Negativní reverz
Negativní reverz lze definovat jako prohlášení o odmítnutí zdravotnického výkonu.[1]Je to projev respektu práva na sebeurčení, ale i toho, že právo nebýt léčen je silnější než povinnost léčit. Negativní reverz je vyjádřením ústavního principu nedotknutelnosti integrity osobnosti, ochrany soukromí, ale i práva na život jako takového.[2]
Kromě toho, že pacient projevuje svojí vůli, negativní reverz má také funkci důkazní a ochranou pro lékaře. Z této funkce také částečně plyne podoba negativního reverzu. Ta sice není nikde výslovně upravena , ale z jeho obsahu musí být zřejmé, že lékař postupoval lege artis[3] a musí respektovat smysl a účel institutu.[1]
Právní rámec
Negativní reverz je upraven v § 34 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování („zákon o zdravotních službách“), a dále v § 34 odst. 5 a 6 pro specifické situace. Subsidiárně se také použije zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („OZ“), a to zejména § 2642 odst. 1 OZ.
