Vydržení v římském právu: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Založena nová stránka s textem „'''Vydržení (lat. usucapio)''' je originární nabytí vlastnického práva, který vychází z představy, že určitou dobu trvající stav je třeba p…“)
 
(5 podmínek vydržení)
Řádek 11: Řádek 11:
 
# '''titulus''' -  držba určená k vydržení musí mít určitý důvod či kauzu.  Důvod musí být spravedlivý a řádný, takový je, pokud byla držba získána způsobem, který vedl zpravidla k nabytí vlastnického práva. K tomu však nedošlo a osoba získala pouze držbu. Důvodem může být držba získaná odkazem od nevlastníka, držba získaná okupací věci, která byla opuštěna od nevlastníka...
 
# '''titulus''' -  držba určená k vydržení musí mít určitý důvod či kauzu.  Důvod musí být spravedlivý a řádný, takový je, pokud byla držba získána způsobem, který vedl zpravidla k nabytí vlastnického práva. K tomu však nedošlo a osoba získala pouze držbu. Důvodem může být držba získaná odkazem od nevlastníka, držba získaná okupací věci, která byla opuštěna od nevlastníka...
 
# '''fides''' - Dobrá víra = bona fides. Nabytím držby vedoucí k vydržení nezpůsobila osoba nikomu jinému újmu. Bona fides také zahrnuje přesvědčení, že osoba, od které držitel držbu nabyl, byla k převodu věci oprávněna.
 
# '''fides''' - Dobrá víra = bona fides. Nabytím držby vedoucí k vydržení nezpůsobila osoba nikomu jinému újmu. Bona fides také zahrnuje přesvědčení, že osoba, od které držitel držbu nabyl, byla k převodu věci oprávněna.
# '''possessio''' - [[Držba]] = possessio. Základní a nejdůležitější podmínka vydržení.  
+
# '''possessio''' - [[Držba]] Základní a nejdůležitější podmínka vydržení.  
 
# '''tempus''' - Uplynutí vydržecí doby. Tato doba byla stanovena [[Zákon dvanácti desek|Zákonem 12 desek]] a byla dána na 1 rok u movitých a 2 roky u nemovitých věcí.
 
# '''tempus''' - Uplynutí vydržecí doby. Tato doba byla stanovena [[Zákon dvanácti desek|Zákonem 12 desek]] a byla dána na 1 rok u movitých a 2 roky u nemovitých věcí.
  
 
Tato pravidla se vztahují na vydržení civilního práva, tzv. ''usucapio''. Vedlo k originárnímu vlastnictví --> civilní kviritské vlastnictví. Vydržení se nevztahovalo na provinční pozemky (pro ty později nová forma vydržení - [[preskripce]]) ani na pozemky peregrinů (nebyli římskými občany)<ref>Gaius: Učebnice práva ve čtyřech knihách. Brno: Doplněk, 1993. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 80-210-0766-4,str.178.</ref>
 
Tato pravidla se vztahují na vydržení civilního práva, tzv. ''usucapio''. Vedlo k originárnímu vlastnictví --> civilní kviritské vlastnictví. Vydržení se nevztahovalo na provinční pozemky (pro ty později nová forma vydržení - [[preskripce]]) ani na pozemky peregrinů (nebyli římskými občany)<ref>Gaius: Učebnice práva ve čtyřech knihách. Brno: Doplněk, 1993. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 80-210-0766-4,str.178.</ref>
 
  
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==

Verze z 14. 3. 2017, 07:59

Vydržení (lat. usucapio) je originární nabytí vlastnického práva, který vychází z představy, že určitou dobu trvající stav je třeba posuzovat jako stav právní, že tedy faktický vztah k věci se po určité době mění ve vlastnické právo.[1] Mezi další orginární nabytí vlastnického práva patří okupace, nález pokladu, akcese, smíšení, specifikace a nabytí plodů.

Faktický stav (držba) se mění vydržením, pokud trvá určitou dobu. U nemovitých věcí 2 roky, u movitých 1 rok. Po uplynutí této doby užívání je osoba považována za vlastníka. Jediné omezení představovaly věci kradené a věci peregrinů. S rozvojem římské společnosti a práva přibývalo časem i podmínek pro vydržení.

5 podmínek vydržení

Podmínky vydržení mají dané pořadí a je potřeba jej dodržovat.

  1. Res habilis - tento latinský obrat znamená, že k vydržení může odjít pouze tehdy, je-li k tomu daná věc způsobilá. To znamená, že věc musí být objektem vlastnického práva. Např. věci kradené, držba získaná násilím, věci náležející státní pokladně nemůžou být objektem vlastnického práva.
  2. titulus - držba určená k vydržení musí mít určitý důvod či kauzu. Důvod musí být spravedlivý a řádný, takový je, pokud byla držba získána způsobem, který vedl zpravidla k nabytí vlastnického práva. K tomu však nedošlo a osoba získala pouze držbu. Důvodem může být držba získaná odkazem od nevlastníka, držba získaná okupací věci, která byla opuštěna od nevlastníka...
  3. fides - Dobrá víra = bona fides. Nabytím držby vedoucí k vydržení nezpůsobila osoba nikomu jinému újmu. Bona fides také zahrnuje přesvědčení, že osoba, od které držitel držbu nabyl, byla k převodu věci oprávněna.
  4. possessio - Držba Základní a nejdůležitější podmínka vydržení.
  5. tempus - Uplynutí vydržecí doby. Tato doba byla stanovena Zákonem 12 desek a byla dána na 1 rok u movitých a 2 roky u nemovitých věcí.

Tato pravidla se vztahují na vydržení civilního práva, tzv. usucapio. Vedlo k originárnímu vlastnictví --> civilní kviritské vlastnictví. Vydržení se nevztahovalo na provinční pozemky (pro ty později nová forma vydržení - preskripce) ani na pozemky peregrinů (nebyli římskými občany)[2]

Odkazy

  1. Gaius: Učebnice práva ve čtyřech knihách. Brno: Doplněk, 1993. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 80-210-0766-4, str.175.
  2. Gaius: Učebnice práva ve čtyřech knihách. Brno: Doplněk, 1993. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 80-210-0766-4,str.178.
Autoři článku: Valerie.Lukas (Valerie Lukášová), Wolf