Mzda sjednaná již s přihlédnutím k případné práci přesčas: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „== Mzda sjednaná již s přihlédnutím k případné práci přesčas == Zákoník práce umožňuje, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednali,…“) |
m (→Mzda sjednaná již s přihlédnutím k případné práci přesčas) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | [[Zákoník práce]] umožňuje, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednali, že [[mzda]] bude zahrnovat i případnou práci přesčas, když v § 114 odst. 4 stanoví, že ''"Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší, je-li mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců (§ 11) v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4)."''<ref>262/2006 Sb., zákoník práce</ref> | |
− | + | === Práce přes čas === | |
− | + | Zákoník práce definuje [[práci přes čas|práce přes čas]] v § 78 odst. 1 písm. i). V § 93 odst. 2 pak stanoví, že maximální rozsah práce přes čas, který může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit je 8 hodin týdně. Nejvýše však v celkovém rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.<ref>262/2006 Sb., zákoník práce</ref> | |
− | + | ==== Odměna za práci přes čas ==== | |
− | + | Za práci přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, nebo-li mzda, kterou by dostal za běžně odpracovanou dobu, plus příplatek ve výši 25;nbsp% průměrného výdělku (tato hranice je pouze spodní), pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli na poskytnutí náhradního volna na místo příplatku.<ref>262/2006 Sb., zákoník práce §114 odst. 1</ref> | |
− | |||
− | Za práci přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, nebo-li mzda, kterou by dostal za běžně odpracovanou dobu, plus příplatek ve výši 25% průměrného výdělku (tato hranice je pouze spodní), pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli na poskytnutí náhradního volna na místo příplatku.<ref>262/2006 Sb., zákoník práce §114 odst. 1</ref> | ||
Jak již bylo výše uvedeno, zákoník práce umožňuje, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem předem sjednali, že mzda bude zahrnovat i případnou práci přesčas. Toto lze však sjednat pouze smluvně a to jen smlouvou sjednanou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která poskytuje záruku, že výše mzdové kompenzace předpokládané práce přesčas bude dostatečná. Pokud zde hovoříme o předpokládané práci přesčas, tak tím máme na mysli jednu z dalších podmínek, která musí být splněna. Možnost uzavřít smlouvu, kterou se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou, že mzda bude zahrnovat i případnou práci přesčas, je podmíněna tím, že je současně sjednán i rozsah práce přesčas k němuž je přihlédnuto ve výši mzdy.<ref>Mária Andráščiková a kol., Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem, ANAG., 1.1. 2014</ref> | Jak již bylo výše uvedeno, zákoník práce umožňuje, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem předem sjednali, že mzda bude zahrnovat i případnou práci přesčas. Toto lze však sjednat pouze smluvně a to jen smlouvou sjednanou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která poskytuje záruku, že výše mzdové kompenzace předpokládané práce přesčas bude dostatečná. Pokud zde hovoříme o předpokládané práci přesčas, tak tím máme na mysli jednu z dalších podmínek, která musí být splněna. Možnost uzavřít smlouvu, kterou se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou, že mzda bude zahrnovat i případnou práci přesčas, je podmíněna tím, že je současně sjednán i rozsah práce přesčas k němuž je přihlédnuto ve výši mzdy.<ref>Mária Andráščiková a kol., Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem, ANAG., 1.1. 2014</ref> |
Aktuální verze z 17. 5. 2020, 11:36
Zákoník práce umožňuje, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednali, že mzda bude zahrnovat i případnou práci přesčas, když v § 114 odst. 4 stanoví, že "Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší, je-li mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců (§ 11) v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4)."[1]
Práce přes čas
Zákoník práce definuje práce přes čas v § 78 odst. 1 písm. i). V § 93 odst. 2 pak stanoví, že maximální rozsah práce přes čas, který může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit je 8 hodin týdně. Nejvýše však v celkovém rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.[2]
Odměna za práci přes čas
Za práci přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, nebo-li mzda, kterou by dostal za běžně odpracovanou dobu, plus příplatek ve výši 25;nbsp% průměrného výdělku (tato hranice je pouze spodní), pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli na poskytnutí náhradního volna na místo příplatku.[3]
Jak již bylo výše uvedeno, zákoník práce umožňuje, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem předem sjednali, že mzda bude zahrnovat i případnou práci přesčas. Toto lze však sjednat pouze smluvně a to jen smlouvou sjednanou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která poskytuje záruku, že výše mzdové kompenzace předpokládané práce přesčas bude dostatečná. Pokud zde hovoříme o předpokládané práci přesčas, tak tím máme na mysli jednu z dalších podmínek, která musí být splněna. Možnost uzavřít smlouvu, kterou se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou, že mzda bude zahrnovat i případnou práci přesčas, je podmíněna tím, že je současně sjednán i rozsah práce přesčas k němuž je přihlédnuto ve výši mzdy.[4]