Žaloba proti rozhodnutí

Z Iurium Wiki

Je to typ žaloby, který tvoří největší agendu správních soudů.

Rozhodnutí NSS sp. zn. 2 Aps 3/2004

ve vztahu mezi žalobou proti rozhodnutí a žalobou proti nezákonnému zásahu správního orgánu má primát žaloba proti rozhodnutí a možnost úspěšně podat žalobu proti nezákonnému zásahu nastupuje teprve tehdy, pokud žaloba proti rozhodnutí nepřipadá v úvahu. Účastník řízení tedy nemůže volit, kterou z těchto žalob bude považovat za výhodnější a které řízení bude žalobou iniciovat.

Žalobní legitimace

Obecná

  1. Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
  2. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odstavce 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí.[1]
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 147/2005
Pojem „rozhodnutí“ ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. je třeba chápat v materiálním smyslu jako jakýkoliv individuální právní akt vydaný orgánem veřejné moci z pozice jeho vrchnostenského postavení. Námitky, že rozhodnutí nemělo příslušnou formu a nebylo vydáno v žádném řízení, je nutno odmítnout již proto, že potřeba soudního přezkumu faktických správních rozhodnutí je ještě intenzivnější právě tam, kde správní orgán nepostupuje předem stanoveným a předvídatelným způsobem podle příslušného procesního předpisu.

Rozhodnutí NSS sp. zn 6 A 25/2002
žalobní legitimace podle tohoto ustanovení musí být dána pro všechny případy, kdy je dotčena právní sféra žalobce …, tj. kdy se jednostranný úkon správního orgánu, vztahující se ke konkrétní věci a konkrétním adresátům, závazně a autoritativně dotýká jejich právní sféry. Nejde tedy o to, zda úkon správního orgánu založil, změnil, zrušil či závazně určil práva a povinnosti žalobce, nýbrž o to, zda se - podle tvrzení žalobce v žalobě - negativně projevil v jeho právní sféře.
Rozhodnutí NSS sp. zn. 8 As 47/2005
Aktivní žalobní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. s. ř. s.) bude dána vždy tehdy, pokud s ohledem na tvrzení žalobce není možné zjevně a jednoznačně konstatovat, že k zásahu do jeho právní sféry v žádném případě dojít nemohlo.

Zvláštní

  1. Žalobu je oprávněn podat nejvyšší státní zástupce, jestliže k jejímu podání shledá závažný veřejný zájem.
  2. Žalobu je oprávněn podat veřejný ochránce práv, jestliže k jejímu podání prokáže závažný veřejný zájem.[2]

Účastníci řízení

Žalovaným je správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla.[3]

Nepřípustnost žaloby

Žaloba je nepřípustná tehdy,

  1. jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu
  2. nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku # je-li jediným jejím důvodem tvrzená nicotnost napadeného rozhodnutí, nedomáhal-li se žalobce vyslovení této nicotnosti v řízení před správním orgánem
  3. směřuje-li jen proti důvodům rozhodnutí
  4. domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno[4]

Kompetenční výluky

Ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu

  1. které nejsou rozhodnutími
  2. předběžné povahy
  3. jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem
  4. jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak
  5. o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti fyzickým osobám, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání nebo zaměstnání nebo jiné činnosti
  6. jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon[5]

Lhůta pro podání žaloby

Obecně lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Zmeškání této lhůty nelze prominout.[6]

Odkladný účinek

Podání žaloby obecně nemá odkladný účinek. Soud ovšem na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Nicméně usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly.[7]

Náležitosti žaloby

Žaloba kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat

  1. označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci
  2. označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy
  3. označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá
  4. žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné
  5. jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést
  6. návrh výroku rozsudku[8]
Rozhodnutí NSS sp. zn. 2 Azs 92/2005
Líčení skutkových okolností v žalobě … nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých „obvyklých“ nezákonností, k nimž při vyřizování věcí určitého druhu může docházet, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným popisem. Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami.


Přezkoumání napadeného rozhodnutí

Při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. [9]

Rozsudek

Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. V tomto případě jde tedy o projev kasačního principu.[10]

Odkazy

  1. ↑ § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
  2. ↑ § 66 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
  3. ↑ § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
  4. ↑ § 68 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
  5. ↑ § 70 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
  6. ↑ § 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
  7. ↑ § 73 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
  8. ↑ § 71 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
  9. ↑ § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
  10. ↑ § 78 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
Autoři článku: PHan (PHan)
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Žaloba_proti_rozhodnutí&oldid=48943“