních náležitostí (§ 40 odst. 6 o.s.ř.) uvede, jaká písemnost byla doručena. Protokol podepíše také ten, kdo doručení provedl, a příjemce.

Byla-li písemnost doručována prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, je doručení prokázáno datovou zprávou adresáta, podepsanou adresátem, kterou potvrdil přijetí písemnosti.

Doručuje-li soud písemnost při úkonu, o němž se nepořizuje protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se doručení písemnosti na doručence. Doručenka je veřejnou listinou. Není-li prokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé.

V případě doručování účastníkem nebo jeho zástupcem je průkazem doručení potvrzení o přijetí opatřené datem a podpisem příjemce.

Doručenka

Doručenka musí obsahovat základní náležitosti: a) označení soudu, který písemnost předal k doručení,

b) označení doručujícího orgánu,

c) označení doručované písemnosti,

d) označení adresáta a adresy, na niž má být písemnost doručena,

e) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyl adresát zastižen, v který den byla písemnost odevzdána adresátu či příjemci, v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí, v který den bylo přijetí písemnosti odepřeno nebo nebyla poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení písemnosti,

f) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,

g) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu,

h) jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí písemnosti odepřela nebo která neposkytla součinnost potřebnou k řádnému doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručujícímu orgánu známy, údaj o jejím vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijala za adresáta, a její podpis,

i) údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky.

Byla-li písemnost uložena, musí doručenka obsahovat také údaj o tom, zda byla adresátu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl.

Vyzvedne-li adresát, popřípadě příjemce, uloženou písemnost, musí doručenka obsahovat navíc následujíc údaje:

a) jméno a příjmení toho, kdo písemnost předal, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu,

b) prohlášení doručujícího orgánu, v který den byla písemnost vyzvednuta,

c) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,

d) jméno a příjmení osoby, která uloženou písemnost vyzvedla, a její podpis.

Odepřel-li adresát, popřípadě příjemce, písemnost přijmout, nebo neposkytl-li součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti, musí doručenka obsahovat také údaj o tom, zda bylo poskytnuto ústní nebo písemné poučení o následcích odepření přijetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti, a zda, popřípadě čím bylo odepření přijetí písemnosti odůvodněno nebo v čem neposkytnutí součinnosti spočívalo.

Byla-li doručována písemnost podle § 50 o.s.ř. a nebyla-li písemnost doručena adresátu, popřípadě příjemci, musí doručenka kromě základních náležitostí obsahovat též:

a) prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla písemnost vhozena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky,

b) hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,

c) jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu.

Nemůže-li příjemce svým podpisem potvrdit doručení písemnosti, potvrdí doručení příjemci na doručence svým podpisem kromě doručovatele také jiná vhodná fyzická osoba.

  1. 1,0 1,1 ŠÍNOVÁ, Renata. BARTONÍČKOVÁ, Klára. KŘIVÁČKOVÁ, Jana. KOVÁŘOVÁ KOCHOVÁ, Ingrid. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009, s. 21.
  2. BĚLOHLÁVEK, J. Alexandr. MATES, Pavel a kol. Doručování v tuzemském a zahraničním styku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2017, s. 36.
  3. Kárné rozhodnutí kárného senátu České advokátní komory ze dne 17. ledna 2014, č.j. K 97/2013.
  4. DOLEJŠÍ, Anna. Doručování dle občanského soudního řádu ve znění novely č. 7/2009 Sb. epravo.cz, publikováno dne 01.09.2009, citováno dne 12.09.2020. Dostupné́ online na: https://www.epravo.cz/top/clanky/dorucovani-dle-obcanskeho-soudniho-radu-ve-zneni-novely-c-72009-sb-57860.html.
  5. ŠÍNOVÁ, Renata. BARTONÍČKOVÁ, Klára. KŘIVÁČKOVÁ, Jana. KOVÁŘOVÁ KOCHOVÁ, Ingrid. Doručování v civilním soudním řízení. Praha: Leges, 2009, s. 58.
  6. STŘELEČEK, Tomáš. NAVRÁTIL, Petr. Náhradní doručení v civilním sporu. pravniprostor.cz, publikováno dne 13.02.2019, citováno dne 12.09.2020. Dostupné́ online na: https://www.pravniprostor.cz/clanky/procesni-pravo/nahradni-doruceni-v-civilnim-sporu.
  7. KORBEL, František. PRUDILÍKOVÁ, Dana. Změny v systému doručování po 1. červenci 2009. Právní rozhledy. 2009, roč.̌. 17, č. 17, s. 1. Citováno dne 12.09.2020. Dostupné online na: https://www.cak.cz/images/Korbel_Prudikova_DS.pdf.
Autoři článku: F