Účinná lítost
Účinná lítost je jedním z obecných důvodů zániku trestní odpovědnosti.
Jejím smyslem je ochrana důležitých společenských zájmů tím, že pachateli je přislíbena beztrestnost v případě nápravy nebo zamezení škodlivého následku. Účinná lítost je možná jen u trestných činů taxativně uvedených v §33 zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník").
Mimo účinnou lítost existuje jako obecný důvod zániku trestní odpovědnosti ještě institut promlčení trestního stíhání. Důvody zániku trestní odpovědnosti se označují jako tzv. negativní podmínky trestnosti.[1] Tyto jsou okolnosti, které nastaly až po spáchání trestného činu, ale dříve než je o něm pravomocně rozhodnuto a vedou k zániku tzv. trestněprávního vztahu. Přihlíží se k nim z úřední povinnosti (ex offo). Důležité je odlišovat institut účinné lítosti od tzv. okolností vylučujících protiprávnost. Ty jsou dány už v době spáchání činu, a mají za následek, že čin jinak naplňující znaky trestného činu od začátku trestným činem není.[2]
Podmínky účinné lítosti
Pro aplikaci ustanovení o účinné lítosti u dospělých pachatelů je potřeba, aby byly splněny následující podmínky:
- Účinná lítost je možná jen u taxativně vyčtených trestných činů uvedených v §33 trestního zákoníku.
- Trestný čin byl dokonán.
- Pachatel dobrovolně škodlivý následek trestného činu zamezil nebo jej napravil anebo učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno. Oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. Voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.[2]
Pachatel musí jednat dobrovolně (tj. z vlastní vůle). Škodlivým následkem se rozumí následek, který vznikl dokonaným trestným činem. Spadá pod něj jak těžší následek, tak všechny další škody, které pachatel způsobil svým jednáním. Tomuto musí pachatel zamezit (zabránit jeho vzniku) nebo jej napravit (odstranění změn a uvedení do původního stavu). Při účasti více osob na trestném činu se podmínky účinné lítosti posuzují u každé ze zúčastněných osob samostatně. (viz. Účastenství)
Podmínky účinné lítosti u mladistvých pachatelů
U mladistvých pachatelů jsou tyto podmínky stanoveny z části shodně, z části odchylně, ale zásadně jsou stanoveny takto:
- Účinná lítost je možná u provinění, na které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nepřevyšující pět let.
- Provinění bylo dokonáno - obdobná podmínka jako u dospělých pachatelů.
- Pachatel dobrovolně způsobený následek trestného činu odstranil nebo se o to pokusil, zejména nahradil způsobenou škodu, učinil opatření potřebná k její náhradě nebo se jinak pokusil odčinit způsobené následky. Na rozdíl od právní úpravy pro dospělé pachatele stačí již samotný pokus o dobrovolné odstranění nebo napravení způsobeného následku, přičemž se musí jednat o „škodlivý následek" jako je tomu v §33 trestního zákoníku.
- Pachatel svým chováním projevil účinnou snahu po nápravě.
- Čin neměl trvale nepříznivé následky pro poškozeného nebo společnost.[2]
K zániku trestní odpovědnosti dojde, přestože pachatel splnil všechny podmínky až po dovršení osmnáctého roku věku, jelikož i poté je z hlediska spáchaného činu považován za mladistvého. Institut účinné lítosti u mladistvých pachatelů je obsažen v §7 Zákona č. 218/2003 Sb. (zákon o soudnictví ve věcech mládeže).
