Odpovědnost za vady

Z Iurium Wiki

Občanský zákoník má obecnou úpravu práv z vad a dále zvláštní úpravy pro jednotlivé smluvní typy (např. § 2099 pro kupní smlouvu, § 2161 pro prodej zboží v obchodě).

Předpoklady vzniku odpovědnosti za vady:

  • úplatné plnění
  • plnění je vadné
  • vada nesmí být zjevná
  • musí dojít k vytknutí vad u druhé smluvní strany

Úprava práv z vad je převážně kogentní. (1916 odst. 2) Svoji odpovědnost není možné jednostranně omezit. Práv se ovšem může vzdát věřitel, musí tak však učinit písemně (a je jedno, jestli v dohodě nebo jednostranně). V některých případech takové ujednání ani není možné - a to např. v případě spotřebitelských smluv, protože nepřiměřené ujednání je to ,kterým se spotřebitel práv z vad vzdává. (§ 1814 písm. a)).

Vadné plnění

Vada existuje tehdy, pokud plnění nemá vlastnosti sjednané (a pokud nebyly sjednané, tak vlastnosti obvyklé). Plnění by mělo mít vlastnosti, které byly vymíněné, případně dovozené z účelu, ke kterému má být použito (je-li stranám znám), či vlastnosti obvyklé (pokud není sjednána jakost druhově určeného plnění, pak je to jakost střední - § 1915).

Předmět plnění musí být bez právních vad. O právní vadu se jedná tehdy, jestliže se věřitel nedostal do právního postavení takového, do jakého by se měl dostat dle smlouvy (nějaká práva nenabyl, nebo práva nabyl, ale zatížená právy třetích osob).

Právní vadou tak tedy je třeba kupní smlouva, kde byl sice předmět koupě odevzdán, ale kupující se nestal vlastníkem. Případně se vlastníkem stal, ale věc je zatížena např. zástavním právem a zástavní věřitel uplatňuje práva z něj.

Zjevnost vady

Aby bylo možné uplatnit odpovědnost za vady, nesmí se jednat o vady zjevné. Zjevnost vady se posuzuje objektivně a obecně se zkoumá v okamžiku uzavření smlouvy (fakticky by ovšem bylo lepší zkoumat k okamžiku převzetí věci, ovšem současná právní úprava to takhle nestanovuje). Výjimkou, kdy je možné i uplatnění zjevné vady, je, pokud došlo ke lstivému zastření vady anebo k ubezpečení, že je věc bez vad. Obdobně jako zjevné vady se chovají vady, které jsou zjistitelné z veřejných seznamů (např. katastr nemovitostí).

Zjevná právní vada (§ 1920 odst. 2) - situace, kdy nabyvatel už při uzavírání smlouvy věděl o existenci právní vady nebo o ní vědět musel

Úhrnek

Autoři článku: Gealfow (Mgr. Bc. John A. Gealfow)