Daňové právo

V kauze Kordárna (7 Aps 3/2013–34) jsme před necelými dvěma lety řekli, a důkladně vyložili, proč má plátce DPH, který úspěšně nárokoval nadměrný odpočet, dostat úrok ze zadržované částky za dobu, po kterou daňová správa zkoumala oprávněnost jeho nároku. Náš názor byl následně nepřímo potvrzen usnesením Soudního dvora EU ve věci Kovozber (C-120/15). Samotný Nejvyšší správní soud pak totéž zopakoval v dalších svých rozhodnutích (8 Afs 68/2013–46, 9 Afs 174/2014–61, 10 Afs 151/2015–27) a naposledy i v nedávném usnesení rozšířeného senátu ve věci KORT (1 Afs 235/2014 – 50).

Tento nový trend jakéhosi komplexního sledování ekonomiky je postaven na myšlence, že daňové subjekty budou plnit své povinnosti, jen budou-li se dostatečně bát. Faktor strachu… Jinak řečeno, nevěříme tomu, že lidé jsou spíše poctiví než nepoctiví, a chceme je donutit k řádnému chování silou či přesněji hrozbou síly opírající se o informační převahu státu. Přitom dobře víme, že to není pravda. I lidé z finanční správy Vám řeknou, že devadesát a možná ještě více procent plátců DPH své povinnosti plní řádně. A že podvodníků jsou jednotky procent. Strach možná bude ze začátku v nějaké míře fungovat, ale dlouhodobě nemůže společnost a ekonomika být na téhle kasárenské logice postavena. Lidé si najdou cesty jak nová opatření v nějaké míře obcházet, stejně jako si je našli kdykoli v minulosti. Je to jak věčný souboj děla a pancíře.