Právní moc: Porovnání verzí
(→Zdroje) (Značka: editace z VisualEditoru) |
(→Formální a materiální právní moc) (Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Právní moc je pojem především práva procesního. Je to vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti. Tyto vlastnosti jsou | + | Právní moc je pojem především práva procesního. Je to vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti. Tyto vlastnosti jsou spojeny a vyjádřeny právě jedním institutem, který je současně důkazem autoritativnosti řešení<ref>Winterová, Alena a kol. ''Civilní právo procesní.'' 6. vyd. Praha: Linde, 2011, str. 283</ref> daného konfliktu. Pojem právní moci lze nalézt v řízení před civilními, trestními i správními soudy, stejně jako v řízení před správními orgány. |
=== Formální a materiální právní moc === | === Formální a materiální právní moc === | ||
Verze z 8. 4. 2020, 10:09
Právní moc je pojem především práva procesního. Je to vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti. Tyto vlastnosti jsou spojeny a vyjádřeny právě jedním institutem, který je současně důkazem autoritativnosti řešení[1] daného konfliktu. Pojem právní moci lze nalézt v řízení před civilními, trestními i správními soudy, stejně jako v řízení před správními orgány.
Formální a materiální právní moc
Vlastnosti rozhodnutí, které jsou spojeny s právní mocí mají vztah buď k probíhajícímu řízení, nebo přímo k jeho předmětu (řešenému právnímu vztahu). Vlastnosti, které mají vztah k řízení se označují jako formální právní moc. Tato znamená, že předmětné rozhodnutí je rozhodnutím konečným (nelze jej napadnout opravným prostředkem).
Vlastnosti, které se týkají předmětu řízení se označují jako materiální právní moc. Tuto lze dále rozdělit na závaznost a nezměnitelnost. Závaznost rozhodnutí se projevuje jak ohledně předmětu řízení, tak ohledně dotčených osob. Nezměnitelnost se pak projevuje v tom, že o dané věci již nelze znovu v novém řízení jednat a rozhodnout, u konkrétního rozhodnutí tak nastává překážka věci rozsouzené – res iudicata.
Podmínky právní moci
Přestože je v teorii právní moc rozdělována formální a materiální, tvoří ve skutečnost jeden celek, jehož vlastnosti nastávají současně. Aby rozhodnutí (soudu, správního orgánu) nabylo právní moci, musí splňovat následující podmínky:[2]
- řádné oznámení všem účastníkům a dotčeným osobám
- je-li proti rozhodnutí přípustný opravný prostředek, marné uplynutí lhůty k podání tohoto prostředku
Zdroje
- Hendrych, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. vyd. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 5. 4. 2020]. 2009, 1481 s. ISBN 978-80-7400-059-1
- Winterová, Alena a kol. Civilní právo procesní. 6. vyd. Praha: Linde, 2011, 711s. ISBN 978-80-7201-824-0
- Skulová, Soňa a kol. Správní právo procesní. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, 386 s. ISBN 978-80-7380-381-0
